Tripolis - V sobotu odpoledne to byl týden, co se začalo válčit v Libyi.
Spojenecké síly zaútočily poté, co byla v Radě bezpečnosti OSN schválena takzvaná libyjská rezoluce.
Cílem vojenské operace je rezoluci prosadit, zavést nad Libyí bezletovou zónu a ochránit civilisty před útoky libyjské armády.
Nabízíme vám stručný přehled hlavních událostí války proti libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfím.
19. března
Pozdě odpoledne středoevropského času začala útokem francouzského bojového letounu na libyjské vojenské vozidlo operace západních států a jejich spojenců, nazvaná Odyssey Dawn (Počátek odysey). Na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1973 ze 17. března má zajistit bezletovou zónu a ochranu libyjských civilistů. Do operace se zapojily Francie, USA, Británie, Kanada a Itálie, později Belgie, Katar, Dánsko, Norsko, Řecko, Španělsko a Spojené arabské emiráty. S operací souhlasila Liga arabských států (LAS).
Síly libyjského vůdce Muammara Kaddáfího útočily na Benghází, kde údajně zemřelo přes 90 lidí. Kaddáfí označil útoky západních mocností za terorismus a oznámil, že země čelí "křižácké agresi".
20. března
Oznámeno, že se díky úderům podařilo vytvořit bezletovou zónu nad Libyí a zastavit útoky Kaddáfího sil proti rebelům v povstalecké baště Benghází. Podle libyjských zdrojů při náletech zahynulo ale 64 lidí, spojenci to popřeli.
Libye vyhlásila již druhé okamžité příměří, krátce poté ale byla slyšet dělostřelecká palba nad Tripolisem a v Benghází.
Podle mluvčího rebelů si revolta vůči Kaddáfího režimu na straně povstalců vyžádala více než 8000 lidských lidských životů.
21. března
Spojenecké síly přešly ke druhé fázi operace, jejímž cílem bylo přerušit zásobovací řetězce Kaddáfího jednotek, a omezit tak jejich akceschopnost. Koalici se podařilo zastavit postup Kaddáfího sil na Benghází a Adžedábíju a ochromit protileteckou obranu Libye a její letectvo. Spojenecké jednotky ovládaly vzdušný prostor mezi Tripolisem a Benghází, bezletová zóna byla rozšířena na jih a západ a pokrývala území o délce 1000 kilometrů.
Raketa spojenců zničila administrativní budovu v rezidenčním komplexu Kaddáfího v Tripolisu, kde podle koalice sídlilo velení libyjských sil. Bombardováno bylo i město Sabhá s významnou leteckou základnou, které leží 750 kilometrů jižně od Tripolisu a které je centrem kmene, z něhož pochází Kaddáfí.
Kaddáfího stoupenci začali vytvářet v místech náletů lidské štíty.
Evropská unie rozšířila sankce vůči libyjskému režimu na dalších 11 osob a devět firem.
Nesouhlas s údery zazněl z Číny, Indie, Íránu, Turecka, Venezuely nebo Jihoafrické republiky, ruský premiér Vladimir Putin srovnal rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Libyi se středověkou výzvou ke křížovému tažení.
22. března
Severoatlantická aliance (NATO) se rozhodla, že se zapojí do akcí v Libyi, mělo jít o prosazování zbrojního embarga vůči Libyi.
Kvůli závadě se jihovýchodně od Benghází zřítilo americké bojové letadlo typu F-15E Eagle, oba členové posádky se zachránili.
Přes příměří vyhlášené vůdcem Kaddáfím pokračovaly střety mezi jeho jednotkami a povstalci - boje v Misurátě, Adžedábíji a Zintánu.
23. března
U libyjského pobřeží začaly hlídkovat lodě NATO s cílem prosadit zbrojní embargo, které na Libyi uvalila OSN. Zemím NATO se nepodařilo dohodnout, zda aliance má převzít od USA řízení vojenských operací v Libyi. Spojenci již zničili libyjské letecké síly.
Kaddáfího jednotky útočily na obydlená centra v Misurátě a Adžedábíji a ostřelovaly město Zintán u tuniských hranic. Libyjská oficiální média obvinila spojenecké síly z útoků na civilní cíle, spojenci to popřeli.
Podle OSN opustilo Libyi od poloviny února přes 330 000 lidí.
Povstalecká Národní rada údajně jmenovala šéfem prozatímní vlády exilového ekonoma Mahmúda Džibríla a odborníkem pro ekonomiku a finance exilového ekonoma Alího Tarhúního.
24. března
Jednotky věrné vůdci Kaddáfímu napadly nemocnici v Misurátě na západě země, kde v uplynulém týdnu podle lékařských zdrojů zemřelo 109 lidí.
Francouzská stíhačka zničila libyjský vojenský letoun, který narušil bezletovou zónu.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že libyjské úřady nepodnikly žádné kroky ke splnění podmínek rezoluce číslo 1973, kterou na ochranu libyjských civilistů přijala Rada bezpečnosti OSN. NATO oznámilo, že převezme vojenské velení operace.
25. března
Severoatlantická aliance se sice dohodla, že převezme vynucování bezletové zóny nad Libyií, nehodlá se však zatím plně ujmout velení celé vojenské operace.
Letadla spojenců pokračují v úderech na cíle v Libyi. Nepodařilo se jim však zastavit útoky Kaddáfího sil na město Misuráta, do něhož opětovně vjely vládní tanky.
Nemocnice v Misurátě zůstává obklíčena, provládní ostřelovači pálí do lidí.
Pozdě večer rebelové vstoupili do Kaddáfím ovládané Adžedábíji.
26. března
Nálety mezinárodní koalice pokračovaly, Kaddáfího síly nadále ostřelovaly město Misuráta.
Rebelové pomalu postupují. Dobyli zpět město Adžedábíja, jižně od jejich hlavního sídla v Benghází.
Odpoledne povstalcům padla do rukou Brega, přístav poblíž důležitého ropného terminálu.
Francouzi napadli a zničili 5 libyjských letounů.
