Podle loňského prohlášení Paříže bylo od roku 2015 zabito okolo 600 džihádistů. Radikálové s vazbami na Islámský stát i al-Káidu však v regionu stále disponují podle odhadů asi dvěma tisíci bojovníky.
Jen během posledních čtyř měsíců ozbrojenci z Islámského státu v regionu Sahary (ISGS) napadli čtyři velké vojenské základny v Mali a sousedícím Nigeru a zabili okolo 300 vládních vojáků.
Minulý týden byl v Mali krátce před volbami unesen vůdce opozice Soumaila Cissé, podezření padlo opět na islamisty.
Také počty civilních obětí se tady rok od roku zvyšují. Při teroristických útocích v regionu jen loni zemřely čtyři tisíce lidí, dohromady už je obětí více než 10 tisíc. Násilnosti se navíc podle OSN přelévají už i více na západ. Ze svých domovů uteklo přes milion lidí.
Čeho chce Francie dosáhnout?
Samotná Francie od roku 2013 ztratila 44 vojáků. Třináct z nich zemřelo loni v listopadu v malijském regionu Liptako při nehodě vrtulníků, která Francouze šokovala. Dvě helikoptéry se v noci při letu blízko při zemi srazily. Tragédie mezi Francouzi oživila otázku, čeho přesně se snaží země v Sahelu dosáhnout.
Deník The New York Times situaci Francouzů v Mali přirovnává k potížím, do kterých sklouzly Spojené státy v Afghánistánu a Iráku. Francie utrácí miliardy eur na boje s islamisty, kteří na rozdíl od cizí armády dobře znají místní podmínky. Když zdálky slyší přijíždět francouzskou techniku, jednoduše zmizí v terénu, který znají odmalička.
"Tak jako francouzské televizní reality show a popová hudba následují asi 15 let za Spojenými státy, francouzské protiteroristické úsilí po 15 letech také napodobuje Spojené státy," řekla listu Hannah Armstrongová, analytička z International Crisis Group.
Spíše než vymýtit džihádisty je tak cílem nynější operace Barkhane, která v roce 2014 navázala na operaci Serval, udržet islamisty na uzdě, aby mezi místními nezapustili kořeny.
Velitel francouzské mise generál Pascal Facon věří, že místní islamisté mohou být ve skutečnosti poraženi, protože na rozdíl od Islámského státu, který před lety držel pod kontrolou rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, nedrží žádné teritorium.
"Neměli bychom je podceňovat, ale neměli bychom jim přikládat ani přílišnou důležitost," věří Facon.
Rychlou operaci nahradila dlouhodobá mise
O pomoc Francouze v roce 2012 požádala malijská vláda, protože islamisté úspěšně zabírali severní část země a chystali se dobýt i velká města. Hrozilo, že bývalá francouzská kolonie se brzy rozpadne.
O vyslání francouzské armády rozhodl v lednu 2013 tehdejší francouzský prezident Francois Hollande po jednání jen s několika málo členy vlády a nejvyššími představiteli francouzských ozbrojených sil. Francouzům se v rámci operace Serval úspěšně podařilo islamisty zatlačit.
Nyní Francie v rámci následné operace Barkhane disponuje v regionu více než pěti tisíci vojáky. Prezident Emmanuel Macron tam letos poslal nových 500 vojáků, přestože začátkem roku nejvyšší západoafrické představitele varoval, že armádu naopak stáhne.
Macron už přitom patří do generace, která koloniální Afriku a konkrétně západoafrické státy pod kontrolou Paříže nikdy nepoznala. Server The Economist letos poukázal na to, že Elysejský palác by pod jeho vedením rád ustoupil od "otcovsky nadřazeného" přístupu k bývalým koloniím, který Francie dlouho vykazovala. Boj proti terorismu ale považuje za zásadní. Operace Barkhane je největší současnou francouzskou vojenskou misí.
Na operaci se podílí pět států Sahelu - Mali, Niger, Burkina Faso, Mauritánie a Čad. Africká unie přislíbila dalších tři tisíce vojáků. Spojence ale rozdělují odlišné jazyky i kultura.
Malijská armáda, která by měla do budoucna sama ochránit zhruba 18 milionů obyvatel země, přitom nyní čítá pouze 12 tisíc vojáků. Těm navíc chybí zbraně, technika i zásoby. Přesto Bamako přislíbilo, že počty vojáků letos ještě zdvojnásobí.
"Nemáme na vybranou. Buď navýšíme počty my, nebo oni," řekl na adresu islamistů šéf generálního štábu Mali generál Oumar Dao.
Boj o přízeň místních
Stejně jako Američané na Blízkém východě i Francouzi v západní Africe se ocitají pod palbou kritiky řady místních lidí. Ti viní Paříž z toho, že podporuje regionální autokraty.
Podobně jako Washington v Afghánistánu totiž také Paříž usiluje o blízkou spolupráci s vládami v regionu a s místními armádami, aby tíha zodpovědnosti nestála tolik na Evropě.
Právě Spojené státy jsou přitom pro Francouze v západní Africe významným spojencem, přestože je podporují jen logisticky. Washington nicméně v současnosti zvažuje, že zdroje ze Sahelu přesune jinam, a dokonce by mohl opustit i novou leteckou základnu v Nigeru, za kterou zaplatil přes 100 milionů dolarů.
V Mali má vojáky i Česká republika
Své vojáky má v Mali také Česko. Podílejí se tam na výcviku a na ochraně výcvikové mise Evropské unie, jejíž velení by v polovině letošního roku měli převzít. Až šedesát českých vojáků by se nově mohlo stát také součástí rozšířené operace Barkhane, pokud to schválí parlament.
Na konci března Francie a její spojenci včetně Česka oznámili vznik uskupení Takuba v rámci už probíhající protiteroristické operace. Začne fungovat už letos v létě. Vojákům Mali budou stovky expertů a příslušníků speciálních sil zprostředkovávat asistenci a konzultace. Vojensky se zapojí kromě Francie s jistotou zatím jen Belgie, Dánsko, Estonsko, Nizozemsko a Portugalsko.
"Bezpečnostní situace v Mali a v Sahelu zůstává předmětem vážných obav. Navzdory setrvalému tlaku národních, regionálních a mezinárodních sil organizované ozbrojené skupiny pokračují v destabilizaci velké části Mali a dosáhly až do Nigeru a Burkina Fasa. Nedávné útoky na tomto trojmezí, kde Islámský stát v regionu Sahary (ISGS) zpochybňuje autoritu místních států, donutily mezinárodní společenství, aby zaměřilo své úsilí právě na tuto oblast," cituje ČTK z úvodu společného prohlášení.
