Vídeň/Kyjev - Nový americký prezident Donald Trump má další důvod k obavám.
Rakousko se v úterý po dlouhých průtazích rozhodlo vydat Spojeným státům ukrajinského oligarchu Dmytra Firtaše. Toho Washington podezírá z mnohamilionových úplatků a praní špinavých peněz.
Nejde přitom o malou rybu. Donedávna druhý nejbohatší Ukrajinec získal před lety mimořádně výhodný kontrakt na nákup ruského plynu, kterému dal osobně zelenou ruský prezident Vladimir Putin. Což naznačuje Firtašovy výborné politické konexe.
Podivné obchody měl Firtaš i s Američanem Paulem Manafortem, někdejším hlavním manažerem předvolební kampaně Donalda Trumpa, současného prezidenta USA. O Manaforta se v současnosti zajímají FBI i CIA.
Právě Paul Manafort musel loni v srpnu na svůj post rezignovat poté, co přišel americký deník The New York Times s informací, že dostal od bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2010 úplatek ve výši třináct milionů dolarů (zhruba 333 milionů korun).
Peníze měly původně pocházet právě od oligarchy Firtaše. Ten měl s Janukovyčem velmi úzké vztahy před vypuknutím ukrajinského Euromajdanu (protesty v Kyjevě, které začaly v listopadu 2013 - pozn. red.), který v únoru 2014 vedl k Janukovyčově pádu a útěku z Ukrajiny do Ruska.
Taky Firtašův vliv začal postupně upadat a rakouské úřady ho později zatkly kvůli americké žádosti o vydání. Právě soudní tahanice v Rakousku mezitím odhalily i světové veřejnosti, jak vlivným člověkem do té doby Dmytro Firtaš vlastně byl.
Obchod s plynem
Firtaš vydělal první velké peníze počátkem devadesátých let minulého století, kdy se přestěhoval do Moskvy a zařizoval odtamtud prodej turkmenského plynu na Ukrajinu.
Kyjev se tehdy pokoušel získat nezávislost na ruských plynových dodávkách, což mu moc nedařilo. Právě díky vlivnému spojenectví Firtaše s ruskými podnikateli. Ukrajinec ale obchodoval i s jiným zbožím. V roce 1995 strávil podle agentury Bloomberg tři měsíce ve vězení pro pašování alkoholu.
Později - v roce 2003 - získal poloviční podíl v nově vytvořené rusko-ukrajinské energetické firmě RosUkrEnergo (RUE). Druhou polovinu vlastnil ruský plynárenský gigant Gazprom.
Sám fakt, že Firtaš získal v RosUkrEnergo takové konexe, že vlastnil celou jeho polovinu, dokazoval podle řady expertů, že jeho vztahy s Kremlem musely být mimořádné.
Celý projekt přitom podle ruských i ukrajinských médií zapáchal obrovskou korupcí a podle řady expertů vlastně jen kryl odsávání obrovských částek peněz z lukrativních plynových kontaktů na soukromá konta v Rusku i na Ukrajině. Nemohl se přitom obejít bez politického krytí v nejvyšších patrech Kremlu i v Kyjevě. Klíčovou spojkou byl přitom: Dmytro Firtaš.
Díky tomu se Firtaš stal nefalšovaným oligarchou - člověkem, který úspěšně propojuje klíčové politické vazby s mimořádně lukrativním byznysem. Stal se z něj podnikatel, s jehož vlivem museli počítat špičkoví politici v Kyjevě i Moskvě.
Firtaš dodnes označení oligarcha odmítá. "Nerozumím tomu slovu," prohlásil. "Nikdy bych sám sebe za oligarchu neoznačil. Jsem byznysmen, a to je někdo, kdo udržuje stabilitu ve společnosti, tvoří pracovní místa a platí daně," dodal v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Titan a jiné komodity
Dmytro Firtaš i přes aktuální problémy v Rakousku dodnes de facto kontroluje většinu ukrajinských obchodů s titanem a vlastní v zemi i několik chemiček. Američané ho obviňují z toho, že nabídl a předal úplatek ve výši 18,5 milionu dolarů (skoro půl miliardy korun) indickým politikům, aby od nich získal povolení k těžbě titanu v Indii.
Hlavní Firtašovy příjmy ale pocházely z firmy RosUkrEnergo, tedy z role prostředníka v lukrativních obchodech se zemním plynem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ruský plynárenský koncern Gazprom prodal Firtašovu konsorciu do roku 2014 celkem dvacet miliard metrů krychlových plynu. A to za nezvykle výhodnou cenu.
Firmy ukrajinského oligarchy si podle agentury Reuters jeho dalším prodejem přišly v přepočtu na tři miliardy dolarů. Na obchod tehdy podle některých médií dohlížel sám ruský prezident Vladimir Putin.
Ve stejné době poskytli ruští bankéři s úzkými vazbami na šéfa Kremlu Firtašovi i úvěry ve výši téměř jedenácti miliard dolarů. Ty oligarcha použil na expanzi v chemickém průmyslu a sektoru výroby umělých hnojiv. Ale taky k nakupování ukrajinských médií, která byla vůči Kremlu velmi vstřícná.
Podezřelý byl i z toho, že tiše korumpoval řadu ukrajinských zákonodárců, kteří následně hlasovali v jeho prospěch. A v prospěch Moskvy. Podle řady ukrajinských expertů se tak stal de facto prodlouženou rukou Kremlu na Ukrajině.
Označení, které Firtaš vždy vehementně popíral. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nikdy podle svých slov neměl blízké vztahy.
"Viděl jsem ho, nikdy jsme se ale nesetkali," uvedl. Na druhé straně ale agentuře Bloomberg prozradil, že ruský prezident Gazprom "úplně kontroluje" a právě on je údajně tím, kdo "rozhoduje o tom, kolik plynu bude kam prodáno".
Luxusní hotel na Manhattanu
Podle společnosti WikiLeaks, která zveřejňuje citlivá data z politiky i byznysu, prohlásil Firtaš v roce 2010, že k dohodě o zemním plynu mezi Ukrajinou a Ruskem by nikdy nedošlo bez souhlasu další tajemné postavy podsvětí obou těchto zemí: Semjona Mogileviče.
Toho americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) obviňuje, že je hlavou zločineckého konsorcia, které ve třiceti zemích světa pere špinavé peníze, podílí se na ilegálním obchodu se zbraněmi, vraždách a korumpuje každého, kdo se zkorumpovat dá.
Aby byla detektivní zápletka úplná, plánoval Firtaš s bývalým šéfem nového amerického prezidenta Trumpa Paulem Manafortem stavbu luxusního hotelu a nákupního střediska na Manhattanu v New Yorku.
S Manafortem se zná z časů, kdy působil americký lobbista (podílel se i na prezidentských kampaních Ronalda Reagana nebo George Bushe staršího) jako poradce bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Tomu Manafort pomohl v roce 2010 vyhrát prezidentské volby na Ukrajině.
V roce 2011 poslal soud v ukrajinském Kyjevě pod dozorem Janukovyčovy prezidentské administrativy do vězení bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou. Ta ve stejném čase podala u civilního soudu v USA žalobu na Firtaše s tím, že jeho a Manafortův manhattanský projekt měl být jen pračkou na peníze.
Sám Paul Manafort jakékoli těsnější vazby na ukrajinského prezidenta Janukovyče odmítá. Plán stavby hotelu na Manhattanu nepopírá. Podle něj se ale jednalo jen o nápad, který nikdy nebyl ani ve stavu příprav. Přijetí peněz od Firtaše označuje za nesmysl.
Soudružský kapitalismus
Příběh superbohatého ukrajinského oligarchy s mimořádnými politickými konexemi v Kyjevě i Moskvě každopádně dodnes poutá obrovskou pozornost.
Podle agentury Reuters je navíc Firtaš typickou ukázkou toho, jak Putin, někdejší agent sovětské tajné služby KGB, využívá svých vazeb na podnikatele a bankéře, aby zajistil výhodné kontrakty lidem napojeným na své politické spojence.
Firtašův nejdůležitější politický spojenec Viktor Janukovyč dokázal během svého prezidentství zachovat - i přes občasné neshody - klíčový vliv Kremlu na Ukrajině. Tzv. Euromajdan následně neznamenal jen Janukovyčův pád, ale hlavně nový odklon celé země od Kremlu.
Co se teď může s Firtašem stát?
Americkou žádost o vydání sice schválil vrchní zemský soud ve Vídni, konečné rozhodnutí je však na ministerstvu spravedlnosti.
Firtašův advokát Dieter Boehmdorfer ale řekl, že se proti rozhodnutí rakouského soudu odvolá - ať už k rakouskému nejvyššímu soudu, nebo případně k Evropskému soudu pro lidská práva. Pokud by bylo odvolání úspěšné, zabránilo by vydání Firtaše.
Jen chvíli po vynesení rozsudku byl navíc Firtaš zadržen na základě samostatné španělské žádosti. Madrid Firtaše chce kvůli podezření z praní špinavých peněz. Není zatím jasné, jestli to bude mít vliv na řízení o vydání do USA.
Pokud by byl Firtaš skutečně vydán do Spojených států, neznamená to ještě, že je automaticky vinen. Rozhodoval by o tom americký soud.
Putin a jeho věrní se proto podle některých komentátorů nyní bojí, jak se Firtaš zachová a co všechno Američanům prozradí z časů, kdy čile obchodoval s ruským plynem.
"Firtaš byl vždycky prostředník," říká předseda protikorupčního výboru ukrajinského parlamentu Viktor Čumak. "Je to politická osoba, zastupující ruské zájmy na Ukrajině," dodává.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to striktně odmítá s tím, že se jedná o "nezávislého podnikatele, který jednal jen ve svém vlastním zájmu".
Pokud se ale rozhodne Firtaš v USA opravdu mluvit, může to vrhnout stín na celý systém "soudružského kapitalismu" - jak ho označila agentura Reuters - , který Vladimir Putin za 16 let své vlády v Rusku vybudoval.
Obchody s Firtašem i dalšími společníky totiž znamenaly pro ruskou státní pokladnu obrovské ztráty. Z prodeje zmíněných dvaceti miliard metrů krychlových plynu, které dostaly před rokem 2014 Firtašovy firmy, mohlo Rusko získat navíc dvě miliardy dolarů, pokud by je tehdy plynárenský koncern Gazprom prodal za tržní cenu.
Tyto informace mohou být pro Američany velmi cenné. Záleží ale na tom, co všechno bude Firtaš ochoten prozradit. A taky, jak rychle k jeho vydání do USA dojde.
Dlouhá cesta k vydání
V Rakousku pobýval Dmytro Firtaš poslední tři roky napůl jako vězeň.
Tamní úřady ho v roce 2014 zatkly jen tři týdny po vypuknutí tzv. Euromajdanu na Ukrajině. Propustily ho díky obrovské kauci ve výši 174 milionů dolarů, kterou za Firtaše zaplatil další ruský oligarcha Vasilij Anisimov.
Firtaš ale i po propuštění zůstával dál v Rakousku. Vycestovat do jiné země se neodvažoval, protože by z ní mohl být vydán do USA. A do Moskvy si netroufal s obavou o svoji bezpečnost.
Zrušení rozhodnutí rakouského soudu, který označil americkou žádost o vydání do USA za politicky motivovanou, je teď pro Firtaše obrovskou ranou. Kvůli jinému zatykači ze Španělska ho navíc rakouské úřady v úterý zatkly a už se po zemi nemůže volně pohybovat.
V řádu týdnů, nejpozději měsíců mají rakouské ministerstvo spravedlnosti a tamní soudy rozhodnout o tom, do které z těchto zemí - USA nebo Španělska - nakonec poputuje.
Firtašovi právníci mezitím hledají způsob, jak toto rozhodnutí znovu napadnout a pozdržet. Manévrovací prostor se ale znatelně zmenšuje. A strach bývalých společníků ukrajinského oligarchy z toho, co na ně v boji o své přežití prozradí, mezitím narůstá.
