Sapa (Vietnam) - Šestnáctiletá Cam zmizela loni v dubnu ze své vesnice v provincii Lao Cai na severozápadě Vietnamu. Omámená odjela na motorce s mladíkem, se kterým se předtím seznámila přes Facebook. Unesli ji.
Z chudého vietnamského venkova se podobně "vypařila" už řada mladých žen. Skončily v rukou překupníků, kteří je vylákali do Číny. Staly se oběťmi obchodu s nevěstami.
Takové dívky mnohdy končí izolované ve svých nových rodinách coby manželky a matky, ale i jako služky a sexuální otrokyně pro ostatní mužské členy rodiny.
Kvůli politice jednoho dítěte v rodině, která se v Číně po roce 1979 uplatňovala více než 30 let, je právě dívek v říši středu obrovský nedostatek.
V době, kdy měly čínské rodiny možnost mít legálně jen jednoho potomka, dávaly obvykle přednost chlapcům. Pokud se ukázalo, že se narodí dívka, rozhodly se ženy mnohdy pro potrat.
V roce 2020 bude podle listu The Guardian v Číně žít v reprodukčním věku o 30 milionů více mužů než žen.
Doufám, že jseš připravená se vdát
Camina matka Phuong musela jednat rychle, pokud chtěla svou dceru ještě někdy vidět. Na dceřině facebookové stránce našla fotografii mladíka, s nímž Cam den předtím odjela. Nechala jeho fotku namnožit a vydala se jej hledat na vlastní pěst.
Cam, která patří do etnika Černých Hmongů, se v roce 2000 narodila jako třetí ze sedmi sourozenců. Jejich otec je farmář, matka, která je negramotná, si přivydělává výrobou tradičních oděvů z konopí obarvených indigem. Zatímco rodiče obdělávají rýžová pole, děti jsou odmalička odkázané jedno na druhé.
Cam ale mezi svými sourozenci vynikala. Už ve 12 letech uměla anglicky tak dobře, že prováděla turisty na jejich trecích po okolních horách. O dva roky později odešla ze školy a začala pracovat v hotelu ve městě Sapa u vietnamsko-čínské hranice. V patnácti se přihlásila na Facebook.
S příchodem levných mobilů se Vietnam stal jednou z nejvíc připojených zemí na světě. Více než polovina z 95milionové populace je na internetu, přičemž Facebook a YouTube jsou dvě nejoblíbenější platformy v zemi.
Právě přes Facebook Cam čile komunikovala, nacházela nové "přátele", kterých nakonec měla kolem pěti tisíc, většinou to také byli Hmongové.
Etnikum žije v horském pásu od Číny přes Vietnam, Laos a Thajsko. Mezi Hmongy se stále dodržují přísné tradice týkající se manželství. Ale na Facebooku se všichni cítí svobodní. Tam také Cam poznala mladíka Longa.
Na chatu s ním dokázala trávit celé hodiny. Po pěti měsících on-line kontaktu se na Caminy 16. narozeniny setkali osobně a pak ještě několikrát, než se Long odmlčel. Najednou byl nedostupný.
Po nějakém čase kontaktoval Cam přes Facebook Longův mladší bratr Binh. Domluvili se, že si večer ještě spolu s Caminou kamarádkou a Binhovým známým ve čtyřech vyjdou. V restauraci si dali pár piv.
To poslední, co si později Cam vybavila, bylo, že sedí na motorce mezi dvěma muži a má závratě. Nápisy na ulicích najednou byly v čínštině, trojice byla kdesi na hranicích mezi Vietnamem a Čínou.
Cam vytáhla z kapsy mobil a zavolala své sestře, že ji unesli. Vtom jí ale jeden z mužů vytrhl telefon z ruky a přiložil jí nůž na krk.
"Už jseš v Číně. Nemůžeš jít zpátky domů," křikl na ni. "Doufám, že jseš připravená se vdát, protože právě to brzo uděláš."
Cam ale nakonec měla štěstí. Její matka Phuong ji po pár dnech našla. Pomocí Longovy fotky vyhledala jeho a Binhova otce a přesvědčila ho, aby jí jeho rodina pomohla dceru hledat.
Cam už mezitím seznámili v jednom hotelu s čínsko-vietnamským párem Hmongů, který ji chtěl koupit od překupníků. Z obchodu však sešlo.
Tři muže, kteří Cam unesli, policie dopadla a letos v červnu je soud poslal do vězení na 12 až 25 let. Binh, který ji do léčky vlákal, ale mezi nimi není.
Cam je ráda, že překupníci byli nakonec odsouzeni. Stále se však bojí Binhovy pomsty. "Chci, aby ho policie chytila, abych se mohla uklidnit a mít normální život."
Kolik stojí nevěsta?
V Číně jsou miliony mužů, kteří nemají šanci najít si manželku legální cestou. Na černém trhu si mohou ženu pořídit zhruba za 80 tisíc jüanů (asi 265 tisíc korun).
Přesné údaje, kolik vietnamských dívek každoročně zmizí beze stopy v Číně a kolik se jich podaří zachránit, nejsou k dispozici. Hranice mezi Vietnamem a Čínou je příliš propustná a policejní rozpočty na její ostrahu malé. Záchrana dívek také závisí na spolupráci čínských úřadů s vietnamskými, což se ne vždy daří.
Mnoho rodin tak - podobně jako Camina matka Phuong - pátrá po svých dcerách na vlastní pěst.
Například v roce 2012 bylo podle čínských úřadů vráceno domů 1281 žen. Šlo především o Vietnamky, Barmánky a Laosanky. V roce 2016 čínská policie osvobodila 207 vietnamských žen a dívek při přeshraničním obchodu s nevěstami. V oblasti tehdy působilo 61 gangů.
Jen za letošní červen se z čínského zajetí vrátilo do provincie Lao Cai 18 dívek. To je ale jen špička ledovce.
Další tisíce dívek v čínských rodinách zůstávají, o jejich osudech není nic známo.
Loni v říjnu vzbudil pobouření případ teprve dvanáctileté Vietnamky, kterou prodali pětatřicetiletému Číňanovi za 30 tisíc jüanů (zhruba 99 tisíc korun). Dívka vzápětí otěhotněla.
Špatné vzdělání, chudoba a puberta
Příhraniční provincie Lao Cai, odkud především vietnamské nevěsty pocházejí, je jednou z nejchudších a etnicky nejrozmanitějších oblastí Vietnamu. Mezi příslušníky horských kmenů je spousta negramotných lidí.
"Existuje mnoho příčin, proč je obchodování s lidmi v tomto regionu tak rozšířené: špatné vzdělání, chudoba, puberta," říká Nguyen Tuong Long z provinčního Oddělení pro prevenci, které má na starosti prevenci obchodování s lidmi a pomoc obětem.
Překupníci cílí nejen na dívky, ale také na chlapce, aby jim pomáhali dívky přilákat. To byl zřejmě i úkol mladíka Longa z Camina příběhu.
Tito kluci nechápou, že pomáhají překupníkům. Chtějí si jen snadno vydělat nějaké peníze.
"Mluvil jsem s mnoha kluky, kteří to dělají. Ptal jsem se jich proč. 'Chtěl jsem nový iPhone,‘ řekl mi jeden z nich," shrnuje Nguyen Tuong Long.
