Vraždy íránských vědců se množí, Izrael tajuplně mlčí

Radim Klekner Radim Klekner
1. 8. 2011 18:45
Nejvyšší kruhy izraelské armády nevylučují útok na jaderná zařízení Teheránu
Íránský prezident Ahmadínežád obvinění okolo jaderného programu své země kategoricky odmítá
Íránský prezident Ahmadínežád obvinění okolo jaderného programu své země kategoricky odmítá | Foto: Reuters

Teherán, Jeruzalém - Do spuštění atomové elektrárny v íránském Búšehru chybějí už jen dny, Izrael, který v minulosti nevynechal jedinou příležitost, aby jaderný program Teheránu nekritizoval, ale zatím mlčí.

Dokonce ani nevyhrožuje, že na íránská jaderná zařízení zaútočí letecky, jako to učinil v roce 1981 v případě iráckého reaktoru budovaného s francouzskou pomocí jižně od Bagdádu.

Izraelské mlčení může mít svou příčinu. Agentům tajné služby Mossad se totiž zřejmě podařilo íránský jaderný program narušit do té míry, že Teherán nebude v nejbližších letech schopen vyrobit atomovou pumu.

Přispěla k tomu podle všeho i série tajemných vražd jaderných expertů, kteří v Íránu zahynuli v uplynulých dvou letech.

"Na tuto otázku Izrael neodpoví," řekl ministr obrany Ehud Barak novinářům, když byl minulý týden dotazován, zda za červencovým atentátem, jehož obětí se v Teheránu stal jaderný fyzik Dáriuš Rézáí, nestojí židovský stát.

Ne dříve než v roce 2015

Íránský jaderný program představuje pro Izrael velmi reálnou hrozbu, byť Teherán vehementně popírá, že by na výrobě atomové pumy pracoval.

Atomová elektrárna u Búšehru má krýt jen zlomek energetických potřeb země a vzbuzuje proto právem podezření Západu
Atomová elektrárna u Búšehru má krýt jen zlomek energetických potřeb země a vzbuzuje proto právem podezření Západu | Foto: Reuters

Íránské balistické rakety jsou již dnes schopny zasáhnout nejenom Jeruzalém, ale i jihovýchod Evropy. 

Velkou neznámou ovšem zůstává, jaké množství obohaceného uranu nezbytného pro výrobu bomby již Írán vlastní. Z kruhů blízkých CIA i Mossadu dlouhou dobu zaznívalo, že je Teherán od svého cíle jen krůček.

Když však koncem minulého roku odstupoval po osmi letech ve funkci ředitel Mossadu generál Meir Dagan, nechal se slyšet, že Írán bude bombu schopen postavit nejdříve v roce 2015.

Podle deníku Spiegel On-line za tím stojí i fakt, že Teherán přišel v uplynulých měsících o řadu špičkových vědců podílejících se na tajném jaderném programu.

Přiznání před národem

Před čtrnácti dny zaútočili na východě Teheránu na Rézáího dva neznámí muži na motocyklu. Pětatřicetiletý atomový fyzik byl smrtelně zasažen několika střelami do krku.

V Búšehru bude moci Írán získávat obohacený uran, otázkou pouze je, kdy ho bude mít dostatek, aby vyrobil atomovou pumu
V Búšehru bude moci Írán získávat obohacený uran, otázkou pouze je, kdy ho bude mít dostatek, aby vyrobil atomovou pumu | Foto: Reuters

"Jednalo se o první velkou akci nového šéfa Mossadu Tamira Prada," řekl deníku zdroj z izraelských tajných služeb. Rézáí pracoval ve výzkumném centru na severním předměstí Teheránu na zařízení velmi podobném tomu, jež spouští jadernou nálož pumy.

Za uplynulých devatenáct měsíců se jedná o třetího íránského experta, který byl zavražděn. V lednu 2010 explodovala poblíž auta atomového fyzika Masúda Alího Mohammeda na dálku řízená bomba. V listopadu téhož roku zahynul během útoku, při němž byla na jeho vůz vržena nálož z kolemjedoucího motocyklu, íránský jaderný expert Madšíd Šahríárí.

Dalšímu atentátu unikl téhož dne jen o vlásek nynější šéf íránského Úřadu pro kontrolu jaderných zařízení Feridún Abásí. Jiní vědci zmizeli beze stopy, i když o některých se předpokládá, že tajně emigrovali ze země a skrývají se.

Tajné služby Izraele a USA stojí zřejmě také za počítačovým virem Stuxnet, který loni v létě napadl program ovládající centrifugy výzkumného zařízení na obohacování uranu u Natanzu. 

Když letos v lednu vystoupil v íránské televizi "izraelský agent" Madžíd Džamálí s doznáním, že Alího Mohammeda zabil on, mohlo to vypadat jen jako propagandistický trik Teheránu. Podivný úsměv, který hrál na rtech izraelského ministra obrany zodpovídajícího dotazy novinářů týkajících se aktivit Mossadu, však spíše svědčí o opaku. 

 

Právě se děje

před 23 minutami

Exploze plynu v čínské provincii zabila dvanáct lidí, více než sto osob utrpělo zranění

Výbuch plynu zabil časně zrána ve městě Š'-jen v provincii Chu-pej v centrální Číně 12 lidí, 138 jich zranil a desítky dalších se musely evakuovat. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Exploze vedení plynu způsobila kolaps dvoupodlažní budovy, v jejíž dolní části se nacházel trh s potravinami a v patře několik lidí bydlelo, uvedl list China Daily.

Podle sdělení místních úřadů na sociální síti muselo více než 150 lidí do nemocnice, na 39 z nich je zraněno těžce. Úřady uvádějí, že záchranné práce pokračují, o příčině neštěstí ale zatím mlčí. Podle čínské státní televize CCTV žádají nemocnice občany, aby na záchranu zraněných darovali krev.

Na televizních záběrech jsou vidět záchranáři, jak šplhají přes rozbité betonové desky, aby se dostali k lidem uvězněným uvnitř. Lidé v ulici procházejí sutinami poškozených budov. Podle zpráv státních médií jsou mezi oběťmi především provozovatelé stánků a zákazníci, kteří přišli na snídani a obstarat si čerstvou zeleninu.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Vicemistryně Evropy Fišerová pojede finále kanoistek na SP v Praze

Vicemistryně Evropy Tereza Fišerová postoupila do finále závodu kanoistek na Světovém poháru ve vodním slalomu v Praze. V semifinále zajela druhý čas a bude jedinou českou zástupkyní ve finálové desítce. Sestry Gabriela a Martina Satkovy vypadly.

Žádná z postupujících nezajela trať čistě. Olympionička Fišerová dostala dvousekundovou penalizaci za dotek dvaadvacáté branky a zaostala o 86 setin za nejrychlejší Mallory Franklinovou z Británie, která měla rovněž jeden "šťouch". Ve finále nebude chybět ani australská hvězda vodního slalomu Jessica Foxová, jež se šesti trestnými sekundami postoupila z osmého místa.

Na loňský titul mistryně Evropy na umělé trati v Troji nenaváže Gabriela Satková, která skončila v semifinále šestnáctá. Spoustu chyb udělala i její sestra Martina, jež obsadila 22. příčku.

Do semifinále nenastoupila Brazilka Ana Sátilaová, bronzová medailistka z mistrovství světa 2017. V brazilském týmu se totiž objevily dva případy koronaviru a výprava zůstala v izolaci na hotelu.

Začalo semifinále kanoistů s českými reprezentanty Lukášem Rohanem, Václavem Chaloupkou a Vojtěchem Hegerem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy