Tenhle letoun za sebou nemá věhlasné rekordy. Na první pohled není výjimečný. Zná ho však každý. Airbus A320 ve všech svých podobách byl pro mnohé turisty prvním strojem, kterým kdy letěli. Pomyslná brána do světa letectví. Což platí i pro autora těchto řádků. Už nástup na let z Prahy do Paříže byl před mnoha lety zážitkem. Dlouhým tunelem do z dnešního pohledu zašlého letounu, který měl nejlepší roky za sebou. Tehdy to však byl luxus. První bezpečnostní instrukce, pojíždění na dráhu RWY 06/24 letiště Ruzyně. Chvíle klidu přerušená plným výkonem. Lomoz a tělo se tlačilo do sedadla. Pak už jen odpoutání od země. Přesně takový letecký křest na palubě A320 zažily miliony lidí.
Hluboko v osmdesátých letech však inženýři Airbusu na takové cíle neměli pomyšlení. Cestování po Evropě opanoval dosluhující dvoumotorový stroj BAC One-Eleven v uspořádání dvou sedadel, uličky a dalších tří dalších sedadel. Jedinou alternativou pro evropské dopravce byly americké stroje Boeing 737-200 či McDonnell Douglas DC-9. Díru na trhu se rozhodl zaplnit zástup výrobců. Projekt společností MAC, Saab, Casa a MBB skončil pouze konceptem Europlane. Stejný výsledek měla spolupráce firem Fokker, Dornier a Hawker-Siddeley.
Chabé výsledky donutily ke spolupráci vlády několika evropských zemí, které nejprve zadaly projekt dodavatelům společnosti Airbus. Skutečně, ne přímo věhlasné firmě, ale jejím dodavatelům. Ti načrtli zcela nový stroj, který by převezl až 163 pasažérů. Pohánět ho měly dva turbinové motory. Cestovní rychlost by se vyšplhala až na 0,84 Machova čísla a předčila tak konkurenční Boeing 737. Dodavatelé se shodli, že výrobu sami nezvládnou. Logickým krokem bylo předání projektu samotnému Airbusu.
Inženýři nejprve vytvořili tři koncepty s označením SA1, SA2 a SA3. Druhý se dočkal rozpracování, na kterém trochu paradoxně spolupracovala americká aerolinka Delta Air Lines. Požadavkem schváleného projektu bylo 150 sedadel, dvě oddělené třídy a dva motory. Delta si nakonec žádný hotový stroj neobjednala, pomohla však stvořit jednu z legend letectví.
Airbus od počátku věřil nasazení moderních technologií. Vůbec poprvé použil v komerčním dopravním stroji systém fly-by-wire. Jde o systém, který nahradil do té doby standardní ovládání řídicích ploch letounu pomocí lanek a táhel elektronickou alternativou. Pokyny od pilota jsou zjednodušeně řečeno převedeny do elektronické podoby a vyhodnoceny palubním počítačem, který s letounem provede požadovaný pohyb. Jednou z jeho výhod je to, že charakteristiky pilotáže lze přenést na jiné letouny různých velikostí. Český pilot gigantického Airbusu A380 David Hecl v Leteckém podcastu potvrdil, že takto velký stroj se i díky technologii fly-by-wire pilotuje podobně lehce jako mnohem menší letouny.
Podle neoficiálních zdrojů měl Airbus několik zájemců o koupi první verze letounů už v roce 1981 na Pařížské letecké show. Mělo jít o Air France, British Caledonian či Cyprus Airways. Objednávky přibývaly a Airbus se dostal pod tlak. Výroba nešla podle plánu a uvedení do provozu se opozdilo o několik let. V roce 1986 dostal stroj definitivní finanční injekci, když si společnost Northwest Airlines objednala sto kusů. Letoun poprvé vzlétl 22. února 1987, v dubnu 1988 ho na pravidelné linky nasadila Air France.
Hrátky s velikostí mohou začít
Airbus slavil úspěch, vývoj oblíbeného letounu tím však neskončil. Dopravci po celém světě měli různé požadavky. První na řadu přišla prodloužená verze A320-500, později A321. Putovaly do německé Lufthansy v roce 1994. Šlo o první letadlo z dílny Airbusu, které bylo montováno v Hamburku, kde se dnes vyrábí kompletní série z řady A320.
Model A319 byl reakcí na Boeing 737-300 a 700. Jak už číselné označení napovídá, šlo o zkrácení letounu. První stroje dostala v roce 1996 společnost Swissair. Cesta zmenšování byla pro Airbus úspěšná, během několika let prodal téměř 1500 kusů. Později přišel ještě menší letoun, A318 provozovaly například aerolinky British Airways. O příliš elegantní stroj však nešlo, k zákazníkům nakonec doputovalo jen 80 kusů. V letecké komunitě si A318 vysloužila nelichotivou přezdívku Baby Bus.
Pro řadu A320 nastaly velké změny až v roce 2010. Airbus oznámil výrobu letounů s přídomkem NEO (New Engine Option). Do modelové série se zařadily letouny A319neo, A320neo a A321neo. Hlavní změnou byly motory. Zákazníci měli na výběr ze dvou osazení: CFM56-LEAP-1A, nebo Pratt & Whitney PW1000G. Oba masivní motory měly ušetřit až dvacet procent paliva, výrazně se snížila i jejich hlučnost. První kusy A320neo nasadila Lufthansa v roce 2016. V současnosti už jsou u několika aerolinek v provozu ještě vylepšené varianty A321neo LR a XLR, které zvládnou i transatlantické lety.
Za 36 let od zařazení do provozu se rodina strojů Airbus A320 stala nedílnou součástí letového parku aerolinek po celém světě. Airbus jich prodal více než patnáct tisíc a další objednávky přibývají. Nenápadný stroj je nejprodávanějším velkým dopravním letounem v historii a v budoucnu ho zřejmě jen tak někdo nepřekoná.
Jak navázat na nejprodávanější letoun v dějinách?
Nástupce řady A320 je však podle všeho ve vývoji. Ředitel Airbusu Guillaume Faury na přehlídce Dubai Air Show v roce 2019 potvrdil, že vývojový program nového stroje by se měl naplno spustit zhruba v roce 2025, do provozu by se letoun měl dostat nejdříve v roce 2030. Přechod na zcela bezemisní pohon, ke kterému je letecký průmysl stále častěji tlačen, však v podobě tohoto letounu zcela jistě nepřijde.
Airbus ale na alternativních pohonech pracuje. Už v roce 2035 by jeden z největších výrobců letadel chtěl do vzduchu poslat zcela bezemisní stroj, jehož srdcem by byl vodíkový pohon vyvíjený ve spolupráci s výrobci pohonných jednotek GE a Safran Aircraft Engines. Jeho základnou se stane Airbus A380. "V podstatě vezmeme A380, mezi zadní dveře a horní palubu přimontujeme malý pylon a na něj se posadí jednotka poháněná vodíkem," popisuje Glenn Llewellyn, viceprezident bezemisní sekce Airbusu.
Součástí systému budou kromě samotného pohonu i nádrže na tekutý vodík a propracovaný rozvodný systém. Podle Llewellyna si vše můžeme představit jako létající laboratoř, na které budou technici provádět řadu pozemních i letových zkoušek. První testovací lety jsou v plánu na rok 2026. Blízkou budoucností však stále jsou menší letouny s konvenčním pohonem, jakým bude i nástupce Airbusu A320.
Seriál Aktuálně.cz Velikáni nebes
Seriál Velikáni nebes, který na Aktuálně.cz vycházel každých čtrnáct dní, přináší pohled na zrod známých strojů a jejich trnité cesty od prvních náčrtů přes složitý vývoj až k prvním letům. Prostor dostaly i příběhy slavných pilotů, kteří před více než sto lety posouvali hranice letectví. Neopomeneme ani na první pohled obyčejné letouny, které si však ničím nezadají se svými slavnějšími sourozenci.
- Lindbergh při přeletu Atlantiku řešil každý gram. Bojoval s vidinami i sebou samým
- Rána, která změnila letectví. Hrdina osedlal raketu a uháněl rychleji než zvuk
- Postavil největší letoun dějin. Slavný milionář dožil jako troska mezi lahvemi s močí
- Nejslavnější pilotka historie předběhla dobu. Její tragická smrt je dodnes záhadou
- Nejlepší obranou je útěk. Nejrychlejší letoun jako ze sci-fi byl špionážním esem USA
- Neohrabaná kachna, která spadne. Blériot umlčel kritiky a přeletěl Lamanšský průliv
- "Panebože, co jsme to udělali?" Bombardér Enola Gay snesl zkázu na Hirošimu
- Nahatý prezident a zakrvácená první dáma. Air Force One je Bílým domem na nebi
- Jako zašlápnout mravence. Predator změnil pojetí války, USA jím zabíjely na dálku
- Obří bombardér děsil nacisty. Bezchybný příběh ikonického letounu má ale trhliny
- Pár sekund, které změnily letectví. Geniální nápady bratří Wrightů přetrvaly dodnes
- Velikán nebes, který na dovolenou vozí i vás. Skromný airbus je nenápadnou legendou
- Nadzvukové létání skončilo v plamenech. Přelomový Concorde zradila prasklá pneumatika
