Washington - Americký prezident Barack Obama s pohnutým výrazem ve tváři káže o tom, že je nutné v zemi ztížit přístup ke zbraním. Opět. Nabízí modlitbu rodinám obětí, které zemřely při střelbě na škole. Opět. Vzápětí přiznává, čeho už si všimli mnozí - podobné proslovy si musí v posledních letech připravovat často.
"Nějakým způsobem se z toho stala rutina. Zpravování o tom je rutina. Z mé reakce tady na pódiu se nakonec stane rutina," prohlásil poněkud rezignovaně ve svém dalším emocionálním projevu.
Tyto tragédie se podle něj staly tak častými, že už veřejnost ani nešokují.
Při pohledu na statistiky se zdá, že má pravdu. Jen za prvních 274 dní letošního roku USA zaznamenaly 294 případů "hromadné" střelby, uvedl server The Washington Post (WP).
Na programu každý týden
Podle deníku během Obamova druhého volebního období dokonce neproběhl téměř ani jediný kalendářní týden (počítáno od neděle do soboty), během něhož by nedošlo k masovému řádění střelce. (To znamená, že byli celkem zraněni nebo zabiti nejméně čtyři lidé. Definice se nicméně různí, FBI stačí k takovému označení oběti tři. - pozn. red.)
Deník se odvolává na statistiky serveru ShootingTracker.com, který střelbu ve Spojených státech monitoruje.
Zatím poslední zápis do černé kroniky má na svědomí střelec v Oregonu. Šestadvacetiletý Chris Harper tento čtvrtek na vyšší odborné škole ve městě Roseburg zabil devět lidí, sám zemřel při přestřelce s policií. Zanechal za sebou i sedm zraněných, některé z nich vážně.
Výjimečných osm dní bez střelby
Už zmíněný deník zároveň spočítal, že od ledna 2013 Amerika prožila pouze jednou celých osm dní v řadě, během kterých nedošlo ke střelbě s nejméně čtyřmi zraněnými. Druhou nejdelší přestávkou bylo sedm dní letos v dubnu, následovalo několikrát po šesti dnech klidu.
Nejvíce obětí - ve všech případech se jednalo pouze o zranění - si vyžádal 12. květen 2013. Při pěti hromadných incidentech v Arizoně, New Jersey, Kalifornii a Louisianě bylo postřeleno 36 lidí.
Co se týče střelby přímo na školách, ke dvěma nejtragičtějším došlo v posledních osmi letech. V dubnu 2007 - ještě před nástupem Obamy do Bílého domu - jihokorejský student Čo Sung-hu zastřelil v kampusu Virginia Polytechnic Inistitute and State University v Blacksburgu ve státě Virginie 32 lidí. Desítky dalších zranil. Třicátou třetí obětí byl on sám, spáchal sebevraždu.
V roce 2012 zastřelil Adam Lanza ve městě Newton ve státě Connecticut dvě desítky žáků a šest zaměstnanců školy. Kromě toho zabil i svoji matku a posléze i sám sebe. Ve stejném roce zemřelo i sedm lidí na křesťanské univerzitě v kalifornském Oaklandu, zastřelil je bývalý student.
Obama před zbraněmi varuje opakovaně
Prezident Obama se opakovaně zasazuje o zpřísnění pravidel ohledně prodeje a vlastnictví zbraní, už léta ale naráží na odpor Kongresu i řady Američanů. Ti se odvolávají mimo jiné na druhý dodatek americké ústavy, které lidem dává právo zbraně vlastnit. Silným lobbistou proti utužování norem je zejména mocná Národní asociace majitelů zbraní (NRA).
Legislativních změn se tak prozatím podařilo dosáhnout jen na úrovni jednotlivých států. Jeden z nejtvrdších zákonů o držení zbraní přijal po střelbě v Newtownu například stát Connecticut.
"Utrácíme přes bilion dolarů, přijímáme nespočet zákonů, necháme celé úřady zabývat se prevencí teroristických útoků na naší půdě - a právem. Ale máme Kongres, který nám výslovně brání i v nabírání dat, jež by nám potenciálně pomohla snížit počty obětí střelných zbraní. Jak je to možné?" rozohnil se Obama ve svém projevu po oregonském masakru.
Podobně hovořil i letos v červnu na pohřbu reverenda Clementy Pinckneyho, který byl jednou z devíti černošských obětí střelby v kostele afroamerické církve ve městě Charleston. V projevu odsoudil i rasismus, který řádění vraha v tomto případě inicioval. Podle CNN šlo o jedno z nejemocionálnějších a nejsilnějších Obamových vystoupení vůbec. Právě černoši jsou přitom v USA podle studie z pera Pew Research Center obecně pravděpodobnějšími oběťmi střelby - zatímco pravděpodobnějšími vlastníky zbraní jsou běloši.
Střelci si zbraně opatřují legálně
Střelci si přitom zbraně opatřují hlavně legální cestou. Podle The Washington Post tomu tak bylo ve valné většině případů masového vraždění v USA za posledních 30 let. Podle jiných průzkumů přitom paradoxně vlastníků zbraní v USA zhruba od poloviny 70. let pomalu ubývá.
S Obamovým zápalem pro zpřísnění zákonů nicméně velká část Američanů nesouhlasí a tvrdší pravidla odmítá. Pro zpřísnění norem se podle průzkumu publikovaného loni v říjnu na serveru Gallup vyslovila necelá polovina lidí, okolo 47 procent. "Toto číslo je nicméně mnohem menší, než údaj 58 procent, který byl nahraný v roce 2012 po střelbě na škole v Newtonu," připomněl Gallup, že podobné incidenty vzbuzují mezi Američany pokaždé novou vlnu diskuzí.
