Paříž - Vyhrocená situace na východní Ukrajině znovu oživila dohady, jak by měl Západ reagovat na případné opakování krymského scénáře v dalších částech země.
Mnohem pravděpodobnější než vojenský zásah (který by v takovém případě zvažoval třeba český prezident Miloš Zeman), je uvalení ekonomických sankcí na Rusko.
Hospodářství osmadvacítky je ale s Ruskou federací úzce provázáno a i pro tři největší evropské ekonomiky starého kontinentu by další zpřísnění postihů znamenalo velmi bolestné ztráty.
Zatímco Britové se strachují o příliv ruských peněz do srdce svého finančního sektoru - londýnské City - a Němci o odbyt svého zboží na ruském trhu, Francouzi trnou, zda nepadnou jejich zbrojní kontrakty v hodnotách miliard eur.
Nejvýznamnější zbrojařskou zakázkou, která se vinou krize na Ukrajině ocitla v ohrožení, je dodávka dvou vrtulníkových lodí třídy Mistral za 1,2 miliardy eur (téměř 33 miliard korun).
Jedná se o 200metrová plavidla, schopná pojmout až 16 bojových vrtulníků, rychlé motorové čluny a 450 příslušníků námořní pěchoty.
První loď pojmenovaná Vladivostok by přitom měla být předána už koncem letošního roku. Druhá - shodou okolností nesoucí jméno krymského Sevastopolu - pak v roce 2016.
Nejde jen o peníze. Výroba lodí pro Rusy přímo ve francouzském koncernu DCNS vytvořila tisícovku pracovních míst a zachránila významný počet dalších. Ta by přitom jinak kvůli vládním škrtům na obranu zanikla.
Padl obchod dokazující konec studené války
Pád zmíněného obchodu by měl i symbolický význam. Když tehdejší šéf Elysejského paláce Nicolas Sarkozy v roce 2011 smlouvu o dodávce bitevních lodí podepisoval, poznamenal, že jde o jeden z důkazů konce studené války.
Ještě větší škody než zbrojovka DCNS může v případě zpřísnění sankcí utrpět francouzská banka Societé Générale.
Ta má v Rusku - po rakouské Raiffeisen Bank - druhé největší investice. Vypočítala, že pokud by se naplnil nejčernější scénář, tedy že by musela odepsat vše, co v Rusku má, přijde o 4,5 miliardy eur. To dělá v přepočtu 123,6 miliardy korun.
Dalším významným a ohroženým byznysem je společný rusko-francouzský projekt vývoje nového obrněného transportéru konsorcia firem Renault Trucks Defense a ruského Uralvagonzavodu. V tomto případě jde o pracovní místa i o to, že francouzská armáda už s novými transportéry počítala.
Paříž nyní doufá, že se problém podaří vyřešit. "Projekt byl pozastaven, ale neříkáme, že byl zrušen," cituje agentura AFP obchodního ředitele společnosti Renault Trucks Defense Roberta Delmase.
Problémem je, že projekt Atom musí schválit švédská automobilka Volvo, jíž Renault Trucks Defense patří. A ta se nechala slyšet, že nebude dodávat zboží do zemí, jejichž armáda by mohla potenciálně zaútočit na Švédsko.
Ve hře je i plyn z břidlice
Paříži se do zpřísnění sankcí nechce také proto, že její energetický gigant Total vyjednává s ruským Lukoilem o společném projektu průzkumu možné těžby ropy z břidlice na Sibiři.
Total už navíc investice v Rusku má. Disponuje 16procentním podílem ve druhé největší ruské ropné společnosti Novatek.
