Praha – Ruské tanky postupují na Ukrajinu i do Pobaltí, štosují se na hranicích Polska. Plynovody zastavují provoz, Moskva a Washington si navzájem hrozí už ne obnovením studené války, ale přechodem k válce za použití bombardérů a raket středního či dlouhého doletu.
Tak si představují možnou vizi budoucnosti ti, kteří mají z Ruska strach a chtějí, aby mu Evropa – nebo Evropská unie – čelila společně. Zastánci federální, integrované Evropy doufají, že rusko-ukrajinský konflikt mnoha voličům otevře oči a zavrhnou euroskeptiky či notorické kritiky Bruselu jako lidi, kteří pro strom nevidí les.
Kandidáti na předsedu Evropské komise před víkendovými eurovolbami vyzývají občany všech osmadvaceti členských států EU, aby hlasovali pro takovou Evropu, která "ruskému medvědovi" bude schopná účinně čelit.
"Roky jsem tvrdil, že Evropská unie je především projekt, který zajišťuje mír. Tvrdili mi, že používám starý a překonaný slovník. A najednou zjišťujeme, že otázky války a míru v Evropě vůbec nejsou překonaným tématem", řekl v předvolební debatě bývalý lucemburský premiér a vážný kandidát na post předsedy Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Jeden z jeho soupeřů, bývalý předseda belgické vlády Guy Verhofstadt, považuje federální a více integrovanou Evropu za jedinou cestu, jak všem Evropanům udržet šance na prosperitu a zásobování energiemi. V tom, co nazývá "světem zítřka".
"Členské státy Evropské unie musí nyní stát jednotně proti Putinovi a zabránit rozbití Ukrajiny. Země s pětačtyřiceti miliony obyvatel," prohlásil.
Ve volbách do Evropského parlamentu podle průzkumů v řadě zemí uspějí radikální strany, které se vymezují proti euru, proti hlubší integraci a proti přistěhovalcům.
A ještě jedna věc je spojuje: Na rozdíl od stran hlavního proudu sympatizují spíše s Ruskem a Vladimirem Putinem než s ukrajinskou vládou v Kyjevě.
Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP), francouzská Národní fronta Marine Le Penové, Alternativa pro Německo (AfD) či nizozemská Strana pro svobodu kritika islámu Geerta Wilderse různými, ale podobnými slovy podpořily Putina a Rusko.
Zasedne-li mnoho jejich poslanců v Evropském parlamentu, v Moskvě z toho budou mít radost.
Kai-Olaf Lang z Německého institutu pro mezinárodní politiku a bezpečnost (SWP) v Berlíně řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že události na Ukrajině podle jeho názoru mohou euroskeptický směr oslabit. Protože v debatách nabývá na síle téma bezpečnosti a zajištění dodávek energií.
"V různých zemích je to vnímání ruské hrozby samozřejmě různé. V zemích, kde otázka Ukrajiny a Ruska má velký vnitropolitický význam, tam jsou na tom rozhodně lépe strany, které chtějí více Evropy než méně. Ale obecně si myslím, že ta krize kolem Ukrajiny posiluje spíše proevropské síly. Ty, kteří jsou pro hlubší integraci v rámci Evropské unie," říká Lang.
Určitý posun vidí i v samotném Německu, přestože tam v předvolební kampani hraje větší roli euro než Ukrajina s Ruskem.
"Němci začínají být na Rusko a jeho politiku citlivější. Ale převládá názor, že je třeba udělat vše proti prohlubování krize, a hlavně proti další vojenské eskalaci. V tom panuje v Německu konsensus. Proto jsou hlavní německé politické síly vůči Rusku tak opatrné a volají hlavně po dialogu," uvedl Lang pro Aktuálně.cz.
V pobaltských republikách a Polsku je Rusko ústředním tématem, proto tam vystupuje do popředí volání po společném evropském postupu. Nebo - dejme tomu – "společné evropské hrázi" proti hrozbě ruské expanze.
Rusko-ukrajinský konflikt v Polsku výrazně pomohl proevropské Občanské platformě premiéra Donalda Tuska. Jeho výzvy k jednotné evropské odpovědi a jednotné politice k zajištění energetické nezávislosti na Rusku zabraly a Občanská platforma v průzkumech stáhla náskok euroskeptické formace Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského na minimum.
Ten je sice tvrdě protiruský a tvrdí, že poslední měsíce ukázaly jeho schopnost vidět dopředu, ale řešení nespatřuje ve větším propojení evropských zemí.
V České republice se ze stran, které nejsou úplně marginální, vyslovují nejvýrazněji pro Rusko a Putina KSČM, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a také část ČSSD.
Motivy euroskeptických stran jsou různé, v zásadě ale spatřují v Rusku šanci na oslabení Evropské unie. O které jim primárně jde. Například Alternativě pro Německo (AfD), která prosazuje opuštění eurozóny a návrat k marce.
"Alternativa pro Německo inklinuje k tradiční národně konzervativní zahraniční politice. Nazval bych to bismarckovským typem zahraniční politiky. Jsou pro úzkou a dobře fungující spolupráci mezi silným Německem a silným Ruskem. Perspektiva členství Ukrajiny v Evropské unii – zejména pokud by to způsobilo problémy ve vztazích s Ruskem – je pro ně nezajímavá," říká Kai-Olaf Lang.
Postoj k Rusku ale ovlivňují vedle voličů a jimi zvolených politiků také představitelé byznysu. Například němečtí exportéři varují vládu v Berlíně před radikálními kroky, které by mohly ohrozit německou ekonomiku. Ze stejného důvodu, hrozby pro český vývoz, je k sankcím opatrný český premiér Bohuslav Sobotka.
Také Francie po krátkém váhání rozhodla, že Rusku dodá dvě letadlové lodě, protože jde zkrátka o příliš výhodný obchod.
"Mnoho lidí se shodne na tom, že je třeba Putinovi rozhodněji čelit. Zároveň ale nemají chuť kvůli tomu přinášet oběti. Mají jich už dost po čtyřech pěti špatných letech od začátku krize," řekl agentuře Reuters analytik José Ignacio Torreblanca z Evropské rady pro zahraniční vztahy.
