Kyjev/Moskva/Minsk - Monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) narazila při prověrce zbrojních skladů doněckých povstalců na ruské výsadkáře.
S odvoláním na pravidelnou nedělní zprávu organizace to napsal ukrajinský tisk. Moskva reagovala, že informaci prověřuje, Kyjev varoval před unáhlenými závěry.
Bez insignií
Podle pozorovatelů OBSE se jeden z členů ozbrojené ochrany zbrojního skladu v doněcké povstalecké zóně představil jako příslušník šestnácté výsadkové brigády z ruského Orenburgu, uvedla agentura Unian.
Ve skladu povstalců byly uloženy těžké zbraně, které separatisté v souladu s mírovými dohodami z Minsku odsunuli z frontové linie. Sklady jsou podrobovány pravidelné kontrole OBSE.
Voják ani ostatní strážní, kteří měli rovněž přijít z Orenburgu, neměli podle OBSE na uniformách žádné známky příslušnosti k jakýmkoli ozbrojeným silám. Podobnou kamuflážní výstroj měli i ruští vojáci, kteří loni na jaře těsně před vyhlášením anexe okupovali ukrajinský Krym.
Může jít o provokaci, varuje Kyjev
Kreml na informaci OBSE reagoval rozpačitě, když ústy mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zprávu evropských pozorovatelů zkoumá. Nicméně připomněl, že podobné zprávy se objevily už dříve, a to i z oficiálních zdrojů. Nikdy se ale podle jeho slov nepotvrdily. Pro další informace pak mluvčí odkázal novináře na ruské ministerstvo obrany.
Váhavě se ke zprávě OBSE postavil i Kyjev. Podle ukrajinských expertů v ruském Orenburgu žádná šestnáctá výsadková brigáda dislokována není.
Ukrajinské ministerstvo informací varovalo, že může jít o informační provokaci ruských tajných služeb, která má zpochybnit důvěryhodnost OBSE a ukrajinských médií.
Ukrajinští experti ale nevylučují, že může jít o šestnáctou samostatnou speciální brigádu ruské vojenské rozvědky GRU. Letos v květnu se v informacích ruských blogerů objevila zpráva, že dva příslušníci právě této brigády při operacích na východě Ukrajiny zahynuli.
Pat trvá dál. V Minsku k průlomu nedošlo
Bez výsledku mezitím skončily dvanáctihodinové intenzivní debaty diplomatů o ukončení ozbrojené konfrontace, které se konaly tradičně v běloruském Minsku.
Zasedání takzvané kontaktní skupiny podle běloruských médií přineslo dílčí úspěchy, hlavní problémy ale zůstávají nevyřešeny.
Zástupci samozvaných povstaleckých "republik" a diplomaté z Kyjeva a Moskvy se pokusili vyřešit zejména politickou stránku konfliktu, jejímž základem má být decentralizace státní správy a změny v ukrajinské ústavě.
Pokrok ale zatím rozhovory nepřinesly. Definitivní není ani znění dohody o odsunu těžké techniky z fronty, na němž se znepřátelené strany předběžně dohodly na minulé schůzce v červenci.
Podle zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Martina Sajdika, který jednání zprostředkuje, se podařilo pokročit v řešení problémů spojených se zásobováním Donbasu vodou a s obnovením železničního spojení s Luhanskou oblastí. Obě strany se údajně dohodly na postupu při likvidaci minových polí.
Zástupce doněckých radikálů v kontaktní skupině Denis Pušilin po jednání novinářům sdělil, že separatisté po únorovém podpisu mírových dohod propustili ze zajetí 317 Ukrajinců, ukrajinská armáda 287 povstalců. Vzbouřenci podle Pušilina drží ještě 45 zajatců a 17 z nich jsou ochotni vyměnit.
Podle ukrajinských médií má v úterý jednání kontaktní skupiny pokračovat. Povstalecká média ale tvrdí, že příští schůzka se uskuteční až koncem srpna.
