Oslo/Washington - Hurikán Irma posílí požadavky malých ostrovních států v Karibiku, aby jim hlavní spotřebitelé fosilních paliv pomohli vypořádávat se se škodami, které lze přičíst klimatickým změnám.
Píše to agentura Reuters s odvoláním na představitele některých takových států.
Ostrovní státy se v této otázce střetnou s USA a dalšími bohatými zeměmi během klimatické konference, která se uskuteční v listopadu v německém městě Bonn.
Americký prezident Donald Trump pochybuje o globálním oteplování a prohlásil, že odstoupí od klimatické dohody, která má proti němu bojovat.
Další bohaté státy již dlouho odolávají výzvám, aby platily jiným zemím za "nevyhnutelné ztráty a škody způsobené klimatickými změnami".
"Pokud se někdy naskytl důvod platit za ztráty a škody, pak je to tento případ," uvedl s poukazem na hurikán Irma a další bouře z poslední doby Ronny Jumeau, vyslanec ostrovního státu Seychely při OSN.
Seychely ležící v Indickém oceánu jsou členy Asociace malých ostrovních států (AOSIS), které se cítí nejvíce ohroženy hrozbou stoupající mořské hladiny.
"Hurikán Irma znázorňuje destruktivní sílu klimatických změn a ukazuje, že ztráty a škody nejsou pouhým abstraktním pojmem, ale životní realitou dneška pro lidi, kteří k tomuto problému přispěli nejméně," prohlásil Thoriq Ibrahim, ministr životního prostředí Malediv, které AOSIS předsedají.
Premiér tichomořského souostroví Fidži Frank Bainimarama, jehož země bude organizátorem klimatické konference probíhající od 6. do 17. listopadu v Bonnu, řekl, že otázka, kdo bude platit za "nevyhnutelné ztráty a škody způsobené klimatickými změnami", bude prioritou konference.
Dvě bouře těsně za sebou
Irma v neděli udeřila na Floridu a vyvolala jednu z největších evakuačních akcí v amerických dějinách. Předtím takřka srovnala se zemí karibské ostrovy Svatý Martin a Barbuda.
Premiér státu Antigua a Barbuda Gaston Browne prohlásil, že ostrov Barbuda je nyní prakticky neobyvatelný.
Již předtím, 25. srpna, zasáhl americký stát Texas hurikán Harvey, který v oblasti vyvolal rekordní záplavy, usmrtil asi 60 lidí a způsobil škody ve výši miliard dolarů.
Ministři malých ostrovních států budou poukazovat na těsně za sebou následující bouře, aby přinutili vyjednávače v Bonnu k souhlasu s dlouhodobými mechanismy, které by jim a dalším zemím pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo pomalejšími změnami, jako je zvyšování hladiny světových moří.
Klimatologové uvádějí, že teplejší vzduch a voda, jejichž teplota se zvýšila v důsledku klimatických změn, mohly přispět k ničivé síle těchto bouří.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tato tvrzení odmítá s tím, že jde o snahu přírodní katastrofy politizovat.
Rozvinuté země odmítají odpovědnost
Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami jsou problematickým tématem jednání o klimatu již řadu let.
V roce 2013 ve Varšavě vlády poprvé schválily mechanismus ztrát a škod, který byl poté zanesen do pařížské klimatické dohody z roku 2015.
Nadále ale zůstává nejasné, co přesně má tento systém zahrnovat, kdo má platit a jak vysoké částky. V pařížské dohodě se rovněž píše, že na základě mechanismu není možné vymáhat žádné kompenzace.
Profesor Oxfordské univerzity Myles Allen uvedl, že rozvinuté země odmítají nést jakoukoli právní odpovědnost. Podle něj by se ale měla vést diskuse o tom, zda by neměly nést díl odpovědnosti velké firmy, jako například producenti uhlí a ropy, či další strany.
Experti z německé Nadace Heinricha Bölla uvedli, že do roku 2030 bude zapotřebí nejméně 300 miliard dolarů ročně na pomoc lidem, kteří ztratí svou zemi a kulturu či budou donuceni k migraci v důsledku extrémních projevů klimatických změn.
Tyto výdaje by se měly přidat ke 100 miliardám dolarů ročně, které bohaté země slíbily chudším státům na ekologický rozvoj a přizpůsobení se klimatickým změnám. Americký prezident Trump a Kongres oznámili, že Spojené státy již nebudou na tento cíl přispívat.
