Pracují 18 hodin denně. Severokorejky vyrábějí pláště, které Čína posílá i do Evropy

Jana Václavíková Jana Václavíková
24. 11. 2020 10:37
V čínském městě Tan-tung, které leží u hranic se Severní Koreou, stojí řada továren vyrábějících obleky a pomůcky chránící proti koronaviru. Pláště odsud putují do Velké Británie i Německa. Jak však nyní zjistil britský deník The Guardian, v továrnách pracuje i mnoho Severokorejců, často žen.
Ochranný oblek, který v dubnu poslala Čína do Itálie - ilustrační foto.
Ochranný oblek, který v dubnu poslala Čína do Itálie - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Když se na začátku roku začal šířit koronavirus, rozhodli se manažeři čtrnácti textilních továren ve městě Tan-tung na severovýchodě Číny změnit zboží, které nabízejí. Nechávají ve velkém vyrábět pláště a další ochranné pomůcky. Mezi lednem a červencem letošního roku jich místní továrny podle webových stránek města vyrobily až 21 milionů kusů.

Na výrobě a vývozu zboží do světa však nevydělaly miliony dolarů jen samotné továrny, ale také sousední Severní Korea. Ta do města poblíž svých hranic posílá své dělníky. Většina z jejich mezd putuje zpět do rozpočtu autoritářského režimu. 

Zboží pak končí mimo jiné v Německu, Spojených státech, Japonsku nebo Velké Británii. "Británie mohla nepřímo posílat peníze daňových poplatníků do kapes Kim Čong-una a jeho brutálního režimu," píše britský deník The Guardian, který se zjištěním přišel.

V některých případech šlo o menší zásilky, jinde byly objemnější. Do zmíněné Británie například putovalo několik set tisíc kusů pomůcek.

Využívání severokorejské pracovní síly v zahraničí přitom porušuje sankce OSN, jejichž cílem je, aby režim nemohl nadále sponzorovat svůj jaderný program. Zároveň organizace viní KLDR z porušování lidských práv.

Za pár stovek měsíčně

Přestože sami Severokorejci mají o zaměstnání v zahraničí často zájem kvůli vyšším příjmům, nakonec skončí v podmínkách, které se dají označit za nucené práce. "Dělníci nemohou práci odmítnout nebo skončit a nemohou využít svoje volno, jak chtějí, pokud vůbec nějaké mají," popisuje jejich podmínky Remco Breuker, profesor korejských studií z nizozemské Univerzity v Leidenu.

"Nedostávají dostatečně zaplaceno, v extrémních případech nedostávají zaplaceno vůbec," dodává.

V továrnách v Tan-tungu to například vypadá tak, že dělníci a především ženy, které tvoří většinu z nich, pracují až 18 hodin denně bez nároku na volné dny. "Nesmí vyjít ven. Severní Korea je kontroluje," řekl deníku The Guardian nejmenovaný manažer jedné z továren. 

Ten také dodává, že severokorejští dělníci "vydělávají peníze pro stát". Britský list odhalil, že pracovníci mají na výplatních páskách částky pohybující se mezi 2200 a 2800 čínských jüanů za měsíc, což je v přepočtu 7500 až 9500 korun. Ve skutečnosti to ale nejsou oni, kdo mzdu získá. Tu si bere jejich severokorejský manažer, který většinu peněz, kolem 70 procent, pošle zpět do Severní Koreje. Podle Breukera si také část nechá pro sebe.

"Dělníci dostanou pár stovek jüanů," uvádí jeden z šéfů továren. Přitom sto jüanů je necelých 340 korun.

Nejde navíc jen o sezonní práci, spojenou s pandemií koronaviru. Deník The Guardian uvádí, že severokorejská vláda posílá své obyvatele do čínských textilek už roky. Mezinárodní organizace práce, spadající pod OSN, tyto praktiky vnímá jako jednu z forem moderního otroctví.

Vůdce je všude kolem

Deník také zachycuje atmosféru uvnitř čínských továren a přináší několik důkazů, které je spojují s KLDR. Například v jednom podniku hraje dělnicím k práci píseň vychvalující vůdce - avšak ne toho čínského, ale severokorejského, Kim Čong-una. Investigativní novinář Pete Pattisson dodává, že jde o známou propagandistickou píseň pocházející z KLDR. 

Napojení na Severní Koreu naznačují i nápisy na šicích strojích, které jsou v korejštině a zmiňují Kimovo heslo "kvalita na prvním místě, až pak množství". Na stěnách místností zase visí propagační severokorejské plakáty. "Strana volá. Staňme se hrdiny produktivního věku," stojí na jednom z nich. 

Video: Čína to s propagandou přehnala, i český vděk za roušky se obrací proti ní, říká Hála

Podle zprávy uniklé z vládních kruhů se prestiž Číny propadla nejníž od roku 1989, říká sinolog Martin Hála. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 25 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

"Podáme potřebná podání k příslušným soudům tak, aby byl vydán příkaz k propuštění pana Tempela," řekl ČTK advokát Jakub Kříž. Návrh na případnou vazbu by muselo podat státní zastupitelství. "Z naší strany mohu říct pouze to, že věc se vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který musí učinit všechny nezbytné kroky," uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Další zprávy