Trumpa nyní v souvislosti s nakládáním s tajnými materiály vyšetřuje FBI, jejíž agenti v Mar-a-Lago před měsícem podnikli razii. "Vím, že vládní bezpečnostní profesionálové, moji bývalý kolegové, jen nevěřícně kroutí hlavami nad tím, k jakým škodám mohlo dojít," řekl bývalý ředitel CIA John Brennan americké stanici MSNBC. Zároveň dodal, že se veřejnost nejspíš nikdy nedozví, jaké informace ve skutečnosti unikly a zda ohrozily národní bezpečnost USA.
"Jsem si jistý, že Mar-a-Lago se během posledních osmnácti nebo dvaceti měsíců stalo terčem ruských i jiných zpravodajských služeb. Pokud byly schopné někoho dostat dovnitř, do místností, kde se tajné dokumenty nacházely, a mohly si udělat kopie dokumentů, tak to rozhodně udělaly," prohlásil Brennan.
Ačkoliv stále není jasné, jaké konkrétní dokumenty Donald Trump po odchodu z funkce prezidenta odnesl z Bílého domu do Mar-a-Lago, podařilo se americkým médiím odhalit některé detaily. Deník Washington Post například zjistil, že listiny pojednávaly o obranných schopnostech neznámé cizí země, včetně jejího potenciálu použít jaderné zbraně.
Řada dokumentů byla v nejvyšším stupni utajení a přístup k nim mohl mít jen malý počet prověřených lidí. Další materiály se údajně týkaly amerických agentů, kteří působí v nepřátelských zemích. Pokud by se někomu povedlo odhalit jejich identitu, byli by ohroženi na životě.
Mar-a-Lago je také místem častých večírků. Protože slouží i jako hotel a golfové hřiště, může tam dorazit v podstatě kdokoliv. Podle bývalých zpravodajců bylo sídlo Donalda Trumpa "magnetem pro špiony", uvádí list The Guardian.
Falešná Rothschildová
K Trumpovi se loni v březnu například dostala rusky mluvící Ukrajinka, která tvrdila, že se jmenuje Anna de Rothschildová a je spřízněná s vlivnou a bohatou bankovnickou rodinou. Třiatřicetiletá žena s hodinkami Rolex na ruce a v novém mercedesu do společnosti kolem bývalého prezidenta podle Washington Post zapadla a nikdo ji z ničeho nepodezříval.
Vyprávěla o svém dětství v Monaku i údajných rodinných vinicích a letních sídlech. Ve skutečnosti se ale jmenovala Inna Jaščyšynová, její otec je řidičem kamionu a ona sama bývala napojená na podvodnou charitu. V současnosti ji navíc kvůli podezření z podvodu vyšetřuje FBI i kanadské úřady, zjistil investigativní tým webu OCCRP.
Proč se snažila dostat do společnosti bývalého prezidenta USA, se kterým se nechala vyfotit na jeho golfovém hřišti, zatím není jasné. V Mar-a-Lago se setkala s řadou vlivných byznysmenů, právníků i realitních makléřů. Její příběh podle médií nicméně ukazuje, jak jednoduché bylo se dostat dovnitř komplexu na Floridě, kde Trump přechovával tajné dokumenty.
Číňanka s flash diskem
Proniknutí Jaščyšynové do luxusní rezidence ale není jediným podobným incidentem. V době, kdy byl Trump ještě prezidentem, se do Mar-a-Lago několikrát pokusily dostat dvě Číňanky. U jedné z nich, Jü-ťing Čang, našla ochranka čtyři mobilní telefony, laptop, externí hard disk a USB disk, na kterém byl škodlivý malware. Žena byla nakonec odsouzena, že nezákonně vstoupila do zabezpečené oblasti a lhala federálním úředníkům. Nakonec ji americké úřady deportovaly do Číny.
"Z hlediska nakládání s vysoce utajovanými informacemi je takové prostředí noční můra," popsal agentuře Reuters nejmenovaný bývalý americký zpravodajec, jak náročné bylo rezidenci hlídat v době, kdy tam Trump trávil čas jako prezident. Po jeho odchodu z Bílého domu se ale bezpečnostní situace ještě zhoršila.
Britský deník The Guardian v souvislosti s nakládáním s tajnými informacemi v Trumpově sídle informuje, že v Mar-a-Lago jen loni pracovalo 87 cizinců, část z nich za necelých dvanáct dolarů za hodinu (asi 295 korun), což je těsně nad hranicí minimální hodinové mzdy na Floridě. Už jen fakt, že se jednalo i o pozice, na které se mohl přihlásit kdokoliv, představuje podle expertů bezpečnostní riziko.
"Každá kompetentní zahraniční zpravodajská služba, ať už patřící Číně, Íránu, Kubě, nebo Rusku, měla a má zájem získat přístup do Mar-a-Lago," shrnul pro stanici MSNBC Peter Strzok, bývalý zástupce ředitele kontrarozvědky z FBI.