Lvov (od našeho zpravodaje) – Usmívající se mladík, který rád vaří, dává vlastní filmy na internet a rád cestuje. A měl obrovské štěstí, že přežil.
Dvaadvacetiletý Pavlo Didula z předměstí Lvova stál na kyjevském Majdanu večer 18. února, když začala střelba, v první linii obránců na náměstí.
Měl helmu a štít, kulky mu létaly kolem těla, ale na rozdíl od jiných ho nezasáhly. Postupující šik speciálních jednotek Berkut ho však zajal a při rvačce mu jeden z berkutovců prudkým úderem holí zlomil nohu v nártu.
"Strávil jsem noc u nich na vyšetřovně, kde mi říkali, že půjdu do vězení na patnáct let. Až ráno mě odvezli do nemocnice. Tam ale čekali moji kamarádi z Majdanu a podařilo se jim mě dostat ze sanitky. Poláci mi dali vízum a tři týdny jsem se léčil v nemocnici v Przemyslu," vypráví.
S nohou má pořád problémy, ale když přijdou na Ukrajinu ruští vojáci, je připraven se bránit. "Nemám zbraň ani pořádný výcvik, ale stoprocentně garantuji, že všichni, kdo budou moci, se postaví na odpor. Ze Lvova určitě," říká Didula.
V místnosti České besedy, kde se na hlavním lvovském náměstí scházejí čeští krajané, o tom také panuje jednoznačné přesvědčení.
"Sem Putin vojáky nepošle. Ví, že na západě Ukrajiny by se bránila každá babička vším, co má po ruce," říká Nina, jedna z krajanek. Pracuje ve vojenské nemocnici a je v kontaktu se svými kolegy, kteří slouží v oblastech ovládaných zčásti proruskými separatisty. Ve Slavjansku, Kramatorsku a několika dalších městech na východě země.
Ljudmila Dejneková je původem volyňská Češka, její pradědeček se usadil na Ukrajině v devatenáctém století. Otce za Stalina odsoudili k trestu smrti, pak mu ho změnili na gulag a vyhnanství. Část života tak Ljudmila strávila na Urale.
Teď se bojí, že se špatné časy vrátí.
"Z Putina mám strach. Připadá mi, jako by byl nemocný, a otázka je, kdo ho zastaví. Spoléhám jen na to, že snad zvítězí rozum," říká.
Lvov leží necelých sto kilometrů od polských hranic. Byl součástí Rakouska-Uherska a pak meziválečného Polska.
Je to na něm vidět. Barokní kostely, renesanční domy a kavárny vytvářejí typicky středoevropskou atmosféru. Město se tak liší od zbytku Ukrajiny, jako by do ní ani nepatřilo.
Ale s tím by místní určitě nesouhlasili. Naopak. Je to největší bašta ukrajinštiny, snahy sblížit se s Evropskou unií, odporu proti Rusku a bývalému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.
Reportáže Martina Nováka z Ukrajiny
Reportér Aktuálně.cz projel Ukrajinu. Přečtěte si jeho reportáže z konfliktu, který je označován za největší v Evropě od konce studené války.
Živě z Luhansku a Kramatorsku: Do války s fašisty půjdeme znovu
Reportáž ze Slavjansku: Putin je mesiáš i antikrist
Vlakem z východu na západ: Jsme šašci v cirkusu Ukrajina. Zadarmo
Reportáž: Povstalci z kraje stachanovců bojují za staré časy
CHAT Začala válka? Odpovídal zpravodaj z Ukrajiny
Ze Lvova: Západ Ukrajiny budou bránit i babičky
Z těch, kteří stáli na Majdanu, pocházelo mimo Kyjev nejvíce lidí právě ze Lvova. Jezdili v autobusech, autech a vlacích. Nakonec to byli právě Lvované, kdo zasadil Janukovyčovi po masakru 21. února poslední ránu.
Když přišel opoziční lídr na náměstí oznámit, že opozice dosáhla s Janukovyčem dohody o předčasných volbách v prosinci, vyšplhal se na pódium jeden z vůdců lvovské skupiny demonstrantů Volodymyr Tarasjuk.
Vytrhl Kličkovi mikrofon a zařval: "Ne, s vrahem žádná dohoda nebude. Musí odejít co nejdřív!" Pak se dav, ve kterém byli převážně obyvatelé Lvova, vydal k prezidentskému paláci, který mezitím Berkut přestal blokovat.
Ještě tu noc, za několik hodin, opustil Janukovyč ve vrtulníku metropoli a krátce nato i Ukrajinu.
Oběti ze Lvova mají v centru města improvizovaný pomník a jsou pochovány společně na čestném místě na hřbitově, pod věnci s ukrajinskými vlajkami.
"Nikomu nepřeji nic špatného, ale Janukovyče měli zabít. Za to, co udělal. Zničit tolik životů. Lidem tam ustřelili ruce nebo nohy, spáchal neodpustitelné zločiny," říká Nina v místnosti České besedy.
Na východě Ukrajiny a v Rusku nadávají západním Ukrajincům do banderovců a fašistů. Přitom za centrum "banderismu" považují v Moskvě právě Lvov.
Ljudmila ale tvrdí, že jí to nevadí. "Bandera je pro mne hrdina, který bojoval za nezávislou Ukrajinu. Je mi jedno, když mi kvůli tomu někdo nadává. Já jsem na to hrdá. Někteří Rusové říkají, že tady pochodují lidé s hákovými kříži a symboly SS. To jsou nehorázné výmysly."
Na skoro každém domě ve Lvově visí ukrajinské vlajky, skoro na každém druhém vlajky Evropské unie. Hákové kříže a symboly SS opravdu nikde.
Pavlo Didula se ale nepovažuje za nacionalistu a banderovce. Na Majdanu podle svých slov stál za demokratickou Ukrajinu pro všechny její obyvatele. "Nedávno tady v rámci programu sbližování východu a západu byli u nás doma tři studenti z Doněcka. Mluvili rusky, ale shodli jsme se, že chceme jednotnou Ukrajinu. Bez ohledu na rozdíly mezi námi."
A zda věří, že svržený Janukovyč někdy bude potrestán? "Už je vlastně potrestán. Jaké vězení může být horší než Rusko?" směje se.