"Mám teď trochu strach se tam vrátit. Rusové na nás pořád útočí," říká až omluvně třiadvacetiletá aktivistka, která se zabývá válečnými zločiny a porušováním lidských práv včetně otázky páchání genocidy. Důkazy pak předává mezinárodním institucím a podněty Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Nyní přijela do Česka, aby v Poslanecké sněmovně apelovala na politiky a upozornila na vraždění, kterého se invazní armáda Vladimira Putina v její zemi dopouští.
Pidhorná v rozhovoru pro Aktuálně.cz v centru Prahy s úsměvem říká, že podobně angažovaných mladých lidí je na Ukrajině plno. "Ve válce jsme od roku 2014. Co jiného nám zbývá?"
Zmiňuje také, že v Kyjevě panuje podezření, že se útoky ještě zintenzivní. Ruským silám na Ukrajině začal v říjnu nově velet generál Sergej Surovikin, kterému se přezdívá "řezník z Aleppa". Právě pod jeho vedením ruské letectvo rozbombardovalo toto syrské město, což přineslo mnoho civilních obětí. Dva dny po jeho jmenování došlo k masivnímu ostřelování ukrajinských civilních cílů a energetické infrastruktury země.
"Neřešíme změny v ruském velení, protože oni nejsou ti, kteří na Ukrajině osobně páchají válečně zločiny. Velitelé vydávají rozkazy a jsou za ně zodpovědní, ale jsou to ruští vojáci, kteří tyhle věci dělají," říká k tomu Pidhorná. "Teď po mobilizaci jich na Ukrajinu přijde ještě víc."
Nezávislá ruská média nicméně při jmenování Surovikina připomněla, že jako blízký poradce Vladimira Putina je právě on strůjcem plánu ostřelovat klíčovou civilní infrastrukturu na Ukrajině jako například elektrárny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové zničili už 30 procent z nich a statisíce lidí jsou bez proudu.
"Na Ukrajině nemáme mnoho generátorů nebo technologii, která by nám v takových situacích mohla pomoci. Zatím to není národní krize, ale budeme mít problém přežít zimu, pokud v tom Rusové budou pokračovat," míní Pidhorná.
Nucené deportace
Mladá aktivistka připomíná, že anexe Krymu a boje na Donbase od roku 2014 Ukrajince na možnou ruskou agresi částečně připravily. Nikdo ale podle ní nečekal tak rozsáhlé válečné zločiny. "Rusové už dříve zabavovali majetek a trestali lidi, teď ovšem dochází k vraždám, znásilněním a nuceným deportacím."
Zvlášť nucené přemisťování obyvatelstva je v poslední době velkým problémem. Generál Surovikin přiznal, že ruské jednotky mají problémy v okupované Chersonské oblasti, kterou se nyní snaží osvobodit Ukrajinci, a proruské úřady odtud evakuují obyvatele. Podle Pidhorné se však jedná o nucené deportace.
"Ukrajinci musí procházet nehumánními kontrolami a filtračním procesem," upozorňuje. Vysvětluje, že se "evakuovaní" musí před ruskými vojáky svlékat a nechat se prohledat, musí také odevzdat ke kontrole své telefony a neustále jim hrozí, že budou zbiti nebo uvězněni. "Rusové Ukrajince po filtraci neposílají jen dál do ilegálně okupovaných území, ale přímo do Ruska."
Po filtračním procesu dostanou Ukrajinci dokument, podle kterého nesmí další dva roky opustit Rusko a často jsou ještě posláni dál na Sibiř nebo až do Vladivostoku na Dálném východě, popisuje aktivistka zdokumentované případy. Dodává, že Ukrajina nemá jména ani přesný počet obyvatel, kteří takto v Rusku skončili. Obě země mezi sebou přerušily jakékoliv diplomatické vztahy a je velmi těžké deportovaným pomoci.
Převýchova dětí
Největším problémem podle ní představují do Ruska násilně deportované děti. "Na Ukrajině mají rodiče, prarodiče nebo další příbuzné. Ale Rusové je buď zabijí, nebo je od nich odloučí. Po absolvování filtrace je posílají do ruského pěstounského systému," zmiňuje.
Rodiny následně děti převychovávají. Ruská dětská ombudsmanka Maria Lvova-Bělovaová se například veřejně pochlubila, že třicet dětí z okupovaného Mariupolu, převezených do Moskvy, údajně přehodnotilo své protiruské postoje a jejich negativní názor "se proměnil v lásku k Rusku".
Deportované děti podle zpráv ukrajinských neziskovek také začínají opakovat ruskou propagandu a tvrdí, že Ukrajinci jsou fašisté. Pidhorná tuto převýchovu nazývá kulturní genocidou. "Touto separací přicházíme o naši budoucnost, o naše děti a tím ztrácíme náš národ jako takový," dodává s tím, že na okupovaných územích dochází i k obrovským ztrátám hmotného kulturního dědictví.
I proto je podle Daryny Pidhorné nutné, aby Ukrajinci všechny zločiny pečlivě dokumentovali, a až to bude možné, všem obětem pomohli. "Snaží se nás vyděsit, protože doufají, že pak přestaneme bojovat. Ale my jsme silnější a máme ještě větší odhodlání vyhrát," říká rozhodně.
