Summit EU: otazníky kolem energie

Kateřina Husová
8. 3. 2007 12:15
Brusel - V Bruselu dnes začíná dvoudenní setkání vrcholných představitelů států Evropské unie. Na programu jsou otázky globální změny klimatu, evropské konkurenceschopnosti a snižování byrokracie.
Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá, usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá, usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. | Foto: Reuters

Na přetřes zřejmě přijde i "narozeninová" deklarace k 50. výročí založení evropských společenství, kterou mají evropští představitelé vydat koncem měsíce v Berlíně.

Energie, energie, energie

Hlavním sporným tématem bruselkého summitu budou zřejmě obnovitelné zdroje energie.

Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá, usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020. Na limitu se dosud neshodla ani Rada ministrů zahraničí, ani Rada ministrů energetiky. Problém přenechali nejvyšším politikům.

Cílem je mimo jiné i snížit energetickou závislost na Rusku. Unie aspiruje na světového jedničku v "zelených" reformách, které mají Evropu ekonomicky zvýhodnit ve vývoji "čistých" technologií a jejich vývozu.

"Je zajímavé, že padesát let po podpisu Římské smlouvy je otázka energie opět v popředí," řekla Merkelová v předvečer zahájení summitu pro deník Financial Times.

Limity se nelíbí všem

Proti závaznému limitu se staví většina států sedmdvacítky v čele s Francií a Finskem. Podporují je nové členské státy s převážně "uhelnými" ekonomikami, jako je Polsko, Bulharsko, Maďarsko nebo Česká republika.

Obávají se, že nebudou mít dost přírodních obnovitelných zdrojů, aby nahradily stávající fosilní zdroje, nebo že by taková náhrada byla finančně neúnosná.

Nedostatkem zdrojů trpí například malý ostrovní stát Malta nebo Lucembursko bez řek a přístupu k moři. V sázce je, zda se Unie rozhodne mezi obnovitelné zdroje zařadit i jadernou energii. Pak by se Francie, která je největší producentem atomové energie v Evropě, k limitu stavěla příznivěji. Proti limitu lobbuje i řada evropských firem.

Obnovitelné zdroje jsou součástí energetického balíčku, který Radě ministrů a Evropské radě předložila Evropská komise. Mimo obnovitelné zdroje obsahuje balíček i požadavky na úspory energie o 20 % do roku 2020 a přidávání biopaliv do pohonných hmot. Energetickou reformu doplňuje podpora výzkumu v energetice a zahraniční energetická politika.

Evropa vede svět

Dlouhodobým cílem, který Merkelová prosazuje, je smlouva, která by zavedla celosvětový obchod s emisemi CO2 po vzoru EU. Smlouva by měla nahradit Kjótský protokol, jehož platnost skončí v roce 2012.

Hlavním sporným tématem summitu budou zřejmě obnovitelné zdroje energie.
Hlavním sporným tématem summitu budou zřejmě obnovitelné zdroje energie. | Foto: Aktuálně.cz

Merkelová chce k prosazení cíle využít předsednictví v G8 a v partnerských programech s Čínou, Indií, Mexikem, Brazílií a Jižní Afrikou.

Ve vztahu s Ruskem Merkelová volá po "reciprocitě". Požaduje, aby na ruské snahy získávat podíly v evropských firmách reagovaly evropské firmy stejně.

Výročí: 50 let evropských společenství

Dalším tématem, které se bude na summitu řešit, je oslava březnového padesátiletého výročí evropských společenství.

Merkelová chce proto na nynějším nejvyšším setkání EU také představit návrh tzv. Berlínské deklarace, která má shrnout dosavadní úspěchy a výzvy do budoucna pro evropskou integraci.

Merkelová slibuje, že text bude krátký a "čtivý" a vyhne se spornému tématu evropské ústavní smlouvy.

Co bude s ekonomikou

Evropská rada má také po roce zhodnotit posun v plnění tzv. Lisabonské strategie, která si stanovila za cíl učinit z EU nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa.

Německá kancléřka Angela Merkelová spolu s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.
Německá kancléřka Angela Merkelová spolu s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. | Foto: Reuters

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyjádřil optimismus nad obnoveným ekonomickým růstem a uzavíráním propasti mezi Evropou a USA.

"Nezaměstnanost poklesla na 7,5 %. To je stále vysoké číslo, ale je nejnižší za poslední desetiletí," řekl Barroso.

"Dohromady máme dobrý základ pro úspěšnou Evropskou radu," vyjádřil se německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Otázkou zůstává, zda dvoudenní setkání nejvyšších politiků Unie dokáže vyřešit to, co se jejich ministrům zatím nepodařilo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy