V Oslu začaly protesty proti Barnevernetu. Přelijí se do dalších měst, demonstrace bude i v Praze

ČTK ČTK
6. 1. 2016 18:27
Demonstrací v Oslu začala v úterý série lednových protestů v různých zemích světa, včetně například USA, Británie, Německa nebo Indie, proti odebírání dětí, které praktikuje norský sociální úřad Barnevernet. Podobná akce je plánovaná na 16. ledna také v Praze.
Jeden z protestů, který už dříve proběhl v Praze.
Jeden z protestů, který už dříve proběhl v Praze. | Foto: Ludvík Hradilek

Oslo/Praha - Kvůli množícím se stížnostem na postupy norského sociálního úřadu Barnevernet při odebírání dětí začala v Oslu série demonstrací.

V České republice upoutal pozornost případ rodiny Michalákových. Norský úřad v květnu 2011 rodičům vzal dva syny na základě podezření ze zneužívání a zanedbávání péče. Podezření se nepotvrdilo, norský soud ale měl zjištění úřadu za závažná a děti nechal u pěstounů.

Matka, Eva Michaláková, nyní usiluje o přezkoumání případu a chce zvrátit rozhodnutí ze září loňského roku o zbavení rodičovských práv a o adopci mladšího syna. Odvolací řízení bude v únoru.

Stížnosti se shromažďují na protestním portálu

Stížnosti na obdobný postup norského sociálního úřadu v poslední době vznesla řada dalších rodin, a to z různých zemí, například z Rumunska, Polska, Slovenska či Litvy. Spory s úřady o opatrovnictví dětí vedly v mnoha případech k tomu, že cizinci se svými potomky uprchli přes norské hranice zpátky do vlasti nebo do jiných zemí. V posledních deseti letech se to prý týkalo několika stovek dětí.

Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského, který se v případu Michalákových angažuje, existují desítky obdobných kauz. Jsou zveřejněny na portálu, který činnost Barnevernetu kritizuje.

Poslanec Evropského parlamentu uvedl, že po úterním protestu v Oslu se v pátek uskuteční protesty ve Washingtonu a v Londýně. O víkendu pak mají následovat obdobné akce v Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě a v Madridu. V sobotu 16. ledna se chystá demonstrace v Praze a den poté v Dillí, 23. ledna v Bratislavě a o týden později i ve Varšavě.

Zdechovský dodává, že počet míst, kde se bude protestovat, ještě není konečný. Diskutuje se prý s dalšími 12 možnými organizátory, například v Irsku. Podle serveru iDnes ve stejný den jako v Praze bude Barnevernet terčem protestu i v Rusku a v Lotyšsku.

V Česku se ročně odebere z rodin několik tisíc dětí

Děti, které jsou podle úřadů ohrožené, mohou být podle ministryně práce Michaely Marksové odebírány rodinám, a to i cizinců, rovněž v Česku. Nadace Naše dítě loni uvedla, že české úřady odebírají z rodin ročně kolem 2000 až 3000 dětí.

Podle členky sněmovního výboru pro sociální politiku Jitky Chalánkové oficiální statistika s počtem dětí odebíraných rodičům v Česku není. Výbor si ji od ministerstva vyžádal a Marksová mu loni v prosinci napsala, že taková čísla ministerstvo práce a sociálních věcí nemá k dispozici. Statistiku se ministerstvo teprve chystá udělat ve spolupráci s kraji, doplnila poslankyně.

K odebírání dětí cizinců v Česku řekla, že takový postup se oznamuje zastupitelskému úřadu na základě Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích. "To se Norsko třeba v kauze Michalákových vůbec neobtěžovalo učinit, nikdy," upozornila Chalánková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 59 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy