Pracují 18 hodin denně. Severokorejky vyrábějí pláště, které Čína posílá i do Evropy

Jana Václavíková Jana Václavíková
24. 11. 2020 10:37
V čínském městě Tan-tung, které leží u hranic se Severní Koreou, stojí řada továren vyrábějících obleky a pomůcky chránící proti koronaviru. Pláště odsud putují do Velké Británie i Německa. Jak však nyní zjistil britský deník The Guardian, v továrnách pracuje i mnoho Severokorejců, často žen.
Ochranný oblek, který v dubnu poslala Čína do Itálie - ilustrační foto.
Ochranný oblek, který v dubnu poslala Čína do Itálie - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Když se na začátku roku začal šířit koronavirus, rozhodli se manažeři čtrnácti textilních továren ve městě Tan-tung na severovýchodě Číny změnit zboží, které nabízejí. Nechávají ve velkém vyrábět pláště a další ochranné pomůcky. Mezi lednem a červencem letošního roku jich místní továrny podle webových stránek města vyrobily až 21 milionů kusů.

Na výrobě a vývozu zboží do světa však nevydělaly miliony dolarů jen samotné továrny, ale také sousední Severní Korea. Ta do města poblíž svých hranic posílá své dělníky. Většina z jejich mezd putuje zpět do rozpočtu autoritářského režimu. 

Zboží pak končí mimo jiné v Německu, Spojených státech, Japonsku nebo Velké Británii. "Británie mohla nepřímo posílat peníze daňových poplatníků do kapes Kim Čong-una a jeho brutálního režimu," píše britský deník The Guardian, který se zjištěním přišel.

V některých případech šlo o menší zásilky, jinde byly objemnější. Do zmíněné Británie například putovalo několik set tisíc kusů pomůcek.

Využívání severokorejské pracovní síly v zahraničí přitom porušuje sankce OSN, jejichž cílem je, aby režim nemohl nadále sponzorovat svůj jaderný program. Zároveň organizace viní KLDR z porušování lidských práv.

Za pár stovek měsíčně

Přestože sami Severokorejci mají o zaměstnání v zahraničí často zájem kvůli vyšším příjmům, nakonec skončí v podmínkách, které se dají označit za nucené práce. "Dělníci nemohou práci odmítnout nebo skončit a nemohou využít svoje volno, jak chtějí, pokud vůbec nějaké mají," popisuje jejich podmínky Remco Breuker, profesor korejských studií z nizozemské Univerzity v Leidenu.

"Nedostávají dostatečně zaplaceno, v extrémních případech nedostávají zaplaceno vůbec," dodává.

V továrnách v Tan-tungu to například vypadá tak, že dělníci a především ženy, které tvoří většinu z nich, pracují až 18 hodin denně bez nároku na volné dny. "Nesmí vyjít ven. Severní Korea je kontroluje," řekl deníku The Guardian nejmenovaný manažer jedné z továren. 

Ten také dodává, že severokorejští dělníci "vydělávají peníze pro stát". Britský list odhalil, že pracovníci mají na výplatních páskách částky pohybující se mezi 2200 a 2800 čínských jüanů za měsíc, což je v přepočtu 7500 až 9500 korun. Ve skutečnosti to ale nejsou oni, kdo mzdu získá. Tu si bere jejich severokorejský manažer, který většinu peněz, kolem 70 procent, pošle zpět do Severní Koreje. Podle Breukera si také část nechá pro sebe.

"Dělníci dostanou pár stovek jüanů," uvádí jeden z šéfů továren. Přitom sto jüanů je necelých 340 korun.

Nejde navíc jen o sezonní práci, spojenou s pandemií koronaviru. Deník The Guardian uvádí, že severokorejská vláda posílá své obyvatele do čínských textilek už roky. Mezinárodní organizace práce, spadající pod OSN, tyto praktiky vnímá jako jednu z forem moderního otroctví.

Vůdce je všude kolem

Deník také zachycuje atmosféru uvnitř čínských továren a přináší několik důkazů, které je spojují s KLDR. Například v jednom podniku hraje dělnicím k práci píseň vychvalující vůdce - avšak ne toho čínského, ale severokorejského, Kim Čong-una. Investigativní novinář Pete Pattisson dodává, že jde o známou propagandistickou píseň pocházející z KLDR. 

Napojení na Severní Koreu naznačují i nápisy na šicích strojích, které jsou v korejštině a zmiňují Kimovo heslo "kvalita na prvním místě, až pak množství". Na stěnách místností zase visí propagační severokorejské plakáty. "Strana volá. Staňme se hrdiny produktivního věku," stojí na jednom z nich. 

Video: Čína to s propagandou přehnala, i český vděk za roušky se obrací proti ní, říká Hála

Podle zprávy uniklé z vládních kruhů se prestiž Číny propadla nejníž od roku 1989, říká sinolog Martin Hála. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 2 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy