V USA minulý týden začala ještě jedna velká bitva. Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová oznámila, že chce kandidovat na americkou prezidentku, a ve Spojených státech tím naostro odstartovala kampaň před prezidentskými volbami v roce 2020.
Na straně republikánů je jasno. Pokud se nestane něco mimořádného, jejich kandidátem je Donald Trump, který bude obhajovat Bílý dům. U demokratů je to ale naopak zcela otevřená hra s těžko předvídatelným výsledkem.
Takový zápas o kandidaturu na prezidenta, jaký je čeká před volbami 2020, američtí demokraté už hodně dlouho nezažili, poznamenává podobně jako jiní komentátoři dlouholetý politický analytik Dan Balz. Co nebo kdo je příčinou? Samozřejmě Donald Trump.
"Trump v roce 2016 ukázal, že ten nejnepravděpodobnější z kandidátů se stal nakonec prezidentem," upozornil Balz v listu Washington Post, že v souboji před volbami 2016 byl Trump mezi republikány považován za outsidera, ale všechny původní favority pak porazil.
S Trumpem si to chce rozdat každý
Tentokrát si podle komentátora Balze mnoho lidí mezi demokraty říká: "Proč bych to nemohl být já?" Trump navíc demokraty nesmírně irituje a každý by chtěl ukázat, že ho vyžene z Bílého domu.
Výsledkem je, že podle střízlivých odhadů se do boje o demokratickou kandidaturu přihlásí nejméně dvacet, možná až třicet vážných kandidátů. Mohlo by jít o nejpočetnější demokratický souboj za posledních čtyřicet let.
Před demokraty přitom stojí těžké otázky. Například mohl by Trumpa spíše porazit zkušenější, ale zároveň také už starší, "okoukanější" politik, jako je právě senátorka za Massachusetts, devětašedesátiletá Warrenová?
A co bývalý viceprezident, šestasedmdesátiletý Joe Biden, či ještě o rok starší senátor Bernie Sanders, který na Bílý dům útočil už v roce 2016? Předpokládá se, že jak Biden, tak Sanders do letošního demokratického souboje skutečně půjdou, i když to oficiálně ještě nepotvrdili.
Jenže například v redakci deníku Boston Globe z domovského státu senátorky Warrenové si nemyslí, že by právě ona byla dobrou kandidátkou. "Warrenová propásla svůj čas v roce 2016," napsal list ve svém redakčním komentáři, že senátorka se měla pokusit o kandidaturu už dříve a její čas už pominul.
Tyhle pochyby lze přitom zobecnit na celou "starší gardu" Demokratické strany, a tedy i na Bidena a Sanderse. Neměli by demokraté proti Trumpovi postavit spíše mladší generaci, "novou krev"?
Staří, uvolněte místo mladším!
Do této kategorie patří například šestačtyřicetiletý texaský politik Beto O'Rourke. V loňských listopadových volbách do Senátu v Texasu, kde by demokrat neměl mít vůbec šanci, jen těsně prohrál s republikánským senátorem Tedem Cruzem.
Jeho kampaň ale zvedla ze židle demokratickou voličskou základnu. O popularitě mezi voliči svědčí i to, že O'Rourke na kampaň získal rekordní sumu peněz, a to většinou od individuálních dárců.
Anebo třiapadesátiletá senátorka Kamala Harrisová, která by navíc mohla - jako dcera tamilské matky a otce z Jamajky - oslovit zástupce menšiny. V jejím případě ale komentátoři zase kladou jinou otázku.
Harrisová je zástupkyní levicovějšího, progresivního křídla strany. Neměli by ale demokraté proti Trumpovi postavit někoho z politického středu, někoho, kdo by Trumpovi přetáhl část jeho voličů z roku 2016?
V této souvislosti se nejvíce mluví o možné kandidatuře umírněné demokratky, senátorky Amy Klobucharové z Minnesoty. Nebo také o Sherrodu Brownovi, který loni v listopadu pro demokraty obhájil křeslo senátora v Ohiu, i když obecně jde v posledních letech o republikánský stát.
Není miliardář jako miliardář
A pak je zde ještě jiná linie uvažování, jak nejlépe na Trumpa. "Kdo jiný než poctivý miliardář by mohl usvědčit z pokrytectví a podvodů falešného miliardáře?" napsal jeden z demokratických stratégů, že proti Trumpovi, jemuž prý spadl majetek do klína, by měl jít úspěšný byznysmen, který si své miliardy opravdu vydělal.
Například bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg nebo miliardář Tom Steyer, který už v loňských listopadových volbách do Kongresu finančně podpořil ty demokratické kandidáty, kteří slibovali, že jako kongresmani budou usilovat o Trumpovo předčasné odvolání z funkce.
Donald Trump se zatím demokratickým soubojem dobře baví. Ve svých vzkazech na Twitteru například senátorku Warrenovou, která tvrdí, že má indiánské kořeny, opakovaně nazývá "Pocahontas".
Pocahontas (the bad version), sometimes referred to as Elizabeth Warren, is getting slammed. She took a bogus DNA test and it showed that she may be 1/1024, far less than the average American. Now Cherokee Nation denies her, “DNA test is useless.” Even they don’t want her. Phony!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) October 16, 2018
Aktuální průzkumy ovšem ukazují, že Američané by chtěli, aby Trumpa po volbách v roce 2020 vystřídal demokrat. Například v šetření pro deník Wall Street Journal z poloviny prosince dalo přednost demokratovi o 14 procent více dotázaných (v poměru 52:38) před Trumpem.
Mezi demokratickými voliči je pak podle prosincového průzkumu ze státu Iowa, kde v únoru 2020 už tradičně začne celý volební souboj o kandidaturu (neboli demokratické primárky), nejpopulárnější Biden (32 procent) nasledovaný Sandersem (19 procent), O´Rourkem (8 procent) a Warrenovou (5 procent).
Zároveň ale platí, že tyto průzkumy, především Trumpův hypotetický souboj s demokratem, nemají pro možný výsledek samotných voleb velkou vypovídací hodnotu. A už jen fakt, že je prezidentem a má za sebou sílu svého úřadu, je pro Trumpa velkou startovní výhodou. Od roku 1900 obhajovalo úřad 19 amerických prezidentů, v 15 případech úspěšně.
Hillary 4.0?
Elizabeth Warrenová strávila minulý týden na předvolebních setkáních v Iowě, svoji kampaň tam tak začala už třináct měsíců před tamními primárkami a dvaadvacet měsíců před prezidentskými volbami. V kolotoči americké politiky ovšem nejde o výjimečnou věc.
Před prezidentskými volbami v roce 2008 například budoucí republikánský kandidát John McCain oznámil záměr kandidovat už v listopadu 2006. Demokratka Hillary Clintonová a pozdější vítěz celých voleb Barack Obama pak v lednu 2007.
Ostatně bývalý stratég prezidentských kampaní Billa Clintona Mark Penn, který pak v roce 2008 pracoval právě i pro Clintonovou, je přesvědčen, že Hillary bude letos znovu kandidovat.
Poté co byla první dámou (Hillary 1.0), kandidátkou v roce 2008 (Hillary 2.0), kandidátkou v roce 2016 (Hillary 3.0) se prý teď vrátí jako "Hillary 4.0". Jako obrozená "levicová liberálka", která už v roce 1994 podporovala všeobecné zdravotní zabezpečení, napsal Penn loni v listopadu pro deník Wall Street Journal.
