Dallas - Texas nechal ve čtvrtek večer za téměř dvacet let starou brutální vraždu injekcí popravit muže, který byl podle obhájce mentálně postižený.
Právník sedmapadesátiletého Roberta Ladda poukazoval na to, že stav jeho klienta byl dostatečně zdokumentován. Svá tvrzení opíral mimo jiné o posudek z roku 1970, kdy bylo Laddovo IQ - už v jeho třinácti letech - psychiatrem stanoveno na 67.
Soudy v USA přitom za hranici mentální retardace pokládají IQ 70.
Agentura AP, citovaná například serverem ABC News, nicméně připomíná, že Laddův zástupce se ve středu obrátil i na americký Nejvyšší soud, který ovšem žádost odmítl.
Texaská generální prokurátorka Kelli Weaverová taktéž doplnila, že "každý soud, který přezkoumával Laddovo tvrzení, došel k závěru, že Ladd není mentálně postižený".
Soud popravy mentálně postižených lidí zakázal
Popravený Ladd v roce 1996 ve východním Texasu zabil osmatřicetiletou ženu, kterou uškrtil a ubil kladivem. Už předtím byl přitom odsouzen ke čtyřiceti letům za trojnásobnou vraždu ženy a dvou dětí.
Za mřížemi strávil 16 let, než byl podmínečně propuštěn.
Muž byl popraven i přes to, že vrchní soud popravy mentálně postižených zakázal. Podle texaských úřadů ale nebyl odsouzencův intelekt nízký do té míry, aby nemohl být popraven.
Server The Guardian navíc připomíná, že Texas použil na svou obranu velice nezvyklou definici pro úroveň mentálního postižení, pod kterou Ladd údajně neklesl. Její odraz byste nalezli v knize Johna Steinbecka O myších a lidech z roku 1937.
Podle tzv. Brisenových faktorů, kterými se stát řídí, status mentálně postiženého člověka - jak by jej vnímali průměrní Texasané - naplňuje například Steinbeckova postava Lennieho Smalla.
Laddův právník Brian Stull uvedl, že osud jeho klienta by neměl záležet "na románu". "Místo aby se řídili standardy stanovenými vědou, odkazují se na postavu z O myších a lidech," posteskl si.
Brisenovy faktory stanovují úroveň mentálního postižení podle sedmi specifických kritérií. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná například o schopnosti vytvářet a provádět plány, vést, lhát nebo skrývat informace pro vlastní prospěch.
Před třemi lety HRW v souvislosti s jiným podobným případem uvedla, že "Texas podle všeho povoluje popravy, pokud je odsouzený schopen naplnit alespoň jedno z pravidel".
Vlastní právní standardy
Státy v USA mají právo stanovovat vlastní právní standardy, v případě mentálního postižení se ale v minulosti už dvakrát angažoval i Nejvyšší soud USA. V rozsudcích z let 2002 a 2014 na základě osmého dodatku americké ústavy zakázal popravy "mentálně retardovaných" coby příliš kruté tresty. Kromě toho rozhodl, že stanovování definic pro postižení by nemělo být nahodilé, ale založené na vědeckých poznatcích.
Ladd se ve svém posledním prohlášení omlouval sestře své oběti. "Opravdu doufám a modlím se, že ve svém srdci nechováte nenávist," řekl s tím, že "doufá, že nalezne mír". Také doplnil, že pomstou nelze nic získat. Podle serveru Fox News sestra oběti jeho omluvu přijala. "Nenávidíme hřích, který spáchal, (...) ale na konci jeho života už k tomu muži necítíme nenávist a soucítíme s jeho rodinou."
Laddova poprava je tento týden už druhým případem, kdy byl podle mnohých lékařů popraven mentálně nezpůsobilý člověk. O dva dny dříve byl v Georgii usmrcen čtyřiapadesátiletý Warren Hill.
