Dubaj - Na začátku července šéf íránské policie sveřepě vpadl do celonárodního skandálu, pro nějž se vžilo označení "kuřecí krize". Začalo létat peří a nepřestalo doteď.
Kuřata jsou základem íránského jídelníčku. Kvůli jejich rostoucí ceně vypukla taková veřejná debata o klesající koupěschopnosti, až se šéf mužů zákona Esmail Ahmadi Moghaddam rozhodl zasáhnout.
Přikázal televizním stanicím, aby nevysílaly záběry lidí konzumujících kuřecí maso. Podle něj by to mohlo vyvolat sociální nepokoje s nedozírnými následky.
"Určití lidé, svědci rostoucích třídních rozdílů mezi bohatými a chudými, by mohli vzít do ruky nůž a snažit se zajistit si svůj podíl právě od movitějších spoluobčanů," citovala ho tisková agentura Mehr.
Podle dostupných informací se nikdo k takovému extrémnímu jednání zatím neodhodlal. Na druhou stranu je pravda, že íránská ekonomika má vážné problémy. Vláda zemi řídí zbrkle a kvůli mezinárodním sankcím namířeným proti íránskému jadernému programu zaznamenaly ceny potravin za poslední rok a půl obrovský nárůst.
Trojnásobek ceny
Kilogram kuřecího masa stojí přibližně 65 000 riálů (v přepočtu asi 100 korun), což je třikrát víc než před rokem. V zemi s průměrným měsíčním výdělkem zhruba 7500 korun to znamená, že ne každá rodina si může kuřata dovolit v takové míře jako dříve.
Kuřecí maso se stává pro řadu rodin ze střední a nižší třídy nedostupným. Íránci na to reagují osobitým černým humorem.
Ve Francii žijící karikaturistka Mana Neyestaní se pustila do Moghaddamova varování následovně: nakreslila mladíka sledujícího porno. Jeho otec se snaží obrazovku zakrýt v místech, kde se za nahými lidmi objevuje pečené kuře. "Kolikrát jsem ti říkal, abys na filmy s kuřaty nekoukal?" spílá mu.
Fotograf Araš Ashúrinia pro změnu na svém webu zveřejnil sérii snímků s delikátními kuřecími pokrmy. "Je možné, že publikování právě takovýchto obrázků bude zakázáno. Samozřejmě že mám jiné a možná i hezčí fotky, ale nerad bych dělal cokoliv proti bezpečnosti státu!" napsal do záhlaví.
Kuřata jsou hojně diskutovaným tématem i na íránských sociálních sítích. "Existují dva druhy lidí: jedni žijí pod kuřecí hranicí, druzí nad ní," napsal na Twitteru jeden z obyvatel Širázu.
V jiném tweetu se vtipkovalo, že namísto tradičních zlatých mincí budou íránské nevěsty brzy požadovat 200 tun kuřat.
Pašeráci kuřat
Íránské úřady mají z naštvaných lidí strach. Dokola ujišťují, že kuřat bude i nadále dost a hlavně se budou prodávat za slušnou cenu.
Pro všechny ty, kteří se snaží na nedostatkovém zboží vydělat, vyhlásily nové pokuty. Během ramadánu chce vláda kuřecí maso dokonce dotovat s tím, že brzy budou tuny drůbeže znovu k dispozici.
V posledních týdnech jsou stránky íránských médií plné fotografií, na kterých lidé stojí fronty na státem dotované kuřecí maso. Údajně to má značit, že vláda se problémem zabývá.
Zástupci státu ubezpečují, že Írán přežil třicet let ekonomických sankcí a rozhodně je schopný čelit tlaku Západu i do budoucna. Prezident Mahmúd Ahmadínežád dokonce sankce označil za požehnání. Prý se díky nim země zbaví zahraničního zboží a závislosti na ropě.
Závislí na dovozu
Pro trh s kuřecím masem to ale neplatí. Je zcela závislý na dovozu zvenčí. Importovat musí Írán i sóju nebo krmnou kukuřici.
Reuters se po telefonu spojila s jedním dlouholetým íránským producentem kuřat, který si nepřál být jmenován. Rostoucí ceny dává za vinu neschopnosti vládních úředníků, stejně jako zahraničním sankcím.
"Polovina kuřecích farem produkci úplně zastavila, protože ceny krmiv a vakcín jsou neúnosné," prohlásil. "Je nám líto, že to tak dopadlo. Stlačit ceny je ale v tuto chvíli nemožné."
Fronty jak za války
Opozice je v Íránu pod drobnohledem, a tak je nepravděpodobné, že by v příštích týdnech "kuřecí krize" vyvolala nějakou masivnější vlnu protivládních protestů.
Cena kuřat se i tak stala politickým tématem. Někteří poslanci stavící se proti Ahmadínežádovi veřejně vládu napadají a vyzývají k přípravám na krizi.
"Všude jsou fronty na kuřata," řekl Reuters univerzitní profesor Ayhan. "Připomíná mi to rok 1981, kdy jsme válčili s Irákem".
