* USA pošlou do příštího roku z Afghánistánu domů třetinu svých vojáků * Plán na stahování svých sil oznámily i Francie a Německo * Vidím a Zaorálek se neshodují v tom, zda má Česko připravený plán k odchodu z Afghánistánu
Praha - Spojené státy, Francie a Německo oznámily stažení části svých vojenských sil z Afghánistánu, Česká republika se k tomuto kroku zatím nechystá.
Momentálně je v asijské zemi přes šest stovek českých vojáků a dvanáct příslušníků provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru na východě Afghánistánu. Tyto týmy poskytují místním Afgháncům pomoc, staví nebo opravují například školy, nemocnice, jezy a jiné objekty.
Podle záměru české vlády, schváleného loni v říjnu, by mělo letos působit v Afghánistánu maximálně 720 českých vojáků a příští rok 640 vojáků.
Americké rozhodnutí omezit také provoz provinčních a rekonstrukčních týmů se může dotknout i českých odborníků, kteří pracují na různých projektech v provincii Lógar, kde na jejich bezpečnost dohlíží 293 českých vojáků.
Z 80 amerických týmů má zůstat jen polovina. Agentura AP citovala nejmenovaného představitele Obamovy administrativy, který řekl, že zřejmě skončí i řada odborníků z jiných západních států, a to do roku 2014.
Ministerstvo: Do roku 2012 je jasno
České ministerstvo obrany v tuto chvíli žádně změny neplánuje.
"Postupné předávání činností do afghánských rukou je proces, na kterém se již dříve shodly všechny země podílející se na operaci ISAF (Mezinárodních sil na podporu bezpečnosti v Afghánistánu). Co se týká vojenského zajištění českého provinčního rekonstrukčního týmu, tak máme Parlamentem schválený mandát do konce roku 2012 a nepředpokládáme, že bychom do té doby na stávající účasti něco měnili," sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Ten tvrdí, že Obamou oznámené stažení amerických vojáků z Afghánistánu se netýká míst, kde působí Češi.
Nečas: Společně dovnitř, společně ven
Premiér Petr Nečas se ke stažení vyjádřil po schůzce s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. Potvrdil, že zatím se žádný český odchod nekoná.
"Myslím si, že ten princip 'Společně dovnitř, společně ven' by měl platit a Česká republika se ho bude jednoznačně držet. Vláda pod mým vedením neučiní žádné jednostranné kroky," prohlásil předseda české vlády.
Opoziční ČSSD se loňské navýšení počtu českých vojáků nelíbí i s ohledem na to, že jiné státy své muže a ženy ze země stahují.
"Obávám se, že Česká republika je v tomto velmi opožděna a nemáme žádnou strategii odchodu. Měla by už být na stole, ale ještě se ani nezačalo. Je absurdní, když jiné země se připravují na odchod, a my naopak zvyšujeme počty vojáků. To není perspektivní. Navíc v době, kdy se ostatní budou stahovat, očekávám bezpečnostní situaci v Afghánistánu ještě nebezpečnější a více ohrožující životy českých vojáků," řekl Aktuálně.cz místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Opačně to vidí místopředseda Výboru Poslanecké sněmovny pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS).
Vycvičit Afghánce a odejít
Podle něj Česká republika strategii odchodu má a počítá se s tím, že stažení českých sil proběhne v souladu s postupným odchodem ostatních států.
"Rozhodně tam nezůstaneme ani o vteřinu déle, než by bylo potřeba. Naše mise se navíc mění z obranné na výcvikovou. Cvičíme afghánské vojáky, kteří převezmou kontrolu nad zemí po odchodu zahraničních sil. To je, myslím, správné. Náš odchod z Afghánistánu není otázkou měsíců, spíš několika málo let," uvedl poslanec na dotaz Aktuálně.cz
Domnívá se, že Obamovo rozhodnutí stáhnout část amerického kontingentu právě teď souvisí spíše s vnitropolitickou situací v USA.
"Před volbami chce ukázat, že alespoň nějaké předovlební sliby splnil. A k nim patřilo i stažení z Afghánistánu," říká Jan Vidím.
Americký prezident Barack Obama v noci na středu ohlásil odchod 33 tisíc Američanů do září příštího roku.
Záměr zahájit postupné stahování svých kontingentů po Obamovi oznámili i francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
USA mají nyní v Afghánistánu přes sto tisíc vojáků, Francie více než čtyři tisíce vojáků, Německo skoro pět tisíc. O život tam přišlo od konce roku 2001 přes patnáct stovek Američanů, dvaašedesát Francouzů a pětapadesát Němců.
Česká republika doposud přišla v Afghánistánu o čtyři muže. Naposledy zahynul český voják letos na konci května.
