"Nechová se moc dobře. Ale je to otec mého dítěte, a tak zůstávám," řekla deníku South China Morning Post 48letá žena ze severu Barmy, která se musela provdat za čínského muže, aniž by ho předtím viděla. "Je to těžká situace. Klidně by mohl mít poměr s jinou ženou, užívat opium a taky mě mlátit."
Podobně jako ona bylo do Číny uneseno dalších sedm a půl tisíce Barmánek, tvrdí studie, kterou v pátek zveřejnili výzkumníci z americké Univerzity Johnse Hopkinse. Podle nich je ale celkové číslo daleko větší, jejich výzkum se zaměřil jen na malou oblast u hranic s Barmou.
"The broker took me to a house where many Chinese men came to look at me. There was nothing I could do." The harrowing truth of forced marriages as #Myanmar women in north are forced into marriage for childbearing in #China. https://t.co/IuBehC76H9
— Progressive Voice (@PVamplify) December 7, 2018
Ženy se do země dostaly nejčastěji jako uprchlice utíkající před násilím nebo šly za slíbenou prací. Místo ní ale na ně čekal nový život s muži, kteří si za ně zaplatili.
V horším případě si je manželé nechávají jen po určitou dobu - než jim odnosí dítě. Poté ženy končí na ulici, uvádí jeden z autorů studie Courtland Robinson. "Oběti nucených manželství trpí potlačováním práv a jsou vystaveny fyzickému a psychickému násilí… Většinou ale nepožádají o pomoc, protože se bojí, že by je zatkla policie. Neumějí čínsky a nemají žádné doklady," dodává.
Od roku 2015, kdy se v Barmě začalo stupňovat násilí páchané na etnických menšinách, prchlo do sousední Číny přes 60 tisíc Barmánců. Za posledních deset let jich bylo celkem sto tisíc.
Barmánky ale nejsou jedinými cizinkami, které se v Číně stávají nevěstami proti své vůli. Do země jsou za stejným účelem pašovány ženy ze všech okolních zemí - rovněž z Vietnamu, Kambodži nebo Severní Koreje.
Proč právě do Číny?
Pro pašeráky představuje patriarchální Čína výhodný trh. Kvůli politice jednoho dítěte, která fungovala v zemi mezi lety 1979 a 2015, podstupovaly ženy často potraty, když se jim měla narodit holčička. Tento dlouhotrvající stav vyústil ve výraznou nerovnováhu mezi počtem mužů a žen.
V současnosti je mužů ve věku na ženění o 34 milionů více než žen ve stejné kategorii.
Nerovnováha má za následek obchodování s nevěstami ze sousedních zemí. Přestože takový "nákup nevěsty" vyjde rodinu manžela v přepočtu na desítky až stovky tisíc korun, je to pořád výhodnější než si vzít Číňanku.
Hodnota "věna", které chtějí rodiče v Pekingu po budoucím ženichovi své dcery, vzrostla podle deníku The Diplomat během posledních čtyř let až dvacetkrát. Věno vesnických žen je nižší, přesto je až čtyřikrát vyšší než cena, kterou by dali překupníkovi za dovezenou nevěstu.
Netradiční řešení
V pátek zveřejněný výzkum navrhuje i opatření, která by mohla problém zmírnit. Odborníci nabádají barmskou vládu k ukončení násilí nebo k tomu, aby byly migrantům vystaveny osobní doklady. Čínská strana by zase podle zprávy měla vytvořit zákony, které by omezily obchodování s lidmi.
Čína má ovšem vlastní řešení. Ve státním deníku Beijing News otiskla seznam zemí, kde mají mladí Číňané šanci, že si najdou budoucí ženu. Na vrcholu seznamu se objevuje Rusko a Ukrajina, následuje Jižní Korea, Japonsko a Singapur.
