Mluvení s médii? Za to rodiče bojující o své děti netrestáme, tvrdí norské velvyslanectví

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 10. 2015 19:25
Podle norského velvyslanectví se rodiče, jejichž případy kvůli dětem řeší norské sociální úřady, mohou ke svým kauzám v médiích svobodně vyjadřovat. S tím ale nesouhlasí Eva Michaláková, která uvedla, že norské úřady jako jeden z hlavních důvodů svého rozhodnutí uvedly právě to, že o kauze mluvila s médii. Norské úřady v minulých dnech rozhodly Michalákovou zbavit rodičovských práv a mladšího z jejích synů dát k adopci.
Eva Michaláková
Eva Michaláková | Foto: Martin Svozílek

Praha - Podle norského velvyslanectví se rodiče, jejichž případy kvůli dětem řeší norské sociální úřady, mohou ke svým kauzám v médiích svobodně vyjadřovat. Nijak tím neriskují, že za to budou potrestáni. Norské instituce ale nemohou na "nesprávná tvrzení" reagovat, protože je zákon zavazuje k mlčenlivosti.

Norská ambasáda to uvedla v jednom z prohlášení k případu bratrů Michalákových. Norské úřady rozhodly jejich matku Evu zbavit rodičovských práv a mladšího hocha dát k adopci. Podle ní i jejích zástupců za rozhodnutím bylo právě to, že mluvila s médii.

"Rodiče mají právo vyjadřovat se svobodně o případech skrze média. Žádným způsobem tím neriskují, že budou za toto potrestáni či trestně stíháni," uvedla v jednom z prohlášení norská ambasáda. Poukazuje na citlivost případů pro děti i jejich rodiče.

"Rodiče mají právo na bezplatnou právní pomoc během celého procesu," sdělilo velvyslanectví. Už dříve uvedlo, že rodiče mohou dostat advokáta ex offo.

Komentovat případ mohou jen účastníci řízení

Ambasáda sdělila, že nemá žádné informace o důvodech rozhodnutí "o dvou nezletilých dětech českého občanství". Případ mohou komentovat jen účastníci řízení, což podle velvyslanectví může vést k tomu, že média nepředstavují záležitost "na základě všech relevantních informací". Názory by ale měly vycházet "ze správných a věcných" údajů.

Kvůli povinnosti zachovat mlčenlivost a s ohledem na ochranu dětí nemohou norské úřady "reagovat na nesprávná tvrzení", uvedlo už dřív velvyslanectví. Nyní sdělilo, že norský zákon je v souladu s principy Úmluvy o právech dítěte a norské zákony se vztahují na všechny lidi v Norsku bez ohledu na jejich původ či národnost.

Michaláková nechtěla rozhodnutí norských úřadů komentovat. Uvedla jen, že norské úřady jako jeden z hlavních důvodů uvedly právě to, že o kauze mluvila s médii. Chystá se odvolat. Podle některých informací mohlo úřadům vadit hlavně to, že se ve sdělovacích prostředcích často objevovaly informace o chlapcích i jejich snímky.

Případ vyvolává i slovní přestřelky mezi politiky. Europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09-STAN) přes média vyzval svého lidoveckého kolegu z europarlamentu Tomáše Zdechovského, aby přestal navrhovat vyhoštění norské velvyslankyně z Česka. Poškozuje to prý vzájemné vztahy a nepomáhá matce a jejím synům.

Sedm českých europoslanců - mezi nimi Polčák i Zdechovský - podepsalo ve středu společné prohlášení. Vyzvali v něm ke zdrženlivosti politiků v kauze. Odmítli také vyhoštění ambasadorky Norského království z Prahy. Zdechovský pak řekl, že i když prohlášení podepsal, svůj názor na vyhoštění nezměnil. Prezident Miloš Zeman zase zrušil pozvání velvyslankyně na oslavy 28. října.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy