Moskva (od našeho spolupracovníka) - Rusko znovu vyhlásilo válku nacismu. Titulky ruských novin a výroky ruských politiků navozují dojem, že se země vrátila v čase o 70 let zpět. A je obklíčena nepřítelem s orlicí na uniformách.
Kreml však zároveň aktivně využívá kontakty se zahraničními nacionalisty. Pomáhají mu vytvořit dojem evropské podpory jeho politiky.
Od únorového svržení režimu exprezidenta Viktora Janukovyče, který se momentálně schovává na ruském území, prodělala ruská média překvapivou obsahovou revoluci. Publikum denně informují o tom, že v Kyjevě vládnou fašisté a ultranacionalisté z organizace Pravý sektor a terorizují ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny.
To vše je umocňováno mimořádným důrazem na vítězství ve Velké vlastenecké válce, které si Moskva plně přivlastnila.
Naše vítězství
"Jsme jednotní v tom, že revizi (druhé světové války - pozn. red.) nelze připustit. Následky by byly mimořádně nebezpečné. Vypovídají o tom aktuální tragické události na Ukrajině, běsnění neonacistických sil, které rozpoutaly pravý teror proti civilnímu obyvatelstvu," uvedl v rozhovoru s čínskými novináři Vladimir Putin, než se vydal na dvoudenní návštěvu do Šanghaje.
Dodal, že Rusko bude vzdorovat pokusům o falzifikaci dějin a oslavování "fašistů a jejich pomahačů".
Za svůj - tedy správný - výklad dějin druhé světové války bojuje Rusko posledních několik let. Obraz země jako vítězné velmoci povýšilo do oblasti státní ideologie současného režimu.
Stužka na maskáčích
Před pěti lety, po příchodu Dmitrije Medveděva do úřadu prezidenta, Kreml zřídil takzvanou Komisi pro boj s falzifikací historie, působící proti zájmu Ruska. Měla bojovat právě proti revizionismu. Po třetím zvolení Vladimira Putina prezidentem v roce 2012 ale komise přestala fungovat.
Ideologie vítězství v druhé světové válce nicméně žije dál. Černooranžová Georgijevská stužka, symbol ruského Dne vítězství, který v roce 2005 vymyslela tisková agentura RIA Novosti, se v dnešních dnech stala poznávacím znamením nejen stoupenců kremelské politiky, ale také proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Ozbrojenci, kteří okupují Doněckou a Luhanskou oblast, si rádi přišívají stužky na své maskáčové uniformy.
"Pan Putin je patriot"
Význam, který Kreml přisuzuje ideologii vítězství v druhé světové válce, je v ostrém kontrastu s evropskými politickými silami, jež Moskva využívá k podpoře své politiky posledních měsíců. Jedná se totiž převážně o krajně pravicová politická uskupení.
"Pan Putin je patriot. Stará se o suverenitu svého národa. On ví, že s ním sdílíme stejné hodnoty," nechala se v rozhovoru pro rakouský deník Kurier slyšet vůdkyně francouzské nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová.
"Nahnědlá" Johanka z Arku, která se netají svými xenofobními postoji, se v polovině dubna setkala v Moskvě s předsedou Státní dumy Sergejem Naryškinem, přítelem Vladimira Putina. Během své návštěvy prohlásila, že její partaj plně podporuje ruskou pozici k situaci na Ukrajině.
Ruská státostrana Jednotné Rusko se za to Le Penové odvděčila – Národní frontě popřála hodně úspěchů na volbách do Evropského parlamentu.
Antisemité a špioni
Francouzští nacionalisté nejsou jediní, s kým pojí ruský režim družné vztahy. Čilé kontakty má také s radikálním Hnutím za lepší Maďarsko (Jobbik), proslulým antisemitskými a antiromskými výpady. Maďarský poslanec Béla Kovács, který hájí barvy hnutí v Evropském parlamentu, byl nedávno dokonce obviněn z výzvědné činnosti ve prospěch Ruska.
Vděčným zástupcem ruských zájmů v Evropské unii je rovněž belgická strana Vlámský zájem či bulharská Ataka.
Sympatie k Rusku neskrývá ani Ľudová strana Naše Slovensko župana Banskobystrického kraje Mariana Kotleby. Stejně tak jako německá Alternativa pro Německo (AfD).
Náklonnost ke Kremlu a obzvlášť k Vladimiru Putinovi projevuje také předák Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage. Právě jemu přitom průzkumy před eurovolbami předpovídaly mimořádný úspěch.
Pravá Evropa
A proč si Rusko na evropské politické scéně vybírá partnery, kteří neodpovídají ruskému propagandistickému diskurzu o "velkém vítězství"? Zdaleka to není jen tím, že prosazování ruských zájmů v Evropě by bylo pro etablované politické strany "polibkem smrti".
Moskva se s evropskými krajně pravicovými stranami shodne v otázce antiamerikanismu, odporu k EU a podpoře tradičních konzervativních hodnot. To všechno je nyní v Rusku v módě.
Dokládají to i slova v Rusku populárního konzervativního myslitele Alexandra Dugina. Podle něj právě takové strany představují "evropskou Evropu, kterou před námi skrývají. To je ta Evropa, s níž Rusko musí samozřejmě spolupracovat".
