Klíč k ochraně hranic EU drží Turecko. Peníze ale nestačí, bude žádat víc

Martin Novák Martin Novák
24. 9. 2015 16:54
Evropská unie chce Turecko přemluvit k dohodě. Nabídne přibližně miliardu eur za to, že Turci budou lépe strážit své západní pobřeží a zasáhnou proti sítím pašeráků a převaděčů. Ve hře je také možnost, že na tureckém území vzniknou tábory, ve kterých si běženci budou dávat žádost o azyl v zemích EU. Ankara ale je v pozici, ve které si může klást podmínky. Lídři Unie ve čtvrtek na summitu schválili zatím miliardu eur na pomoc běžencům v Turecku, Libanonu a Jordánsku.
Syrští uprchlíci procházejí Istanbulem.
Syrští uprchlíci procházejí Istanbulem. | Foto: Reuters

BruselEvropská unie stojí před problémem na své jihovýchodní hranici. Řeší, jak do budoucnosti zajistit, aby uprchlíci neproudili přes moře z tureckého pobřeží na řecké ostrovy.

Potřebuje, aby se přiliv běženců dal zvládnout a také aby sítě pašeráků a převaděčů ze snahy lidí dostat se do bezpečí a lepších životních podmínek neprofitovaly.

Zajistit lepší kontrolu řeckých hranic a teritoriálních vod nestačí. Protože když už jsou běženci na člunech, není jiné možnosti, než jim dovolit přistát a překročit vnější hranici Evropské unie a schengenského prostoru.

Klíčem je dohoda s Tureckem. To má na svém území už přes dva miliony syrských uprchlíků a během čtyř let na ně vydalo v přepočtu skoro osm miliard eur.

Na unijním summitu ze středy na čtvrtek osmadvacítka schválila pomoc ve výši miliardy eur pro syrské uprchlíky ve všech třech okolních zemích. Nejen v Turecku, ale i Libanonu a Jordánsku. Ankara by si podle některých evropských diplomatů přála vytvořit osmdesátikilometrovou bezpečnostní zónu na hranicích se Sýrií. Mělo by jít přitom o bezletovou oblast s podporou armády.

To je ovšem citlivé téma, protože existuje  podezření, že zónu chtějí Turci zřídit hlavně kvůli svému boji s kurdskými separatisty.

EU přitom nutně potřebuje, aby Turecko více strážilo své pobřeží Středozemního moře a zasahovalo proti pašerákům. Podle výpovědí řady uprchlíků je například v Istanbulu velmi snadné najít "firmy", které nabízejí běžencům přepravu do Evropy. Ceny závisí na velikosti a typu plavidla, speciální příplatky jsou i za svezení osobním automobilem či dodávkou na některých úsecích cesty.

Podle listu Financial Times může turecká vláda výměnou za dohodu žádat kromě jiného zrušení vízové povinnosti pro turecké občany při cestách do zemí Evropské unie.

Jednat se má také o možnosti zřídit na tureckém území záchytné tábory, kde by si uprchlíci podávali žádosti o azyl a v případě kladného vyřízení by mohli odcestovat normálním způsobem. Tedy bez pomoci pašeráků a překračování hranic mimo přechody a přístavy.

"Turecko musí udělat více při ostraze svých hranic u Řecka. Lepší ostraha řeckých hranic bez spolupráce Turecka nestačí," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.

Prezident Turecka Recep Erdogan Evropskou unii opakovaně velmi tvrdě kritizoval za to, že přerušila přístupové rozhovory s jeho zemí, zatímco například Srbsku nikdo v připojení nebrání.

Je nepravděpodobné, že by se na tom něco změnilo, ale s jedním Erdogan počítat může: Teď Evropané s Tureckem musejí ve vlastním zájmu jednat bez toho, aby si dopředu kladli ultimáta a tvrdé podmínky.

Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pušičová uvedla, že dohody s Tureckem může Unie dosáhnout za několik týdnů.

"Běženci směřují z Turecka do Evropy velmi neorganizovaně, protože turecké úřady přehlížejí činnost pašeráků na pobřeží. Nejlepším řešením by bylo vyřizovat žádosti o azyl už v Turecku, ale je otázkou, zda Turecko vytvoření takových táborů na svém území povolí," řekl agentuře Reuters Marc Pierini, bývalý velvyslanec Evropské unie v Ankaře.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Summit NATO vyjádří Česku solidaritu ve sporu s Ruskem, řekl ministr Kulhánek

Lídři zemí Severoatlantické aliance na pondělním summitu v Bruselu vyjádří solidaritu České republice v diplomatické při s Ruskem, kterou vyvolala kauza Vrbětice. Českým novinářům to před odpoledním jednáním řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Společná reakce na agresivní chování Moskvy ke spojeneckým i partnerským zemím bude jedním z důležitých témat dnešní schůzky aliančních prezidentů a premiérů.

Státy NATO již Česku vyslovily podporu krátce po dubnovém zveřejnění závěrů českých tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Nyní se podle Kulhánka k útoku a následné diplomatické roztržce vyjádří i političtí vůdci spojeneckých zemí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy