Kdy to začalo:

Tunisko bylo první zemí, kde vypukly protesty. 17. prosince 2010 se v tuniském městě Sídí Bú Zíd na protest proti úřadům před vchodem do budovy, kde sídlí radnice a policejní prefektura, upálil šestadvacetiletý prodejce zeleniny Muhammad Buazízí. Vzápětí začaly protesty. Jedním z důvodů byl problém s nezaměstnaností.

Co se stalo:

Protesty a demonstrace donutily dlouholetého diktátora, prezidenta Zína Abidína bin Alího, 14. ledna 2011 uprchnout do exilu. Tím se daly do pohybu i protesty v Egyptě, Jemenu, Sýrii a dalších zemích.

Současná situace:

Tunisko má za sebou pluralitní prezidentské a parlamentní volby. Ve srovnání s jinými protagonisty arabského jara (Libyí, Sýrií, Egyptem, Jemenem) tak dokázalo přejít od diktatury k demokratickému systému bez války či chaosu. Tuniský Kvartet národního dialogu dokonce získal Nobelovu cenu míru za rok 2015. Problémem ale zůstávají teroristé.