Paříž - Víc než čtyři měsíce musel přečkat fotograf Pierre Borghi v nelidských podmínkách jako zajatec afghánského Tálibánu.
Po nesnesitelném zimním utrpení ale přišlo jaro a s ním i cesta na svobodu.
Ne že by za něj únosci dostali výkupné nebo se jim ho zželelo. Naopak. Dostával tak málo jídla, že zhubl dvanáct kilo, vysmykl se ze řetězů a z kobky, kde strávil tři měsíce, se protáhl úzkým průduchem na svobodu.
Devětadvacetiletý Francouz původem z Grenoblu byl unesen 27. listopadu v noci v Kábulu. Procházel se po čtvrti, kde se zdržují uprchlíci, když u něj náhle zastavilo auto, vystoupili z něj čtyři muži a násilím ho vtáhli dovnitř.
Zpočátku si užíval relativního pohodlí. Byl zadržován v obytném domě, s ozbrojenci hrál karty a procvičoval svou perštinu. Po několika dnech mu ale únosci zavázali oči a odvezli ho do jakési stodoly, kde ho Tálibánci zavřeli do díry v zemi s poklopem. Chtěli výkupné.
Nesměl se mýt, ani na záchod
Temná kobka v zemi byla mladému Francouzi domovem po další tři měsíce. Na kotnících a zápěstích měl řetězy, nedovolili mu se mýt, ani chodit na záchod. Ven z díry se dostal pouze několikrát, když se s ním chtěli tálibánci natočit, na důkaz, že je naživu.
Takových bylo prvních 10 let války v Afghánistánu:
K jídlu dostával jen krajíc chleba a hrstku rýže na den. "Zima byla dlouhá a chladná. Byla mi zima a měl jsem hlad. Byl jsem na tom opravdu špatně," svěřil se Borghi listu Le Figaro.
Po nějakém čase zjistil, že je schopen uvolnit se ze sevření řetězů. K pokusu o útěk ho ale přimělo až to, když mu únosci oznámili, že jednání o výkupném zkrachovala, a tak ho brzy popraví.
Ani poté, co se protáhl z kobky, ale neměl vyhráno, na zesláblých nohách musel ujít osm nebo devět hodin k nejbližší policejní stanici. Tam byl konečně v bezpečí. Afghánští strážci zákona ho poslali do Kábulu a zpátky do vlasti. "Kdyby mi tálibánci nenasadili tak drastickou redukční dietu, nedostal bych se odtamtud," vzpomíná Pierre Borghi .
