* Zajímá vás dění ve světě a přitom nemáte čas sledovat průběžně celý den zahraniční agentury a zpravodajské servery? Pak právě jako servis pro vás nabízíme na jednom místě vybrané několikavěté zprávy, které by vám měly poskytnout obrázek o tom zajímavém i důležitém, co se dnes ve světě odehrálo. Nečiníme si ambici dodat úplný přehled veškerého světového dění, chtěli bychom ale, aby vás bavil a byl pro vás užitečným průvodcem.
Na čas bez Facebooku a Twitteru
Americká armáda preventivně na Guantánamu vypnula bezdrátové připojení k internetu. Velení základny na Kubě se zaleklo hrozeb, které mu adresovalo hnutí Anonymous.
Personál neblaze proslulé věznice, kde jsou už roky zadržováni údajní teroristé, se nedostane ani na sociální sítě Facebook či Twitter.
Začátek "Operace Guantánamo" naplánovali Anonymous na sobotu 18. května, tedy na stý den od začátku hladovky, kterou nyní drží už 100 ze 166 vězňů. "Solidárně stojíme po boku guantánamských hladovkářů," vzkázali hacktivisté prostřednictvím webu. "Zavřeme Guantánamo!"
K žádnému narušení ale podle serveru BBC dosud nedošlo.
Eurovolby koncem května
Obyvatelé členských zemí Evropské unie budou nakonec volit europoslance koncem května 2014, nikoliv v červnu, rozhodlo ve Štrasburku plenární zasedání Evropského parlamentu.
Změnu termínu z 5. až 8. června na 22. až 25. května zapříčinil takzvaný svatodušní víkend, kdy jsou v mnoha zemích Unie školní prázdniny.
Vše ještě musí posvětit Rada EU, ale mělo by jít o formalitu, jelikož předsunutí voleb sama navrhla.
V témže termínu by se mohly konat i volby do českého parlamentu. O možném spojení hlasování se zmiňoval například prezident Miloš Zeman či představitelé opoziční ČSSD. Slibují si od toho nejen úspory, ale i vyšší volební účast. Ta totiž nebývá zrovna zářivá. Před pěti lety přišlo k volebním urnám jen 28 % voličů.
I já si občas dám šlofíka
Únava občas padne na každého. Výjimkou není ani 76letý papež František.
Ten měl během nedělní promluvy k věřícím přiznat, že si občas během večerní modlitby zdřímne.
"Ale On (bůh) to chápe," prohlásil podle serveru Daily Mail směrem k pobavenému 200tisícovému davu, jenž mu naslouchal na Svatopetrském náměstí.
Zatajený berňák
Americký prezident Barack Obama je v poslední době jako na opoziční střelnici. Republikáni mu spílají kvůli loňskému teroru v libyjském Benghází; suchou nit na něm nenechají ani kvůli záznamům telefonů reportérů agentury AP, které získalo ministerstvo spravedlnosti.
Jeho třetím velkým problémem posledních dvou týdnů je šikana, jíž byla vystavena konzervativní uskupení, která žádala federální daňovou správu IRS o výjimku. "Dočetl jsem se o tom v novinách," bránil se Obama před pár dny nařčení, že se pošlapávání práv svých oponentů snažil ututlat.
Málokdo mu to věřil, ale zřejmě nelhal. O vyšetřování prapodivných praktik ale věděl vedoucí prezidentova štábu Denis McDonough, a to už 24. dubna. Svému šéfovi to prý ale neřekl.
Do třetice...
Co dělat, když se vám nechce z prezidentského křesla, ale už nemůžete znovu kandidovat? Stačí nechat změnit ústavu.
Přesně to udělal bolivijský prezident Evo Morales. Díky kontroverzní novele se bude moci o post nejvyšší ucházet i potřetí.
Změnu totiž provedl už během svého prvního volebního období. A Nejvyšší soud nyní rozhodl, že první mandát se mu tak nebude započítávat. "Má ústavní právo se nechat znovu zvolit," brání svého šéfa viceprezident Alvaro Garcia Linera, který změnu podepsal.
Opozice je jiného názoru a účinnost novely se pokusí u soudů zvrátit.
Drogová škola
Velmi nezvyklý případ rozlouskl soud na severu Argentiny. Do vězení poslal celkem sedm lidí, kteří byli zapleteni do obchodu s drogami. To by samo o sobě nebylo až tak zvláštní, kdyby ovšem na soupisu zabaveného majetku nebyla i budova soukromé školy v obci Candelaria.
Vzdělávací zařízení pro více než 400 žáků bylo financováno právě z obchodu s narkotiky. Za mřížemi tak skončily i ředitelka školy a její zástupkyně.
Ministerstvo školství provincie Misiones ale podle ČTK rodiče ujistilo, že vyučování bude pokračovat.
Rybáři jsou na svobodě
Trvalo to sice přes dva týdny, ale Severní Korea nakonec couvla.
Pchjongjang propustil zadržovanou čínskou rybářskou loď i její posádku, jelikož si zřejmě nemohl dovolit ještě více rozhněvat svého nejbližšího spojence.
Severokorejci loď zadrželi už 5. května, ale incident vyšel najevo teprve o víkendu. Za svobodu pro posádku požadovali po majiteli Jü Süe-ťünovi výkupné 600 tisíc jüanů, tedy v přepočtu asi dva miliony korun.
Vše se nakonec v dobré obrátilo ve chvíli, kdy se do vyjednávání vložilo čínské ministerstvo zahraničí. Podle analytiků šlo o odvetu za to, že čínské banky mají zakázáno posílat do KLDR peníze.
