Řecko chce postavit běžencům do cesty hluboký příkop

Radim Klekner Radim Klekner
5. 8. 2011 9:05
Loni překročilo ilegálně řecko-turecké hranice na 50 tisíc uprchlíků

Atény - Ještě v polovině první dekády nového tisíciletí směřovaly ilegální trasy afrických běženců při jejich pouti do Evropy v prvé řadě přes pobřeží Španělska a Francie.

Když obě země instalovaly u svých břehů speciální zařízení schopná  na vzdálenost mnoha kilometrů monitorovat hladinu Středozemního moře, pašerácké gangy, převážející uprchlíky v přeplněných člunech, obrátily svou pozornost k Itálii.

Protiimigrační opatření včetně ostrahy svého pobřeží v posledních třech letech zpřísnila také vláda v Římě. Mladí Marokánci, Tunisané a Alžířané tak museli hledat novou cestu, kudy se dostat na evropský kontinent.

Objevili ji na hranicích Řecka a Turecka. Přesněji na dvanáctikilometrovém pruhu území u tureckého města Edirne, což je jediné místo, kde obě země neodděluje řeka Marica.

Netrvalo proto dlouho a přílivu afrických uprchlíků se začali bránit i Řekové. Vláda premiéra Jorgose Papadopoulose tento týden rozhodla o tom, že podél Maricy, řecky zvané Evros, vybuduje třicet metrů široký a sedm metrů hluboký příkop. Ve čtvrtek to oznámil aténský deník To Vima.

Namísto plotu inspektoři Frontexu

Řecko mělo původně v úmyslu postavit na hranicích s Tureckem tři metry vysoký plot vybavený kamerami s infračerveným viděním. Projekt ale narazil na kritiku Evropské unie, která k Evrosu raději poslala inspektory unijní agentury Frontex. Ta má na starosti dozor nad společnými vnějšími hranicemi EU.

Plán na vybudování příkopu teď stejně ostře napadla organizace na ochranu lidských práv Pro Asyl.

"Vybetonovaný příkop u Evrosu je absurdita," citoval deník Spiegel On-line ze stanoviska, které mu organizace dala k dispozici. "Vzroste tím jen krvavá daň, kterou musí uprchlíci při překonávání hranice zaplatit."

U obce Sidero, ležící poblíž bulharských hranic a obývané tureckou menšinou, leží v hromadném hrobě těla 167 běženců, kteří se v uplynulých letech Maricu pokusili přeplavat a utonuli při tom. Většina Afričanů totiž neumí plavat.

Řecká média si pouze nejsou jista, zda má být příkop dlouhý pouze oněch dvanáct kilometrů, nebo zda bude ještě o sto kilometrů delší.

5000 eur za kus

Při kontrole hranic zadrželi pracovníci Frontexu společně s policisty loni poblíž Edirne na 48 tisíc běženců, jimž se podařilo dostat do Řecka. Většina z nich skončila ve sběrném táboře u města Filakio.

Z výpovědí uprchlíků, z nichž osmdesát procent pocházelo ze severní Afriky, vyplynulo, že za dospělého si pašeráci lidí účtují v přepočtu pět tisíc, za dítě 1500 eur.

Běžence počítají na kusy, a pokud je to zapotřebí, nechají je napospas jejich osudu. Svědčí o tom nesčetné případy uprchlíků, kteří utonuli při cestě přes moře.

V táboře ve Filakiu panují drsné poměry a hygiena je otřesná. Uprchlíci jsou ale šťastni, že se jim podařilo dostat se na území Unie.

"Mám v Itálii přítelkyni a dítě," říká třicetiletý Galál Haní z Maroka. "Chci jim být nablízku."

Přítelkyni či vzdáleného příbuzného má někde v Evropě každý z mladých mužů tísnících se v přeplněných barácích Filakia. Žádný z nich u sebe nemá zpravidla pas ani jinou formu úředního dokumentu a tvrdí, že má "velké zkušenosti" ze svého předchozího zaměstnání. Tím je ve většině případů pomocný kuchař či číšník.

Ještě před pěti lety prošlo táborem jen několik tisíc běženců ročně. Loňský příval proto vládu v Aténách notně vyděsil.

"Tohle už nezvládáme," tvrdí ministr pro záležitosti ochrany práv občanů Christos Papoutsis. "Musíme něco podniknout." Odpovědí na neustávající proud uprchlíků má být právě příkop u Evrosu.

 

Právě se děje

Další zprávy