Bagua - Ochránci lidských práv obvinili peruánskou vládu z organizování masakrů indiánů. Ti v amazonských regionech demonstrují proti zákonům, které jim nepřiznávají práva spolurozhodovat o tom, jakým způsobem se bude využívat místní půda.
Podle peruánské ústavy a Konvence 169 Mezinárodní organizace práce (ILO) přitom musí být s domorodci předem konzultováno cokoliv ohledně investičního projektu na jimi obývaném území.
Vládní statistiky hovoří o tom, že během střetů mezi demonstranty a policií zahynulo 22 policistů a devět civilistů, domorodci mluví o nejméně 40 zabitých demonstrantech. Stovky lidí jsou navíc nezvěstné. Indiáni volají po nezávislé komisi, která by vyšetřila všechna úmrtí.
Kopí proti kalašnikovům
"Říkám úřadům, že by si měly dávat pozor, protože dříve či později vyjdou fakta o tom, co se stalo, najevo," prohlásil Ernesto Jara z peruánského Institutu pro právní ochranu, který navštívil oblast v okolí města Bagua, kde v pátek a v sobotu došlo ke střetu mezi demonstranty a policií.
"Mrtvá těla můžete prozatím ukrýt, ale krůček po krůčku se pravda ukáže a pak budou muset reagovat," dodal Jara.
Domorodí vůdci policii obviňují z toho, že vyhlášený zákaz vycházení od tří odpoledne do šesti ráno využívá k tomu, aby se mrtvých těl zbavila.
Pozorovatelé upozorňují, že vládní verze o tom, jak se indiáni ozbrojení mačetami a kopími pustili do policistů vybavených kalašnikovy a zmasakrovali je, nezní příliš pravděpodobně.
Získat investice
Násilí propuklo v pátek po dvou měsících domorodých protestů v amazonských regionech na severovýchodě země. Indiáni blokovali průjezd zdejšími silnicemi i řekami a armáda se v pátek rozhodla začít barikády rozebírat.
V pozadí celého incidentu stojí deset dekretů, jež vláda vydala na základě speciálních pravomocí poskytnutých parlamentem, které mají umožnit naplnění dohody o vytvoření zóny volného obchodu se Spojenými státy.
Administrativa prezidenta Alana Garcíi si tím slibuje přitáhnout do oblasti investory v dřevařském, hornickém a energetickém průmyslu. Nacházejí se zde ložiska ropy i plynu a García doufá, že takto získá miliardy dolarů do rozpočtu chudé země.
Problémem však je, že domorodci byli z této debaty zcela vynecháni.
Ve středu peruánský parlament platnost dvou dekretů pozastavil, demonstranti však slibují s protesty pokračovat.
Místní nic nevěděli
"Současný stav provincie San Martín, kde žiju, je k nevíře - v celém Peru nenajdete oblast více zasaženou odlesňováním. Máme tu mnoho zahraničních společností, což už nyní ohrožuje region," citovala BBC rozvojovou specialistku Renu Guenduezovou.
"Žádný dialog ani konzultace mezi vládou a domorodými komunitami ohledně budoucnosti této půdy neproběhly," dodala Guenduezová.
Obyvatelé nejchudší části Peru se rovněž bojí toho, že peníze získané od společností těžících na jejich území zůstanou v Limě a oni přijdou zkrátka.
Demonstrace proti dekretům propukly už v srpnu 2008 a indiáni je obnovili letos v dubnu. Nadstranický legislativní výbor peruánského parlamentu, který se dekrety zabýval, doporučil v prosinci jejich zrušení. Za indiány se také postavil úřad ombudsmana, který minulý týden podal ústavní protest.
70 procent Amazonie
Prezident García tvrdí, že za demonstracemi v provinciích Amazonas, Loreto a San Martín jsou "mezinárodní konkurenti" Peru. Nikoho nejmenoval, ale bylo jasné, že myslí levicové vlády Eva Moralese (Bolívie), Rafaela Correy (Ekvádor) a Hugo Cháveze (Venezuela).
Ekonomika těchto zemí stojí na exportech plynu a ropy a Garcíova "neoliberální" politika a vstřícný postoj k USA je předmětem kritiky všech tří prezidentů. Demonstrující domorodce označuje García za "teroristy" bránící rozvoji země.
Podle peruánského právníka Wilfreda Ardita citovaného agenturou IPS došlo od počátku funkčního období Alana Garcíi v červenci roku 2006 k 84 úmrtím protestujících nebo mimosoudním vraždám způsobeným bezpečnostními složkami.
Celkové území, které mají dostat zahraniční společnosti k dispozici k těžbě, tvoří podle studie americké Duke University 70 procent peruánské Amazonie. Nejméně na 58 z 64 zón mají indiáni právní nárok.
