Londýn/Praha – Evropská unie má stále osmadvacet členů. Ani Londýn ani Brusel ještě nezahájily "odpočítávání", zatím se oficiálně o rozluce nejedná.
Britští i evropští odpůrci Brexitu se vyrovnávají se zklamáním. Tady je v bodech několik jejich šancí a nadějí, jak dopad čtvrtečního rozhodnutí 17 410 742 občanů Spojeného království (přesně tolik jich hlasovalo pro odchod z EU) zmírnit.
1) Britský parlament se nebude výsledky referenda řídit
Dolní sněmovna dopředu nedeklarovala, že bude výsledek hlasování závazný a z formálního hlediska není.
Je však stěží představitelné, že by poslanci vzhledem k britské politické kultuře a tradici takové rozhodnutí ignorovali. Dokonce i tehdy, kdyby byly předčasné volby a vzešla z nich většina zákonodárců, kteří odmítají Brexit.
Fakt, že například lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage přiznal lež v kampani před referendem (jde o tvrzení, že Londýn přispívá do pokladny EU 350 miliony liber týdně), na tom zřejmě nic nezmění.
Stejně tak je velmi nepravděpodobné – ba vyloučené –, že by ve prospěch setrvání v EU jakkoliv intervenovala královna Alžběta II.
2) Bude další referendum
Něco podobného se už stalo. V roce 1992 Dánsko odmítlo Maastrichtskou smlouvu o Evropské unii, proti hlasovalo 50,7 procenta voličů. Rok nato bylo druhé referendum o tomtéž, které už schválilo 56 procent hlasujících Dánů, a smlouva tak začala platit.
Pozůstatkem referend je pro Dánsko dodatek, že nemusí v budoucnosti přijmout euro jako měnu.
Velká Británie ale není Dánsko a odchod z EU není totéž co schválení či odmítnutí Maastrichtské smlouvy. Je velmi nepravděpodobné, že by Britové dostali druhou šanci.
Politici z několika stran dali ještě před čtvrtečním hlasováním najevo, že druhé referendum nepřichází v úvahu.
Poslanec Dolní sněmovny za Labouristickou stranu David Lammy je jedním z mála zákonodárců, který k takovému kroku své kolegy vyzývá. "Parlament by měl ukončit toto šílenství a sejít se nyní k hlasování o tom, zda máme opustit Evropskou unii," prohlásil Lammy.
Our country's future is too much to throw away on the basis of a duplicitous campaign that has already fallen apart https://t.co/hjAGzjCrur
— David Lammy (@DavidLammy) June 26, 2016
Už přes tři miliony Britů sice podepsalo petici za nové hlasování, tím ale vláda či Dolní sněmovna nebudou vázány. Navíc se objevily informace, že petici podepisují i občané jiných států nebo lidé, kteří neuvádějí pravé jméno.
3) Británie bude mít zvláštní status velmi těsně přidruženého partnera EU
Ze všech možných variant ta nejpravděpodobnější. Hovoří se o tom, že Spojené království bude druhým Norskem. To má přístup na jednotný evropský trh a přispívá do rozpočtu EU.
Norsko však zároveň musí akceptovat volný pohyb osob. Mnoho stoupenců Brexitu přitom chce, aby právě toto nebylo možné, protože počet imigrantů v Británii je už příliš vysoký a dál roste.
Problémy s tím ale mohou být i na evropské straně. Naznačil to v neděli německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel.
"Evropská unie nic Británii nenabídne, aby ji udržela. Británie nemůže být ani partnerem napůl. Je to jasné: Nemůžete být trochu těhotní, a stejně tak nemůžete mít poloviční partnerství,“ uvedl Gabriel, který je zároveň předsedou německé sociální demokracie (SPD).
4) Do EU se vrátí jen části Británie. Skotsko a Severní Irsko
Další varianta, která může nastat. Není ale jisté, zda Skotové vzhledem k ekonomické provázanosti s Anglií skutečně budou považovat odchod ze Spojeného království a vstup do EU za ekonomicky přínosný.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová řekla, že bude usilovat o nové referendum o skotské nezávislosti, protože Brexit změnil situaci. Při hlasování v roce 2014 byly Británie i Skotsko v EU.
Nezávislost Severního Irska nebo jeho připojení k Irské republice je o něco méně pravděpodobné. V Severním Irsku je zejména protestantská polovina obyvatel pevně spojena s Británií, přestože 56 procent tamních voličů ve čtvrtek hlasovalo pro setrvání v EU (ve Skotsku to bylo 62 procent, v Anglii a Walesu převážili stoupenci Brexitu).
