Praha/Káhira/Lima – S až šokujícím pohledem na důsledky klimatických změn přicházejí přední čeští akademici: geologové, archeologové i klimatologové. Přidávají se k nim také vojáci s válečnými zkušenostmi.
Dramatické změny klimatu, které mění lidmi až dosud obývané oblasti v neobývatelné, vedou podle jejich zkoumání a přiložených statistik k nemilosrdným válečným konfliktům.
"Ta souvislost je – zvláště v posledních letech – stále zřetelnější. Stejně jako jsou nepřehlédnutelné změny klimatu," říká mezinárodně uznávaný egyptolog Miroslav Bárta.
Již léta přetrvávající a zničující sucho na Středním východě či v severní Africe je podle něj hlavním spouštěčem hlubokých a dlouhodobých potíží, které v těchto regionech přerůstají ve válečné konflikty a stále citelněji ohrožují i bezpečnost Evropy.
"Problém je ale i v tom, že většina lidí na to nereaguje. Tedy ani ti, kteří by s tím mohli něco dělat. Nejsou totiž schopni ani ochotni dohlédnout na kořeny problémů, jež se změnou klimatu souvisí," vysvětluje Bárta. Tyto otázky jsou podle něj natolik komplexní a složité, že většina politiků nemá čas se jimi zabývat, natož je studovat.
"To, že před suchem a z toho vyplývajícími bezpečnostními riziky varuje nějaký vědec či skupina vědců, je sice chvályhodné, nejsem si ale jist, že se tím řídí státní či bruselští úředníci. Dokonce o tom velmi pochybuji," říká skepticky Miroslav Bárta.
Ohroženo je Středomoří, Turecko, ale i USA
Závlahové hospodářství je podle geologa Václava Cílka v některých regionech už dnes mimořádně přetěžováno. Je tedy jen otázkou času, kdy v nich prudce stoupne cena potravin a nastanou sociální nepokoje. Podle Cílka je nejvíce ohrožena celá středomořská oblast. Destabilizace tudíž hrozí například Španělsku nebo jižní Francii. I v podobě pokračování migrační vlny ze severní Afriky.
Nejvíce se pak otepluje ve východním Středomoří (0,65 °C za dekádu). Dopady pociťuje zejména Levanta (oblast východního pobřeží Středozemního moře) a východní Turecko. Občanské konflikty tudíž Cílek očekává zejména ve východním Turecku, Sýrii a v kurdských oblastech.
Suchem jsou však ohroženy i desítky milionů lidí s vyhlídkou další fáze občanských válek v Afghánistánu a Pákistánu. A sucho hrozí dokonce i zemědělským oblastem USA.
"Na světě je pět velkých vývozců obilí a zhruba 120 dovozců, z nichž asi 30 zemí se bez dovozu potravin začne hroutit. Dojde-li tedy k ohrožení americké světové obilnice, tak to Amerika příliš nepozná, ale třeba v Egyptě a v dalších zemích mohou vypuknout války," předkládá Cílek neradostnou perspektivu stupňujícího se vysychání.
Přesto se vnucuje otázka: nepřehánějí vědci ve svých prognózách? "Bohužel nepřehánějí. Přímá souvislost mezi vysycháním rozsáhlých oblastí naší planety a stále četnějšími válečnými konflikty tu je," přitakává ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Změna klimatu přispěla ke kolapsu celých civilizací
Miroslav Bárta připomíná například období 2200 let před Kristem, kdy změna klimatu vedla ke krizi egyptské civilizace a nakonec i k jejímu kolapsu.
"Mnohé z toho, čeho jsme svědky dnes a co nás znovu ohrožuje – to vše se už v minulosti opakovaně odehrálo. I tenkrát šlo o soubor příčin vnitřní a vnější krize, stejně jako například dnes na Středním východě a v severní Africe. Avšak dnes k tomu dochází v mnohem nebezpečnější a vyhrocenější podobě. Je nás totiž mnohem víc... a také jednotlivé společenské celky jsou na sobě mnohem více závislé, takže jsme paradoxně i zranitelnější než naši předci," varuje Bárta.
V lidské historii je tomu tak podle egyptologa od pradávna: pokud je systém či civilizace oslabená a přidají se k tomu i vnější krizové procesy (jako je například klimatická změna), tak se s tím civilizace nevyrovná.
"Prohlubující se a stále obtížněji řešitelné krize a z nich vyplývající konflikty mě proto nepřekvapují. Důkazů z historie je nepočítaně," shrnuje profesor.
Evropě hrozí války – kvůli suchu i populační explozi
Egyptologa Bártu doplňuje ve společné publikaci "Na rozhraní" i expert na mezinárodní válečné právo a důstojník generálního štábu Otakar Foltýn. A jak v rozhovoru pro Aktuálně.cz připomíná, výsledky jeho bádání nevyjadřují oficiální stanovisko armády.
I podle Foltýna může být vysychání častým spouštěčem – a mnohdy i jednou z hlavních příčin – současných válek. Vedle vyčerpání, které někdy pociťují autokratické režimy.
Důstojník navíc upozorňuje, že většina zemí severní Afriky a Středního východu je dlouhodobě potravinově nesoběstačná. Vysychání jejich produkční schopnosti ještě snižuje. A tlak na zdroje tak roste.
"Tím spíše, že mnohdy právě tytéž země čelí populační explozi. Takže se nám scházejí tři velmi důležité a v této kombinaci i mimořádně rizikové faktory," konstatuje Foltýn.
Na otázku, zda tedy vysychání v kombinaci s populační explozí v okolí evropského civilizačního okruhu představuje pro starý kontinent akutní hrozbu, bez váhání přitakává.
Negativně ale reaguje na další dotaz: zda se společnost úměrně tomu na zmíněná rizika připravuje. "Nepřipravuje. A týká se to mimo jiné téměř celé Evropské unie. Její lídři si bezpečnostní následky vysychání – soudím alespoň podle jejich praktických kroků – zatím příliš neuvědomují," míní Foltýn.
Také Spojené státy, jeden z největších vývozců potravin, budou podle něj mít v důsledku vysychání v budoucnu potravin stále méně. A méně jich budou moct logicky i vyvážet. "Taková změna vývozní strategie USA by pak zásadně ovlivnila i celosvětové obchodování s potravinami, což může v některých částech světa ještě dramatičtěji vyhrotit jejich nedostatek," doplňuje Foltýn.
Vysychání ohrožuje i Česko
Oslovení vědci proto varují, že je nejvyšší čas, abychom začali klimatickou změnu chápat jako jedno z hlavních bezpečnostních rizik, s nímž souvisejí hladomory, masové migrace, války i terorismus.
"Zatím to ale, například i v Česku, nijak zvlášť necloumá veřejným míněním a evropští lídři se podle toho přirozeně chovají. Klimatická změna totiž trvá – na rozdíl od čtyřletého volebního období – desetiletí."
Vysychání se podle ministra Richarda Brabce už začíná citelněji dotýkat i jižní Moravy, která má vzhledem ke geologickému podloží, ale taky své poloze, výrazně menší schopnost zadržovat vodu než zbytek republiky.
Nedostatek vody se tedy může v nepříliš daleké budoucnosti bolestivě týkat nejen vzdálených exotických zemí, ale i celých regionů v České republice. Geolog Václav Cílek uvádí například varovné kultovní dílo botanika a lesníka profesora Vladimíra Úlehly "Napojme prameny", podle něhož je jižní Morava na přechodu k polopoušti.
Migrační vlna? Jen kapka v moři v porovnání s tím, co může přijít
Ministr Brabec sice sdílí varovný apel některých odborníků, v pohledu na kroky, do nichž se v boji se suchem pustila už před dvěma lety vláda, ale není až tak skeptický.
"Honíme v boji se suchem vlak, který doslova sviští krajinou a my se snažíme nastoupit do posledního vagonu – to je pravda. Nepochybuji však, že se to podaří. Peníze k zamezení dalšího vysychání krajiny dáváme už dva roky. Vláda například schválila sedmnáct miliard na přizpůsobení se klimatické změně (z toho 10 miliard z evropských fondů – pozn. red.)."
Až na samé špičce hospodaření s vodou je podle Brabce Izrael, který si už dávno uvědomil, že mít či nemít vodu je otázkou národní bezpečnosti.
"Jisté je to, že nás očekává boj o vodu. Domnívali jsme se sice, že to přijde až v desítkách následujících let, už teď je ale jasné, že v některých oblastech planety (zejména ve značné části Afriky, Středního východu, ale třeba i jihoamerického Peru) se ukazuje, že vysychání pokračuje mnohem dramatičtěji, než se předpokládalo. I z velmi vodnatých oblastí se tam voda ztrácí doslova před očima. Přičemž na těchto územích žijí stovky milionů lidí, kteří nebudou řešit, že mají vody málo, či hodně. Oni budou řešit problém, že nemají vůbec žádnou vodu,“ vysvětluje Brabec.
Změny klimatu hrozí v některých regionech planety přerůst v natolik dramatické poměry, že dnešní migrační krize v Evropě je podle ministra pouhou kapkou v moři. "Znovu proto říkám: vše jde mnohem rychleji, než bylo ještě nedávno představitelné. Sucha nebudou přicházet jednou za deset let, ale v pravidelných a velmi krátkých intervalech. Hrozba přemísťování celých národů a ozbrojených konfliktů kvůli vodě je až příliš reálná," připojuje se Brabec k varování českých vědců.
Důsledky klimatických změn a vysychání krajiny považují oslovení experti za jedno z největších rizik současnosti a nic na tom prý nemění ani pár desítek centimetrů sněhu navíc, které letos v Česku napadlo. Například ještě v sedmdesátých letech se sněhová pokrývka na vrcholcích českých hor měřila na několik metrů a pak postupně roztávala ještě v květnu. Dnešní mladé generaci to ovšem připadá málem jako sci-fi.
