* Syrské síly bombardují město Homs, aktivisté hovoří už o stovkách mrtvých * Americký prezident Barack Obama požaduje Asadův odchod * Moskva namítá, že by rezoluce rozpoutala v Sýrii občanskou válku
Bejrút - Diplomaté západních mocností a arabských zemí ostře kritizují Rusko a Čínu - státy, které se postaraly o veto rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Měla být pákou, jak přimět syrského diktátora Bašára Asada k odchodu.
Hlasování probíhalo v den, kdy syrské vládní jednotky znovu začaly bombardovat vzpurné město Homs. Podle zpráv tamních aktivistů, které nelze bezprostředně ověřit - Asad do země neumožnil přístup západním novinářům - přišlo o život přes 200 lidí. Šlo o nejhorší krveprolití za jedenáct měsíců. Tak dlouho už povstání trvá.
Rusko a Čína přesto odmítají na Asada přitlačit.
Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová na jejich adresu pronesla, že je prostě "znechucena".
"Jakékoli další krveprolití, které přijde, ulpí na jejich rukách," uvedla.
A krveprolití pokračuje: V neděli při bojích mezi silami režimu a demonstranty zemřelo 56 lidí, polovina z toho byli civilisté.
Ruské ne
Ostatních 13 členů RB OSN hlasovalo pro rezoluci. Ta byla i v souladu s plány Arabské ligy, která chce, aby Asad postoupil své pravomoci některému z ministrů, stáhl vojáky z měst a Sýrie zahájila přechod k demokracii.
Rusko uvedlo, že rezoluce byla neobjektivní a podporovala "změnu režimu". A tu si nepřeje.
Pro Rusko je syrský režim posledním z těch, se kterými mělo ještě ze sovětských dob nadstandardní vztahy a dodávalo jim zbraně za velké peníze. Z bývalých sovětských spojenců a odběratelů zbraní padl nejprve Saddám Husajn v Iráku v roce 2003, loni potom v Libyi Muammar Kaddáfí.
Rusové dodávali Damašku v posledních letech výzbroj za zhruba 700 milionů dolarů ročně, stále se také počítá s dodávkou nových bojových letounů. Nad to je Sýrie domovem ruské námořní základny.
Nemluvte nám do toho
Syrská národní rada, která představuje hlavní opoziční skupinu, v reakci na veto uvedla, že Moskva a Peking nyní mají odpovědnost za eskalaci zabíjení a genocidy. "Jejich rozhodnutí považujeme za nezodpovědný krok, který se rovná tomu, kdyby rovnou vydaly povolení beztrestně zabíjet."
Jediný arabský člen RB OSN, Maroko, vyjádřilo nad vetem "velkou lítost a zklamání". Velvyslanec Mohammed Lúličkí se nechal slyšet, že Arabové přesto nemají v úmyslu od svého plánu pro Sýrii upustit.
Syrský velvyslanec při OSN Bašár Dža'afarí kontroval slovy, že arabské země, z nichž mnohé "brání ženám v účasti na fotbalových zápasech", nemají co kázat Sýrii o demokracii.
Dža'afarí také odmítl, že by syrská armáda operovala v Homsu. "Žádný rozumný člověk by takový útok večer před zahájením RB OSN nenařídil."
Komu věřit?
Internet je už ovšem zaplaven amatérskými záznamy, které řádění v Homsu zachycují.
V Londýně sídlící Syrské monitorovací středisko pro lidská práva vypracovalo v sobotu seznam 128 jmen zabitých. Ramí Abdullráhman, který pro středisko pracuje, uvedl, že jde o zhruba polovinu mrtvých, další jména, která telefonicky získali, ještě ověřují.
Americký prezident se každopádně rozhodl věřit povstalcům.
"Včera syrská vláda zavraždila stovky občanů města Homs včetně žen a dětí. Dalším stovkám zraněných syrské síly brání vyhledat lékařskou pomoc. Žádná vláda, která svou moc udržuje brutalitou a masakry, si nezaslouží vládnout," vzkázal prezident USA Barack Obama před hlasováním RB OSN.
Ruským a čínským postojem zklamaná ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová na bezpečnostní konferenci v Mnichově jednoznačně vyloučila zahraniční vojenskou intervenci v Sýrii. Prohlásila však také, že s Ruskem není možné na rezoluci konstruktivně spolupracovat.
Francie pak nazvala útok na Homs "masakrem" a "zločinem proti lidskosti".
"Nemůžeme přistoupit na to, aby se dával na stejnou úroveň režim schopný zločinů proti lidskosti a jeho odpůrci, kteří často bojují neozbrojeni," prohlásil francouzský ministr zahraničí Alain Juppé. "Toto veto paralyzuje mezinárodní společenství," řekl Juppé po hlasování RB OSN.
Tunisko vyhostilo syrského velvyslance a oznámilo, že stáhne uznání legitimnosti vlády Bašára Asada.
Sám Asad se nechal v neděli natočit státní televizí, jak se modlí se sunnitskými duchovními v mešitě v Damašku. Naslouchal recitacím z Koránu u příležitosti narozenin proroka Mohameda.
Šlo o hned dvojitý vzkaz, protože značná část Asadovské opozice se rekrutuje z řad sunnitů.
Režim se přitom opírá hlavně o náboženskou komunitu alávitů, k níž patří sám Asad a jejíž příslušníci kontrolují armádu, policii i zpravodajskou službu. Alávité tvoří zhruba dvanáct procent obyvatel Sýrie, většina Syřanů se hlásí k sunnitské větvi islámu.
