Berlín – Klíčové figury německého průmyslu se ze všech sil snaží přesvědčit kancléřku Angelu Merkelovou, aby na Rusko neuvalovala hospodářské sankce kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
Varují, že by to mohlo mít negativní dopad na německé firmy i celou ekonomiku Spolkové republiky.
Své výhrady vůči tomu, že USA a EU zmrazily konta některých ruských činitelů a odmítají jim vydávat víza, se vedení tamních firem nejprve snažilo mírnit. Zejména poté, co se na hlavu šéfa koncernu Siemens snesla ostrá kritika v médiích, neboť se koncem března setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.
Jejich lobbistické úsilí v zákulisí ale pokračuje s neztenčenou silou.
Důvěrná zpráva vypracovaná německo-ruskou obchodní komorou, kterou vláda Angely Merkelové obdržela před několika dny, ukazuje, že si němečtí podnikatelé dělají velké starosti o budoucnost svých zakázek v Rusku. Zvláště pak v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami na Ukrajině, jimž se Moskva snaží všemožně zabránit.
Sama kancléřka už naznačila, že pokud se volby neuskuteční, bude její kabinet naléhat na zpřísnění sankcí.
Proti "konfrontační politice"
Ve 200stránkovém dokumentu obchodní komory, odeslaném 7. března, se tvrdí, že ukrajinská krize na obchodování s Ruskem tvrdě dopadá už teď. Němečtí podnikatelé v něm varují před dalekosáhlými důsledky, pokud EU bude pokračovat v tlaku na Moskvu a konfrontační politice.
"Prohloubení sankcí by vedlo k tomu, že by ruské zakázky byly čím dál častěji svěřovány domácím firmám, důležité projekty by byly pozastaveny nebo úplně zrušeny a tamní průmysl by se ve zvýšené míře obracel na své partnery v Asii, zejména na Čínu," stojí v dokumentu, jejž přímo z německé vlády získala agentura Reuters.
Ztráty, které by firmy z Německa a dalších členských zemí EU utrpěly (například v ohledu na velikost jejich podílu na ruském trhu), by byly "dlouhodobé a s trvalými důsledky". Způsobily by prý "nenapravitelné škody" na konkurenceschopnosti Německa.
Sankce by rovněž měly za následek ztrátu pracovních míst a Rusko by navíc po firmách mohlo žádat kompenzace v souvislosti s neuskutečněnými zakázkami.
Prezidentem obchodní komory, zastupující více než 800 firem s působištěm v Německu i Rusku, je výkonný ředitel společnosti Wintershall Rainer Seele. Wintershall je ropnou a plynárenskou divizí chemického koncernu BASF.
Příliš úzké vztahy
Provázanost německých a ruských firem je velká. Podle některých expertů až příliš velká.
Na ruský trh proniklo na šest tisíc velkých i menších firem ze Spolkové republiky. Německo navíc dodávkami z Ruska kryje třetinu své spotřeby zemního plynu.
Poslední čísla hovoří o tom, že německý export do Ruska - které je nicméně až jedenáctým největším obchodním partnerem Spolkové republiky - poklesl během prvních dvou měsíců tohoto roku o šestnáct procent.
S první fází "mírných" sankcí ve formě zmražení kont ruských (a ukrajinských) prominentů a zákazu vycestovat do členských zemí Unie ale přišla EU až poté. Hodnotit jejich dopad je tedy zatím předčasné.
Angela Merkelová má každopádně jasno: opakovaně varovala Kreml, že Berlín je se svými partnery v EU připraven uvalit na Rusko mnohem rozsáhlejší sankce, za což vzápětí čelila kritice bývalých sociálnědemokratických kancléřů Gerharda Schrödera a Helmuta Schmidta.
Lobbisté u kormidla
Když se šéf Siemensu Joe Kaeser před časem setkal s prezidentem Putinem, označil krizi na Ukrajině výrazem "krátkodobá turbulence". Něco takového podle něj nemůže ohrozit pevné pouto s Ruskem.
Minulý týden se Kaeser vyjádřil v tom smyslu, že svých slov lituje. Ze "záře reflektorů" se raději stáhly i další špičky německého byznysu. Místo toho za sebe nechávají pracovat lobbisty.
V čele tlaků na Merkelovou, aby nepřipustila ránu pro německé hospodářství, stojí vlivný Výbor pro ekonomické vztahy s východní Evropou.
Jeho poselství je jasné: střet s Ruskem by těžce postihl nejenom Německo, ale také země jižního křídla Evropské unie, které se jen s obtížemi vzpamatovávají z nejhorší ekonomické krize od konce druhé světové války. Lobbisté tvrdí, že by EU mohla snadno sklouznout do další krize.
Za Putinem do Petrohradu
Na znamení toho, že němečtí podnikatelé chtějí své dobré vztahy s Ruskem zachovat, oznámili šéfové energetického koncernu E.ON, maloobchodní sítě Metro a společnosti TUI, která podniká v oblasti cestovního ruchu, že se tento týden zúčastní hospodářské konference pořádané Putinem v Petrohradě.
Zástupci amerických firem svou účast na konferenci odřekli. Bílý dům totiž naznačil, že by podobný krok přivítal s velkou nevolí.
Příkladu koncernu E.ON a dalších naopak následovali zástupci některých francouzských firem.
"Zejména v takto krizových obdobích má obchodní dialog na mezinárodní úrovni velký význam," prohlašuje předseda Výboru pro ekonomické vztahy s východní Evropou Eckhard Cordes.
Strach z Američanů
Němečtí podnikatelé mají obavy, že z případné konfrontace s Ruskem by v konečném důsledku těžily hlavně americké firmy.
"Nesmíme zapomenout na to, že debata o Rusku se odehrává v kontextu hospodářské soutěže mezi Evropou a Amerikou," říká Heino Wiese, někdejší přední představitel německé sociální demokracie blízký Schröderovi, který teď má v Berlíně firmu zabývající se poradenstvím pro německé a ruské obchodní společnosti.
Wiese připouští, že je "sympatizantem Ruska", v jeho kanceláři visí fotografie, na níž si potřásá rukou s Vladimirem Putinem. Poukazuje na to, že syn amerického viceprezidenta Joea Bidena se čerstvě stal členem představenstva plynárenské společnosti Burisma, jež má vazbu na svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
To podle něj dokazuje, jak moc Američané z tamní krize profitují.
"Spojené státy mají velký zájem na tom, aby Evropa kupovala americký plyn," zdůrazňuje Heino Wiese.