96 hodin zemětřesení s epicentrem v Británii. Jak se změnily ostrovy, Česko, byznys a Evropa

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 28. 6. 2016 17:37
Od pátečního rána, kdy jsme se probudili do Brexitu, uplynuly čtyři dny. Podívejte se, jak se život kolem nás změnil. Vše podstatné přehledně a na jednom místě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Londýn/PrahaBrexit je obrovskou změnou v poválečných dějinách Evropy a historii Evropské unie.

Informací se od pátečního rána valí přehršel. Pokusili jsme se pro vás vybrat to nejpodstatnější, co se událo za posledních pět dní. V Británii, Unii, Česku i ve světě trhů a byznysu. Od chvíle, kdy jsme se v pátek za svítání dověděli, že budoucí Unie bude bez Velké Británie.

Velká Británie

-          Premiér David Cameron oznámil odchod z funkce, ale až na podzim. Nezačne jednání o odchodu Spojeného království z EU, ponechá to na svém nástupci.

-          Britové podepisují petici za nové referendum, ale ta nemá valnou šanci na úspěch.

-          Z ulic některých britských měst jsou hlášeny rasistické a xenofobní útoky na Poláky, muslimy či jiné osoby přistěhovaleckého původu.

-          Hlavní tvář kampaně za Brexit Boris Johnson uvedl, že práva občanů členských zemí EU budou v Británii respektována.

-          Skotská premiérka Nicola Strurgeonová hovoří o novém referendu o skotské nezávislosti, premiér David Cameron to v Dolní sněmovně odmítl. Podle průzkumu agentury YouGov by pro samostatnost nyní hlasovalo 52 procent Skotů.

-          Předseda opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn čelí tlaku na odstoupení. Podle části stranických kolegů selhal v kampani, když dostatečně nepodpořil setrvání země v EU. V úterý mu většina členů stranického vedení v tajném hlasování vyslovila nedůvěru.

-          Strana Sinn Féin, bývalé politické křídlo ozbrojené Irské republikánské armády, volá po sjednocení Severního Irska s Irské republiky.

-          Starosta Londýna Sadiq Khan chce pro metropoli autonomii.

Česko

-          Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by měl odstoupit, protože není mužem na svém místě. Premiér Bohuslav Sobotka tento názor nepodpořil. Juncker vzkázal, že o rezignaci neuvažuje.

-          Prezident Miloš Zeman rozhodnutí Britů lituje. O výsledku referenda podle něj rozhodla imigrace.

-          "Obávám se, že Evropa prožije vlnu separatismu a nacionalismu. Musíme ale být připraveni postavit se mu čelem," řekl premiér Bohuslav Sobotka. Evropská unie je podle něj pro Česko nadále garantem stability a míru. V úterý na summitu v Bruselu prohlásil, že Česko se nechystá uspíšit kvůli Brexitu přijetí eura.

-          Zásadní vliv Brexitu na českou ekonomiku neočekává ministr financí Andrej Babiš. "Pro Česko je důležité Německo, které si vede skvěle," řekl Babiš.

-          Výsledky referenda přivítali Svobodní Petra Macha, Úsvit – Národní koalice a strana Svoboda a přímá demokracie, vedená Tomiem Okamurou.

Evropská unie

-          Německá kancléřka Angela Merkelová nedoporučuje nyní tlak na rozšíření eurozóny, což navrhl v reakci na Brexit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

 -          "Kdo vystoupí z Evropské unie, nemůže očekávat, že se zbaví povinností, ale bude nadále užívat všech práv," prohlásila Merkelová a naznačila, že Londýn při jednáních o podobě budoucích vztahů s Unií nemůže počítat s velkými ústupky.

 -          EU sama nevyvolá oficiální rozhovory o odchodu Británie. Musí to udělat Londýn aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy.

 -          Řada politiků hovoří o tom, že Unie musí být pro občany členských zemí srozumitelnější a více usilovat o jejich důvěru. Například francouzský premiér Jean-Marc Ayrault nebo německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

 -          "Potřebujeme efektivnější, výkonnější a přesvědčivější Unii," shrnula nizozemská poslankyně Evropského parlamentu Jeanine Hennis-Plaschaertová.

 -          Krajně pravicové a euroskeptické strany volají po referendech ve svých zemích. Národní fronta ve Francii, Strana pro svobodu v Nizozemsku, strana LSNS Mariána Kotleby na Slovensku.

 -          Odchod Británie vyvolal otázky, zda angličtina zůstane oficiálním jazykem EU.

 -          Starostka francouzského města Calais chce změnu dohody, která umožňuje Británii provádět hraniční kontroly na francouzské straně Lamanšského průlivu. Vláda v Paříži to zatím odmítá.

 Trhy a byznys

-          Britská libra spadla vůči dolaru o deset procent a klesla na nejnižší úroveň od roku 1985.

 -          Česká koruna v pondělí klesla na úroveň 27,17 koruny za euro. Byla tak nejslabší od začátku roku.

 -          Ratingová agentura Standard & Poor's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie o dva stupně na úroveň AA. Agentura Fitch Ratings snížila britský rating na AA+.

 -          Ceny ropy v reakci na Brexit klesají. V pátek v den po referendu se propadly o pět procent. V úterý cena ropy Brent klesla nejníže od začátku května – 47,16 dolaru za barel.

 -          Finančník George Soros předpovídá, že Spojené království Brexit ekonomicky negativně poznamená a Evropská unie se rozpadne.

 -          Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) přijme Británii, pokud o to požádá. Členy EFTA jsou Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Spojené království opustilo sdružení v roce 1973.

 -          Mnichovský ekonomický institut Ifo varuje, že odchod Británie z EU by dlouhodobě mohl způsobit pokles německého hrubého domácího produktu až o tři procenta.

 -          Šéf Virgin Group Richard Branson oznámil, že jeho skupina přišla po referendu o třetinu hodnoty.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy