Rusko chce vyjednávat, může to být ale léčka. Hraje o čas, naznačují zdroje z Kremlu

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
23. 11. 2022 13:17
Ruská armáda tento měsíc utrpěla zásadní porážku, když se musela stáhnout z klíčového jihoukrajinského města Cherson. Událost ještě více posílila tlaky uvnitř Kremlu, aby Moskva začala s Ukrajinou vyjednávat. "Lidé začínají přemýšlet, jak postupovat dál, jakou pozici mají do budoucna zaujmout, na co vsadit a jakou kartu zahrát," tvrdí člověk blízký prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Reuters

"Začalo to lidem docházet: prohráli jsme skutečnou válku," uvedl pro ruský opoziční server Meduza nejmenovaný zdroj blízký byznysmenům z Putinova nejužšího kruhu. Další osoba dodala, že členové ruské elity, kteří už dříve nebyli z války příliš nadšeni, nyní působí jako ti rozumnější. Mezi ně patří například premiér Michail Mišustin nebo moskevský starosta Sergej Sobjanin. Tito politici se sice řídí příkazy, ale sami válečnou rétoriku nepodporují.

Situace zatím nezašla tak daleko, aby byl v ohrožení přímo Putin. Politik je ale podle uvedených zdrojů nucen měnit strategii. Už před stažením ruských vojsk z Chersonu začaly ruské úřady stále častěji zmiňovat obnovení vyjednávání, která byla přerušena letos na jaře.

Kreml proto nyní hraje o čas, píše Meduza. Ruská armáda není podle výpovědí připravena na velkou protiofenzivu - docházejí jí zbraně a nově mobilizovaní vojáci nejsou dostatečně vycvičení. To by se ale mohlo změnit na jaře příštího roku. Do té doby chce Moskva situaci co nejvíce stabilizovat. S tím by mohlo pomoci vyjednávání o zastavení bojů, dodává server.

Potvrdil to i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Dostal jsem signály, že Putin chce vyjednávat napřímo," prohlásil minulý týden před novináři. Podle něj je ale nutné vést případná jednání veřejně, a nikoliv za zavřenými dveřmi, protože i ruská válka je veřejná, cituje prezidenta ukrajinský list Kyiv Independent.

Tlak ze Západu

Podle několika zdrojů Meduzy se Moskva teď snaží tlačit na některé zahraniční politiky, aby Ukrajinu přesvědčili o nutnosti vyjednávat. Mimo jiné i tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Rusko prý používá jednoduchý argument: Je třeba zamezit civilním obětem. Jeho armáda přitom od začátku října ostřelovala nejrůznější ukrajinská města, včetně Lvova a Kyjeva.

Ukrajinu k vyjednávání přemlouvají i někteří zástupci Spojených států. Například šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley zmínil, že i když Washington Ukrajinu dál podporuje, nedávná vítězství ukrajinské armády jí otevřela výhodnou vyjednávací pozici.

"Pravděpodobnost ukrajinského vojenského vítězství, které by znamenalo vykopnutí Rusů z celé Ukrajiny včetně Krymu, není v blízké budoucnosti příliš velká," prohlásil. "Mohlo by tu být ale politické řešení, ve kterém by se Rusko stáhlo," doplnil s tím, že by Kyjev měl chtít vyjednávat z pozice síly.

Milley ale v administrativě prezidenta Joea Bidena představuje zatím menšinu. Na jeho předchozí podobná vyjádření reagovali vysoce postavení poradci z Bílého domu tak, že o vyjednávání musí rozhodnout Ukrajina sama. A ta je momentálně v zásadě odmítá.

Zvláštní návrhy

"Když máte iniciativu na bitevním poli, je trochu zvláštní dostávat návrhy jako: Stejně nezvládnete všechno vojenskými prostředky, musíte vyjednávat," citovala o víkendu agentura AFP poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka.

Ten také zdůraznil, že Rusko Ukrajině dosud nenabídlo vyjednávání. "Rusko nechce vyjednávat. Provádí komunikační kampaň, které říká 'vyjednávání', aby získalo čas," prohlásil. "V mezičase by Rusko vytrénovalo zmobilizované jednotky, našlo další zbraně a opevnilo své pozice."

Ukrajina teď mírovým vyjednáváním podle něj nemá co získat. Kyjev v minulosti prohlásil, že dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, k jednacímu stolu neusedne. Rusko odmítá řešit otázku Krymu, anektovaného od roku 2014, který je ale v současnosti pro Ukrajince důležitý. Velmi podobný postoj má Moskva i k oblastem na východě Ukrajiny, kde provedla Západem neuznaná "referenda".

Ruský spisovatel Zachar Prilepin, který bojoval na straně separatistů na Donbase, v ruské státní televizi prohlásil, že jednání jsou pouze záminkou, jež má další velké boje oddálit, aby Rusko mohlo nabrat síly. "Chápu, že je pro nás strategicky důležité protahovat situaci. Evidentně nejsme připraveni na další ofenzivní akci," řekl.

Mír, nebo příměří?

I podle dalších zdrojů Meduzy se Putin nesnaží vyjednat mír, ale příměří, které by mu umožnilo posílit vlastní pozice. Nově zmobilizovaní vojáci by se mohli vycvičit a armáda doplnit chybějící vybavení. Rusko navíc stále spoléhá na to, že se Evropa i Spojené státy válkou unaví a podpora Ukrajiny časem oslabí.

V pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval členské země před polevující pomocí Ukrajině. Podle něj by státy NATO za případné vítězství Ruska zaplatily vysokou cenu.

Koncem listopadu začne ve španělském Toledu fungovat nové výcvikové středisko pro ukrajinské vojáky. Britský premiér Rishi Sunak zase o víkendu neohlášeně navštívil Kyjev a při té příležitosti slíbil Ukrajině balík protivzdušné obrany za 50 milionů liber (asi 1,4 miliardy korun).

Do Kyjeva mezitím z USA míří další balíček vojenské pomoci v hodnotě zhruba 400 milionů dolarů (v přepočtu asi 9,3 miliardy korun). "Pokud by Ukrajina přestala bojovat a vzdala se, byl by to konec Ukrajiny," vysvětlil Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost prezidenta Joea Bidena.

Video: Obyvatelé Chersonu popisují brutální zacházení (21. 11. 2022)

RFE - obyvatelé Chersonu popisují brutální zacházení | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy