Krátce před prvním výročím invaze na Ukrajinu vystoupil Putin před oběma komorami ruského parlamentu. Náladu v sále asi nejlépe vyjádřila fotografie mračícího se ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Rusko napadlo svého souseda loni 24. února. Válka si vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města. Moskva nedosáhla rychlého vítězství a dopadly na ni sankce Západu.
"Jsme ve složité situaci," připustil Putin na úvod. Něco takového od něj zaznělo poprvé od začátku války. Dosud vždy optimisticky říkal, že Ruská federace svých cílů dosáhne a že speciální vojenská operace postupuje podle plánu. Tentokrát optimismem šetřil a nezastíral, že se válka nevyvíjí tak, jak si představoval.
Lavrov listens to Putin talking about Russia's international successes. pic.twitter.com/35UmFHxLrC
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) February 21, 2023
Obsah i forma proslovu byly úplně jiné než prezidentův projev z 22. února loňského roku, kdy sebevědomě oznamoval uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. S urputným výrazem tehdy tvrdil, že Ukrajina nemá vlastní historii, že jde o umělý stát, přeměněný na protiruský projekt. Ruská vojska tehdy stála na hranicích Ukrajiny a západní tajné služby varovaly, že se blíží válka.
Dva dny nato ohlásil, že vydal rozkaz ke "speciální vojenské operaci", která má za cíl denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Varoval všechny, kteří by chtěli zvenčí zasáhnout, že zažijí něco, co ještě nikdy nezažili. Jenže útok vedený z ruského i běloruského území se zarazil na ukrajinské obraně podpořené pomocí ze Západu. Zcela zkrachoval pokus o přímý útok na Kyjev.
Tentokrát o žádné denacifikaci nebo demilitarizaci nepadlo jediné slovo, Putin dokonce ani příliš nezmiňoval Ukrajinu. Vytáhl pohled na bipolární svět z dob studené války a mluvil hlavně o Západu. Celý projev by se dal shrnout do věty, že válku vyvolal Západ údajnou snahou zničit Rusko, ve které nadále prostřednictvím války na Ukrajině pokračuje.
Kremelský vládce sice řekl, že ruskou armádu nelze porazit na bojišti, ale bylo to o poznání méně přesvědčivé než jeho nedávná výzva státům NATO, aby přišly změřit síly s ruskými vojáky přímo na bojišti. "To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo," prohlásil Putin v nynějším projevu, který lze terminologií sportovních komentátorů označit spíše za defenzivní než ofenzivní.
Putin se také snažil alespoň trochu vystupovat jako zastánce tradičních a křesťanských hodnot. Západ podle něj upadá do zvrhlosti a dekadence, i to je příměr obvyklý už za studené války, kdy soupeřil se Spojenými státy tehdejší Sovětský svaz. Ruský prezident uvedl, že anglikánská církev chce ustanovit genderově neutrálního Boha a že neví, co dělá.
"Ten projev byl víc nudný než válečný," glosoval vystoupení Eliot Higgins, zakladatel investigativního webu Bellingcat, často monitorujícího události v Rusku a na Ukrajině.
A ještě jeden detail pozorovatelé připomněli. Putin má zřejmě nadále panické obavy z nákazy koronavirem. Ruský nezávislý zpravodajský web Meduza informoval s odvoláním na své zdroje, že v budově parlamentu se hosté museli před projevem izolovat a podrobit testu na covid-19. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota.
S přístupem vládce obklopeného bezpečnostními opatřeními a izolovaného od všeho nebezpečí ostře kontrastuje pondělní pobyt amerického prezidenta Joea Bidena v Kyjevě. Biden se dokonce prošel na Michajlovském náměstí v centru ukrajinského hlavního města zrovna ve chvíli, kdy varovné sirény upozorňovaly na hrozbu bombardování.
Na sociálních sítích v Rusku - zejména na Telegramu - se objevilo mnoho příspěvků rozčilujících se nad tím, že Biden procházkou po Kyjevě ponížil Rusko a ukázal jeho nemohoucnost v dobývání Ukrajiny. Měl to být přece Putin, kdo se projde Kyjevem za doprovodu spřáteleného prezidenta. Namísto toho se tam "producírují" nenáviděný americký prezident s ještě nenáviděnějším ukrajinským prezidentem.
Symbolizuje to neúspěch původních Putinových plánů. Kreml počítal s tím, že na některých místech rychle zlomí ukrajinský odpor a na jiných nenarazí na žádný. Místo toho se Ukrajina jako nezávislý stát udržela, dostává masivní vojenskou podporu ze Západu, a dokonce se armádě podařilo dobýt zpět území okupované Ruskem před rokem.
Frontová linie po roce měří zhruba 1200 kilometrů, Rusko okupuje zhruba 18 procent území Ukrajiny, včetně Krymu připojeného už v roce 2014. Nyní se Rusové už několik měsíců pokoušejí dobýt města Bachmut a Vuhledar na Donbase. O očekávané velké jarní ofenzivě se Putin v projevu vůbec nezmínil.
