reklama
 
 

Zatímco severní Afrika vysychá, klimatologům dělá vrásky na čele Donald Trump

8. 1. 2017
Téma klimatických změn opět nabralo na síle, a to díky Donaldu Trumpovi. Přestože ten nakonec po svém zvolení americkým prezidentem neurčitě připustil, že mezi změnami klimatu a lidskou činností existuje spojitost. Na extrémní sucho způsobené zvyšováním teplot přitom doplácejí hlavně ty země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl. Část severní Afriky se podle odborníků stane v tomto století neobyvatelnou. Podobný osud čeká v budoucnu také Blízký východ. Klimatické změny tak mohou vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.

Washington – Zahřívání planety a lámání teplotních rekordů je trend, který už nepřehlíží ani budoucí americký prezident Donald Trump. "Myslím, že je tam nějaká spojitost. Nějaká, něco. Záleží na tom, kolik," uvedl Trump neurčitě po volbách na otázku, zda má na klimatické změny vliv i člověk.

Zraky na něj momentálně upíná celý svět, který se teprve na konci roku 2015 v Paříži dohodl na snižování emisí a také na tom, že se pokusí zastavit růst teploty na zeměkouli tak, aby rozdíl ve srovnání s předindustriální érou nepřekročil dva stupně Celsia.

Dohoda začala platit loni na podzim, ale vysoké teploty, nedostatek vody, špatná úroda a sucho už teď trápí obyvatele těch nejzranitelnějších zemí. Pro některé africké státy může být globální oteplování podle klimatologů fatální.

Neobyvatelná Afrika

"Část severní Afriky se stane v určitém momentu v tomto století neobyvatelnou," citovala americká televize CNN koncem loňského roku proroctví německého odborníka na klima Jose Lelievelda.

Oblast Sahelu, na jižní hranici Sahary, se od 20. století mění v nehostinnou poušť, ve které mizí pastviny a zbytky úrodné půdy. OSN odhaduje, že v tomto regionu trpí nedostatkem vody 3,2 milionu lidí. Země jako Súdán trápí i potravinová krize.

Rostoucí teploty se podle odhadů vědců budou stále silněji projevovat také na Blízkém východě. Environmentalisté varují, že pro stále více lidí znamenají zhoršující se životní podmínky nutnost přesunout se jinam. Do sta let tak můžou klimatické změny vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.

Tyto problémy navíc dopadají hlavně na regiony, kterými zmítají ozbrojené konflikty. Podle německých vědců z Postupimského institutu pro výzkum změn klimatu existuje mezi těmito dvěma fenomény přímá souvislost.

"Klimatické katastrofy přímo nespouštějí konflikty, ale můžou zvýšit riziko vypuknutí sporu, který má kořeny ve specifických okolnostech," řekl pro britský deník The Guardian německý klimatolog Carl Schleussner s tím, že to lze i vědecky dokázat.

Němečtí vědci prozkoumali statistické údaje z let 1980 až 2010 a analyzovali způsob propuknutí bojů v jednotlivých konfliktech po celém světě. Zjistili, že ve 23 procentech případů byl příčinou nějaký druh přírodní katastrofy.

Následky klimatických změn přitom dopadají na země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl.

"Pokud svět nebude připraven přijímat uprchlíky, kteří budou kvůli potravinové krizi odcházet z těžko obyvatelných míst, budeme muset v Africe investovat a tak se chránit," apeluje odborník na klima Lelieveld. "Oni ten problém nezpůsobili, to my," dodal.

Skeptik Trump

Téma globálního oteplování se do centra pozornosti znovu vrátilo díky nově zvolenému americkému prezidentovi. Notoricky známý skeptik Trump v otázkách klimatických změn dělá vrásky ekologickým aktivistům stejně jako odborníkům.

Pařížská dohoda, která loni vešla v platnost, zavazuje klíčové průmyslové hráče ke snižování emisí. Její budoucnost je ale stále nejistá. Trump v minulosti pohrozil i odstoupením od úmluvy, a navíc do dvou z enviromentálního hlediska nejvýznamnějších pozic jmenoval kritiky boje proti globálnímu oteplování. Na pozici ministra energetiky Ricka Perryho a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scotta Pruitta, velkého zastánce těžby uhlí i ropy a průmyslového rozvoje.

Místo historického úspěchu, který dohoda představuje, tak symbolem roku 2016 může být zahřívání planety a hrozba, kterou představuje pro budoucí generace.

autor: Simona Fendrychová | 8. 1. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama