Poprav ubylo, Čína ale poráží zbytek světa na hlavu

Reuters Reuters, Karel Toman
28. 3. 2011 2:01
Většina zemí statistiky poprav nezveřejňuje, v Číně je to státní tajemství
Foto: Reuters

Londýn - Nejméně 527 lidí bylo na celém světě popraveno za loňský rok. To je méně než 714 popravených v roce 2009, přestože podle humanitární organizace Amnesty International, která data v pondělí uveřejnila, samotná Čína zřejmě usmrtila tisíce lidí.

Podle organizace tak Peking popravil mnohem více lidí než celý zbytek světa dohromady. Čína počty popravených nezveřejňuje, považuje je totiž za státní tajemství.

V roce 2010 vykonalo soudem určenou popravu nejméně 23 zemí, uvedla Amnesty International ve své výroční zprávě o trestu smrti, za jehož globální zákaz se organizace zasazuje.

Popravuje se i za sex či rouhačství

Čína zrušila trest smrti pro 13 nenásilných činů včetně pašování historických reliktů a daňové podvody. Přesto se kapitální trest vztahuje na dalších 55 činů, informovala v únoru čínská média.

"Mnoho zemí nadále vynáší rozsudky smrti za drogové přečiny, ekonomické zločiny, dobrovolný sexuální poměr mezi dospělými a rouhačství, což porušuje mezinárodní práva zakazující užití trestu smrti s výjimkou těch nejvážnějších důvodů," sdělil ve zprávě generální tajemník Amnesty International Salil Shetty.

Z 527 poprav zaznamenaných v roce 2010 bylo nejméně 252 vykonáno v Íránu, 60 v Severní Koreji, 53 v Jemenu, 46 v USA, 27 v Saúdské Arábii, 18 v Libyi a 17 v Sýrii, spočítala Amnesty International s upozorněním, že jen málo zemí zveřejňuje oficiální statistiky poprav.

Roku 2010 čekalo ve vězeních na trest smrti celkem 17 833 lidí, zatímco nových rozsudků smrti bylo vyneseno nejméně 2 024.

Kolem osmi tisíc vězňů zůstává odsouzených  na smrt v Pákistánu, přestože premiér Jusuf Raza roku 2008 prohlásil, že všechny tyto tresty budou změněny na doživotí.

V Evropě popravuje jen Bělorusko

Ke konci roku 2010 čekalo jen v USA na popravu přes 3 200 vězňů.

Po roce 2009, který byl prvním v dějinách, kdy nebyl nikdo popraven v Evropě a bývalém Sovětském svazu, popravilo vloni Bělorusko dva své občany.

Nejvíc trestů smrti, celkem 365, bylo vloni vyneseno v Pákistánu, 279 rozsudků padlo v Iráku, 185 v Egyptě a nejméně 151 v Nigérii.

Navzdory v nárůstu počtu zemí, které vloni popravu vykonaly, prohlásila Amnesty International, že je ve světě jasně patrný trend k zákazu trestu smrti.

Počet zemí, které trest smrti zakázaly, vzrostl ze 108 v roce 2001 na celkem 139 v roce 2010. Vloni jej podle Amnesty International ze své legislativy vyřadil Gabon, koncem roku stejný krok zvažoval Libanon, Mali, Mongolsko a Jižní Korea.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy