Popravy jsou běžné ve 23 zemích, 10. říjen to má změnit

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 10. 2011 17:38
Smutní prvenství drží Čína. Za loňský rok popravila přes tisíc lidí

Praha - Světová koalice proti trestu smrti vyhlásila pondělí 10. října dnem boje proti popravám.

Nejvyšší trest je stále součástí právního řádu osmapadesáti zemí, loni se popravovalo ve třiadvaceti z nich.

Aktivisté bojující za lidská práva proto mobilizují veřejnost k většímu tlaku na vlády zemí, kde se stále popravuje. Na konci minulého roku pobývalo v celách smrti ve světě osmnáct tisíc lidí.

Popravovaní jsou podle aktivistů mnohdy odsouzeni neprávem - ve vykonstruovaných procesech. To platí zejména pro nedemokratické země.

Tradičně nejvíc lidí ale popravila Čína, která se snaží působit dojmem civilizované země. V roce 2010 však tamní soudci poslali na smrt na tisíc lidí, to je téměř o polovinu více, než ve všech ostatních zemích dohromady.

Ve zbytku světa bylo podle dostupných informací loni popraveno 527 lidí, což je o 187 méně než v roce 2009.

Na mušce je Bělorusko

Deset zemí, kde se v roce 2010 nejvíce popravovalo

Čínanejméně 1000 Írán252 Severní Korea60 Jemen53 USA46 Saúdská Arábie27 Libye18 Sýrie17 Bangladéš9 Somálsko8

Zdroj: Amnesty International

Jedinou evropskou zemí, kde se stále popravuje, zůstává Bělorusko. Loni tam byli usmrceni dva vězni a podle Amnesty International bylo zřejmě v obou případech porušeno procesní právo.

Ze zemí skupiny dvaceti nejvyspělejších zemí G20 vykonávaly popravy čtyři země: Čína, USA, Japonsko a Saudská Arábie. Pozornost Amnesty International se ale v rámci devátého ročníků dne proti trestu smrti zaměřila právě na Bělorusko, kde se prý vězňům nedostává spravedlivých soudů.

"V Bělorusku nejde jen o samotný moment popravy. Celková krutost trestu spočívá také v tom, že se příbuzní o úmrtí svých blízkých dozvídají až týdny nebo dokonce měsíce po samotné popravě. Nemají možnost pohřbít tělo a nedostanou ani informaci, kde je jejich blízký pohřbený," uvedla Roseann Rife z Amnesty International. Termín popravy navíc neznají ani samotní vězni.

Případ Troye Davise

Silnou kritiku si nicméně vysloužily i Spojené státy, kde byl v září za vraždu policisty po několika odkladech popraven smrtící injekcí Troy Davis. Vraždit měl v roce 1989, vinným byl shledán o dva roky později.

Do poslední chvíle ale tvrdil, že je nevinný a na tom, že se jeho vinu nepodařilo dostatečně prokázat, trvalo i mnoho aktivistů a neziskových organizací. Sedm z devíti klíčových svědků totiž svou výpověď odvolalo. Někteří dokonce uvedli, že je policie k výpovědi proti Davisovi nutila policie.

Případ vyvolal velkou mezinárodní pozornost. Za omilostnění odsouzeného Afroameričana nebo za odložení jeho popravy se přimlouvaly Francie, Evropská unie i řada amerických osobností včetně 50 kongresmanů. K petici proti popravě se na internetu přidalo přes milion lidí.

Po Davisově popravě se navíc znovu začalo mluvit o tom, že droga, kterou Američané používají při popravách, vyrábějí evropské země. Z EU se dováží například sedativum pentobarbital.

Výrobcem této látky je dánská farmaceutická firma Lundbeck, jež ji v USA prodává pod obchodním názvem Nembutal. Tato společnost nyní žádá své americké distributory, aby podepsali smlouvu, že nebudou prodávat zmíněné sedativum, jež má široké spektrum použití, věznicím pro potřeby poprav.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy