Kancléřský kandidát Laschet se vzdá premiérského křesla v Severním Porýní-Vestfálsku
Výsledky německých parlamentních voleb:
- Sociální demokraté (SPD) 25,7 %
- Konzervativní unie (CDU/CSU) 24,1 %
- Zelení 14,8 %
- Liberální svobodní demokraté (FDP) 11,5 %
- Alternativa pro Německo (AfD) 10,3 %
- Levice 4,9 %
"Volby nám ukázaly dvě velké voličské skupiny. Jsou to mladí a ti, kteří žádají změnu, ti podpořili FDP a Zelené," komentuje nedělní volby politolog Uwe Jun. Obzvláště u mladých lidí je podle něj touha po změně nepřehlédnutelná.
Druhou skupinu pak tvoří podporovatelé sociálních demokratů a konzervativců. "Starší lidé jsou ke změnám skeptičtější, proto volili SPD a CDU/CSU," uvedl.
Zemské vedení CDU zprávu o výběru nového premiéra Severního Porýní-Vestfálska místo Lascheta popřelo, protože jméno nástupce ještě není určeno.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet dá k dispozici své premiérské křeslo v Severním Porýní-Vestfálsku. Dnes to s odvoláním na zdroje napsal na svém webu deník Handelsblatt, podle kterého tento požadavek jednomyslně podpořilo tamní zemské vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Lascheta, který je vedle premiérského úřadu zároveň předsedou CDU, v křesle šéfa zemské vlády v Severním Porýní-Vestfálsku podle serveru vystřídá Hendrik Wüst.
Za překvapivým vítězstvím rakouských komunistů v nedělních volbách ve Štýrském Hradci (Grazu) je jejich soustavné angažmá v bytové politice a široce sdílený pocit místních, že strana chrání "malé lidi", kteří nemají zastání. Informoval o tom dnes liberální deník Der Standard. Komunistická strana Rakouska (KPÖ) zaznamenala ve volbách do zastupitelstva druhého největšího rakouského města historický úspěch, když tam s 29 procenty hlasů porazila lidovce (ÖVP), jejichž starosta Siegfried Nagl stál v čele města 18 let. Lídryně kandidátky Elke Kahrová má velkou šanci stát se první komunistickou starostkou v kterémkoliv hlavním městě rakouské spolkové země.
Armin Laschet je rodákem z Cách, u místních to však příliš velkou roli ve volbách nehrálo. Palce mu ale držel například majitel malého řeckého bistra, kam Laschet už téměř 30 let chodí na gyros.
Evropský tisk dnes o parlamentních volbách, které po 16 letech ukončily éru kancléřky Angely Merkelové, napsal, že Německo nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a FDP. To bylo dnes téma i v německém tisku, podle kterého Německo nynější situaci ještě nezažilo.
Předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder řekl, unie nechce vládu se Zelenými a liberály za každou cenu, protože konzervativci nebudou souhlasit se zvýšením daní. CSU je bavorskou sestrou CDU.
Vládnout chce i Armin Laschet, jehož CDU/CSU skončila druhá s 24,1 procenta hlasů. Podle něj je kabinet pod vedením unie tím nejlepším pro Německo. "Kancléřem bude ten, kdo si ve Spolkovém sněmu zajistí většinu," řekl novinářům.
Německá sociální demokracie (SPD) neuspěla jen v nedělních parlamentních volbách, ale také v regionálních volbách v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Oznámily to tamní volební komise, které tak potvrdily povolební odhady.
V Berlíně, kde odhady slibovaly těsný souboj SPD se Zelenými, nakonec zvítězila sociální demokracie s 21,4 procenta hlasů. Druzí jsou Zelení s 18,9 procenta hlasů, Křesťanskodemokratická unie (CDU) získala 18,1 procenta, postkomunistická Levice 14 procent, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) osm procent a liberální svobodní demokraté (FDP) 7,2 procenta hlasů.
Šéf liberální FDP Christian Lindner uvedl, že si již telefonoval se spolupředsedou Zelených Robertem Habeckem a kancléřskými kandidáty sociálních demokratů (SPD) Olafem Scholzem a konzervativní unie CDU/CSU Arminem Laschetem. Nejprve chce ale vyjednávat právě se Zelenými.
"Mezi Zelenými a FDP jsou největší rozdíly mezi stranami demokratického středu, které by nyní měly hovořit o společném sestavení vlády," řekl Lindner. "Proto dává smysl vzhledem ke stávající polarizaci hledat společný postoj," řekl.
Němečtí liberálové z FDP chtějí o koalici jednat nejprve se Zelenými. Ti uvedli, že budou nejdříve hovořit se sociální demokracií a FDP.
Volby do Bundestagu ukázaly, že navzdory všem krizím u našich západních sousedů slábne extrém. Hlavním tématem se pro ně stala péče o klima, tvrdí ve svém komentáři pro Aktuálně.cz Petr Fischer.
K výhře SPD na Twitteru pogratuloval i šéf ČSSD Jan Hamáček. "Gratuluji německé sociální demokracii k volebnímu výsledku. Také ji už v jeden moment všichni odepisovali, ale je to úžasný comeback! Těším se na budoucí spolupráci mezi Českem a Německem."
V přízemí berlínské centrály německé sociální demokracie to v neděli večer vřelo. "Olaf, Olaf," skandovaly krátce po sedmé hodině desítky členů jedné ze dvou největších politických stran v Německu. Pod ostrá světla reflektorů televizních štábů přišel na pódium jejich hrdina: volební lídr a spolkový ministr financí Olaf Scholz, píše ve své reportáži z místa reportérka Aktuálně.cz Helena Truchlá.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet je připraven jednat o vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). "Vláda pod vedením unie je tím nejlepším pro naši zem," řekl Laschet. O možné koalici prohlásil, že to nesmí být žádný sňatek z rozumu, ale naopak společný projekt z radosti a vlastní vůle.
V prohlášení k novinářům zmírnil svůj nedělní postoj, kterým si stejně jako Scholz kancléřství nárokoval. Uvedl, že těsný výsledek bez výrazné převahy jedné ze stran neumožňuje, aby si unie a SPD kancléřství pro sebe vyhradily. "Kancléřem bude ten, kdo si ve Spolkovém sněmu zajistí většinu," řekl Laschet. "Tak to předpokládá ústava a to je také praxí od založení spolkové republiky," uvedl.
Možná vládní koalice německé konzervativní unie CDU/CSU, Zelených a liberálních svobodných demokratů nebude za každou cenu, prohlásil bavorský premiér a šéf tamní Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder, která s CDU tvoří na spolkové úrovni společnou Unii.
"Budeme obzvláště trvat na vnitřní a vnější bezpečnosti," řekl Söder. Unie bude podle něj dbát také na to, aby se nezvyšovaly daně. Dodal, že unie je k rozhovorům otevřená, svých základních postojů se ale vzdát nechce.
"Pokud jde o Česko - ale obecně o celý středoevropský region - jeho pozice bude každopádně složitější a nová německá vláda nebude trpět žádným sentimentem, který někdy u Angely Merkelové probleskával," tvrdí politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok s odkazem na vazby nynější kancléřky k Česku, která zde nějakou dobu pobývala. Německá politika se podle odborníka nyní bude spíše orientovat na západní státy typu Francie. Novou vládu podle něj bude sestavovat Olaf Scholz, protože SPD se jako jedné z mála sociálnědemokratických stran v Evropě povedlo posílit svou pozici.
"Skutečně to vypadá tak, že než začne ostré jednání, tak budeme mít liberálně-zelený blok, který přijde s nějakými požadavky. A z velké části to budou právě oni, kdo rozhodne, kdo bude stát v čele budoucí německé vlády," myslí si politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu. "Liberálové se v kampani hodně stylizovali do pozice té ekonomicky nejliberálnější, nejpravicovější strany. Čili pro ně jít do vlády s dvěma levicovými stranami je dost riskantní záležitost," uvádí naopak k možnému úspěchu koalice SPD, Zelených a FDP. Česko-německé vztahy ale podle něj žádnou zásadní změnou neprojdou.
Podle Jana Lipavského (Piráti) nemá Olaf Scholz i přes výhru kancléřské křeslo jisté. "Ať už ale nakonec vládu sestaví CDU, nebo SPD, nečekám v německé politice zásadní změnu kurzu. Nová vláda spíše bude muset udělat některá zásadní rozhodnutí ve věcech klimatu či rozpočtu, jejich podoba bude záviset na konkrétních požadavcích v rámci koaličního vyjednávání," poznamenal.
Předseda STAN a člen zahraničního výboru Vít Rakušan uvedl, že povolební vyjednávání nebudou jednoduchá, je však jisté, že budou vládnout demokraté. "Pravé i levé extrémy oslabují. Moc bych si přál, kdyby tohle byl trend pro Evropu," poznamenal. Také on považuje Německo za nejdůležitějšího obchodního partnera ČR a důležitého spojence. "Troufám si tvrdit, že naše vztahy zůstanou i nadále na vysoké úrovni," doplnil.
Místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) neočekává velké změny vůči České republice, z hlediska politiky EU ale bude záležet na roli Zelených. "Předpokládám, že Německo začne klást větší důraz na zelenou politiku a pokud dostanou Zelení více prostoru, tak očekávám, že nově vzniklá koalice může tlačit tuto politiku do popředí aktivistickým způsobem, tedy za každou cenu," napsal ČTK.
Poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) uvedl, že končící kancléřka Angela Merkelová si zaslouží velké uznání. Její práce a státnické postoje se podle něj nepochybně dočkají ocenění i později. Zásadní změnu v německé politice neočekává a věří, že i vztahy mezi ČR a Německem zůstanou "výborné, jako jsou nyní".
K volebnímu vítězství německé sociální demokracii popřál i český premiér Andrej Babiš (ANO). "Srdečně gratuluji Olafu Scholzovi a SPD k volebnímu vítězství a přeji mnoho sil do koaličních vyjednávání. Německo je náš blízký partner a já se těším na novou spolkovou vládu a pokračování naší skvělé spolupráce na bilaterální úrovni a v EU," napsal na Twitter.
Německý Spolkový sněm bude mít po nedělních volbách rekordní počet poslanců. Letos jich mandát získalo 735, dosud jich bylo 709. V ideálním případě by přitom měl mít sněm 598 zákonodárců. Bundestag nemá stálý počet poslanců, protože v německém volebním systému mohou lidé poslat kandidáty do parlamentu podle proporčního propočtu i přes přímé mandáty.
Olaf Scholz na tiskové konferenci mluvil o tom, že Německo čeká náročná modernizace průmyslu, který musí přejít na bezuhlíkové energetické zdroje, což bude mít dopad i na pracovní jistoty. Svou případnou budoucí vládu proto označil jako sociálně-ekologickou koalici.
Na otázku novinářů, kdy Německo takový nový kabinet dostane, když po volbách před čtyřmi lety trvalo takřka šest měsíců, než byla koaliční dohoda podepsána, odpověděl Scholz, že chce být rychlejší. "Moje představa je, že budeme velmi rychlí a že výsledku dosáhneme před Vánocemi, pokud možno," řekl.
Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) o volebním výsledku napsal: "Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo. Stranám unie již nebude pomoci, pokud se za nynější situace opravdu za svého kancléřského kandidáta nepostaví," uvedl list. Laschet se v kampani netěšil jasné podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kancléřské kandidáty, mimo jiné i šéfa bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera.
FAZ také poznamenal, že CSU si vážnost situace zřejmě dobře uvědomuje, protože nezbytnost jednoty uznala právě bavorská CSU. Její šéf a bavorský premiér Söder řekl, že v nadcházejících koaličních jednáních bude nezbytné, aby každý opustil svou komfortní zónu, a že budoucí vláda musí být koalicí rozumu.
Deník Der Tagesspiegel zase poznamenal: "Máme tady SPD, CDU, FDP a Zelené, kteří se musí na nějaké konstelaci domluvit. Ať už hledání dopadne jakkoli, bude to výraz německé touhy po kompromisu." Také okomentoval fakt, že už v neděli pro sebe kancléřskou funkci nárokovali jak Scholz, tak Laschet. Pro Lascheta, který skončil druhý, ale podle deníku bude složité v cestě do kancléřství čestně Scholze obejít.
Deník Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že Scholzovu vyjednávací pozici komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. "Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždycky dobrá."
Podle deníku Die Welt je jasné, že Scholz a ani Laschet nezískali žádný mandát pro velké změny, takže se s pár "reformičkami" nikam daleko nedostanou. "A to je obzvláště smutné, protože touha po politické změně mezi voliči byla veliká jako už dlouho ne," dodal Die Welt, že žádná ze stran tuto touhu pro sebe využít nedokázala.
Frankfurter Rundschau jako řešení složité povolební situace vidí menšinovou vládu. "Existuje přece jedna alternativa. Protože je prakticky nemožné najít parlamentní většinu pro koalici s jasným obsahovým profilem, tak proč nikdo nemluví o menšinové vládě?" ptá se deník, podle kterého je bázlivé odmítání takové možnosti v dnešní době přežitkem.
Spolkový sněm by podle Frankfurter Rundschau mohl zkrátka hlasovat o tom, kdo z obou kandidátů bude kancléřem. "Vítěz by pak musel pro své projekty případ od případu hledat většinu. Jako bonus bychom získali lidové zastoupení, kde by rozhodnutí byla výsledkem přesvědčování a ne koaličního rozumu. Přeloženo do němčiny, přineslo by to více demokracie."
Jan Lipavský (Piráti) čeká v Německu složitá povolební vyjednávání. Podle Vít Rakušana (STAN) se ukázalo, že pravé i levé extrémy v zemi oslabují.
Výsledky německých voleb podle analytiků výrazněji neovlivní českou ekonomiku. Úspěch Zelených může znamenat rozpory ohledně jaderných elektráren, píše ČTK.
Nadcházející složitá koaliční jednání jsou hlavním tématem dnešních komentářů německých novin, podle kterých Německo takovou situaci ještě nezažilo. Z nedělních parlamentních voleb totiž nevzešel žádný dominantní vítěz, který by po 16 letech nahradil kancléřku Angelu Merkelovou. Hlasování sice vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, lídr těsně druhé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce ale o křeslo šéfa příští německé vlády usilovat také.
Ministr zahraničí Kulhánek věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování spolupráce v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v EU.
Ačkoliv křesťanští demokraté (CDU/CSU) odcházející kancléřky Angely Merkelové skončili ve volbách druzí, jedná se o historicky nejhorší výsledek. Sedm a půl milionu lidí, kteří stranu volili před čtyřmi lety, ji letos už nevolili. Datová analýza ukazuje, že nejvíce jich letos volilo SPD.
The big loser are the conservatives (CDU or Union).
— Max Roser (@MaxCRoser) September 27, 2021
7.5 million people who voted for them 4 years ago did not vote for them this time.
This shows who they voted for instead: mostly the social democrats, also the liberals (FDP) and the greens.
(And a million died since then). pic.twitter.com/KfRheBkoR1
I v novém Spolkovém sněmu zůstane česká, respektive slovenská stopa. Ve volebním obvodě Nürtingen na jihu Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko za liberální svobodné demokraty (FDP) obhájila mandát Renata Altová, která ve stávajícím Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Altová pochází ze západoslovenské Skalice u hranic s Českem a před trvalým usazením v Německu působila v československých a slovenských diplomatických službách.
V parlamentu také znovu usedne Petr Bystroň, který kandidoval ze čtvrtého místa bavorské kandidátky AfD a který do Německa přišel v roce 1988 s rodiči jako politický uprchlík. Bystroňův stranický kolega rodilý Bratislavan Pavol Podolay poslanecký mandát neobhájil.
"Nejen že CDU a CSU jednoznačně přišli o hlasy, ale v podstatě jim občané vzkazují, že už nemají být ve vládě, ale měli by být v opozici," prohlásil šéf sociální demokracie Olaf Scolz.
Parlamentní volby ve většině spolkových zemí vyhrála sociálně demokratická SPD. CDU/CSU si udřela podporu na jihu země. Na východě vyhrála pravicová Alternativa pro Německo (AfD).
Im Süden der Bundesrepublik und in einigen Wahlkreisen im Westen bleibt die CDU bei der #btw21 stärkste Kraft, ansonsten dominiert bei den Zweitstimmen die SPD – mit Ausnahmen in Sachsen in Thüringen. Die vorläufigen Endergebnisse aus den Wahlkreisen: https://t.co/ZloPIH3pFE pic.twitter.com/NKp6CwW3dV
— ZEIT ONLINE (@zeitonline) September 27, 2021
Přímý mandát na západě Německa získal sociálnědemokratický expert na zdravotnictví Karl Lauterbach, který patřil k nejhlasitějším zastáncům rázných opatření proti pandemii nemoci covid-19. Kampaň před volbami musel vést s ochrankou, neboť čelil výhrůžkám. Svůj úspěch Lauterbach považuje za potvrzení stávajícího postupu proti pandemii.
Politickou základnou Merkelové byl přes 30 let volební obvod zahrnující město Stralsund na severovýchodě Německa společně s ostrovem Rujánou a severem Předního Pomořanska. O přímý mandát po Merkelové se ucházel Georg Günther z její Křesťanskodemokratické unie (CDU), porazila ho ale kandidátka sociální demokracie (SPD) Anna Kassautzká.
"Voliči promluvili jasně. Řekli, kdo by měl vytvořit příští vládu," prohlásil šéf sociální demokracie (SPD) a kandidát na kancléře Olaf Scholz. Po těsné výhře v nedělních volbách prohlásil, že se pokusí sestavit vládní koalici se Zelenými a Liberálními demokraty (FDP).
Německo zůstane po nedělních volbách stabilní demokracií bez ohledu na to, zda odcházející kancléřku Angelu Merkelovou vystřídá její kolega z konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet, nebo kancléřský kandidát vítězných sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz, napsal slovenský list Sme.
Podle Denníku N bude novým šéfem spolkového kabinetu zřejmě Scholz, kterého list označil na muže, jenž v kampani vsadil na jistotu a zkušenosti.
Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta. Referendum mělo jen poradní charakter. Proti kroku, který z politických stran otevřeně podporovala jen postkomunistická Levice, se vyslovilo 39 procent voličů.
Referendum se týkalo velkých realitních společností, jako jsou Vonovia a Deutsche Wohnen. Obě společnosti se nedávno dohodly s Berlínem, že městu odprodají za 2,46 miliardy eur (62,5 miliardy korun) zhruba 15 000 bytů.
Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů referenda mělo být vlastnictví více než 3000 bytů v německé metropoli a to v případě, že cílem jejich vlastnictví je zisk. Iniciativa Deutsche Wohnen & Co enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen & další) navrhovala, aby byly byty vyvlastněné za náhradu. Odhadovala, že by náklady na odškodnění činily necelých 14 miliard eur (355,5 miliardy korun), vedení Berlína hovořilo o 29 až 39 miliardách eur (736,5 až 990 miliard).
Obyvatelé Berlína se v referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta. Referendum bylo jen poradní.
Levice (Die Linke) získala jen 4,9 procent, takže se jí nepovedlo překročit nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Strana ale získala tři přímé mandáty, proto hlasy jejich voličů nepropadnou, a i tak bude mít v Bundestagu své zastoupení.
V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku skončila AfD na druhém místě.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dokázala volby vyhrát jen Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa. Podpořilo ji tam 24,8 procenta voličů. Druhou jihoněmeckou spolkovou zemi Bavorsko tradičně ovládla Křesťansko-sociální unie (CSU) místního premiéra Markuse Södera, která je sesterskou stranou CDU. Získala ale 31,7 procenta hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.
Sociální demokracie (SPD) vyhrála ve dvanácti ze šestnácti německých spolkových zemí. Nejvýraznější vítězství zaznamenali v malé spolkové zemi Sársko na západě země, kde získali 37,3 procenta hlasů. Nad třicet procent se dostali také v Dolním Sasku a Brémách. Zvítězili také například v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, jejímž premiérem je Armin Laschet, který byl volebním lídrem konzervativní unie CDU/CSU.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek pogratuloval německé sociální demokracii (SPD) k volebnímu vítězství. "Teď začnou povolební vyjednávaní. Ať už v Berlíně vznikne jakákoliv vláda, je důležité, abychom si rozuměli a uměli společně pracovat ve prospěch našich dvou zemí a Evropy," napsal na Twitter Kulhánek.
Co se změnilo od posledních voleb?
- V příštím Spolkovém sněmu nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm.
- Unie CDU/CSU oproti volbám v roce 2017 ztratila 8,8 procentního bodu.
- SPD si naopak o 5,2 procentního bodu polepšila, a dosáhla tak stejného výsledku jako v roce 2013.
- Nárůstu podpory o 5,9 procentního bodu od předchozích voleb dosáhli Zelení s 14,8 procenta.
- Podpora o 0,8 procentního bodu vzrostla také liberální FDP, pro kterou hlasovalo 11,5 procenta voličů.
- Pro Zelené je nedělní výsledek nejlepší v historii, i tak ale ekologická strana neskrývala zklamání, neboť s kandidátkou Annalenou Baerbockovou pomýšlela na kancléřský úřad. Jeden ze svých doposud nejlepších výsledků dosáhla i FDP.
- Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala 10,3 procenta, což je o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety.
- Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Spolkového sněmu skončila postkomunistická Levice, kterou podpořilo 4,9 procenta hlasujících. To znamená ztrátu 4,3 procentního bodu.
- Nad pětiprocentní hranicí na spolkové úrovni naopak zůstala Křesťansko-sociální unie (CSU), která kandiduje jen v Bavorsku a která s Křesťansko-demokratickou unií (CDU) tvoří na spolkové úrovni tradiční konzervativní unii. CSU v Bavorsku dostala 31,7 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek od roku 1949.
- Jedno poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu díky přímému mandátu získala po téměř sedmdesáti letech dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW).
Poprvé po téměř sedmdesáti letech bude mít svého zástupce v německém Spolkovém sněmu dánská menšina. V nedělních parlamentních volbách získal jedno křeslo zástupce Jihošlesvického svazu voličů (SSW), který v celoněmeckých volbách uspěl naposledy v roce 1949.
Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.
Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) se v nedělních parlamentních volbách stala v německé spolkové zemi Durynsko nejsilnější politickou stranou. Podle předběžných konečných výsledků získala 24 procent hlasů.
AfD vyhrála volby i v Sasku, kde podle předběžných výsledků dostala 24,6 procenta hlasů.
Nárok na funkci kancléře vznesl jak lídr SPD Olaf Scholz, tak předseda CDU Armin Laschet. Oba chtějí jednat o koalici se Zelenými a FDP.
Předseda FDP Christian Lindner už v neděli večer navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedly obě menší strany a ujasnily si své priority.
Kdo bude kancléřem, zůstává otevřené.
Očekává se, že vrcholní představitelé stran se budou dnes radit o výsledcích nedělních voleb do Spolkového sněmu i o možných koalicích. Budoucí německá vláda bude s největší pravděpodobností složená ze tří formací.
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,3 procenty klesla z třetího místa, na kterém byla před čtyřmi lety, na páté místo.
Postkomunistická Levice obdržela 4,9 procenta hlasů.
Zelení se 14,8 procenty na třetí příčce naopak dosáhli historického maxima.
Následují s liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,5 procenty.
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných výsledků 25,7 procenta hlasů.
Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po 16 letech vlád kancléřky Angely Merkelové historické minimum, napsala agentura DPA.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
on-line přenos z německých voleb pro dnešek končí. Budeme v něm znovu pokračovat ráno. Děkujeme za pozornost!
Televizní stanice ARD zpřesnila odhad volebního výsledku:
- SPD: 25,9 % (205 křesel)
- CDU/CSU: 24,1 % (194 křesel)
- Zelení: 14,7 % (117 křesel)
- FDP: 11,5 % (91 křesel)
- AfD: 10,4 % (82 křesel)
- Levice: 5,0 % (40 křesel)
Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková nesoupeřili jen o vedení budoucí německé vlády, ale ucházeli se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi.
Ten nakonec s přehledem získal Scholz. Baerbocková i tak ve Spolkovém sněmu jako poslankyně usedne, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany, což jí křeslo v parlamentu zaručilo.
Možné povolební koalice podle zisku stranických mandátů. Černá barva označuje CDU/CSU, červená SPD, žlutě jsou znázorněni liberálové z FDP, fialově strana Levice a zeleně logicky Zelení.
Náskok SPD před konzervativci opět mírně vzrostl: Podle aktuálního odhadu televize ARD má CDU/CSU 24,1 procenta, SPD na 25,9 procenta.
Regionální volby v Berlíně, které se konaly spolu se spolkovými volbami, skončily těsným výsledkem. Odhady veřejnoprávní televize ZDF za vítěze voleb do berlínské Poslanecké sněmovny považují sociální demokracii (SPD), veřejnoprávní televize ARD první místo připsala Zeleným. V obou případech ale obě strany od sebe dělí jen desetiny procentního bodu, o vítězi tak stále není rozhodnuto.
Televize ZDF slibuje SPD 22,4 procenta hlasů, Zeleným 21,7 procenta, Křesťanskodemokratické unii (CDU) 16,4 procenta, postkomunistické Levici 14 procent, svobodným demokratům (FDP) 7,7 procenta a protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) sedm procent. Stanice ARD přisoudila Zeleným 22,9 procenta hlasů, SPD 22,3 procenta, CDU 15,4 procenta, Levici 13,6 procenta, FDP 7,6 procenta a AfD 6,8 procenta.
Jak volili podle odhadů lidé v bývalém západním a východním Německu (NDR).
Volebni vysledky v byvalem zapadnim vs. vychodnim Nemecku... pic.twitter.com/eLgfiJ4KB9
— Tomáš Lindner (@tomas_lindner) September 26, 2021
Nabízíme bezprostřední reflexi prvních odhadů a předběžných výsledků německých voleb. Přehled toho, co zatím víme a co z dosavadních faktů vyplývá.
Regionální volby v Berlíně, které se dnes konaly spolu se spolkovými volbami, skončily těsným výsledkem. Odhady veřejnoprávní televize ZDF za vítěze voleb do berlínské Poslanecké sněmovny považují sociální demokracii (SPD), veřejnoprávní televize ARD první místo připsala Zeleným. V obou případech ale obě strany od sebe dělí jen desetiny procentního bodu, o vítězi tak stále není rozhodnuto.
Televize ZDF slibuje SPD 22,4 procenta hlasů, Zeleným 21,7 procenta, Křesťanskodemokratické unii (CDU) 16,4 procenta, postkomunistické Levici 14 procent, svobodným demokratům (FDP) 7,7 procenta a protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) sedm procent. Ve srovnání se zemskými volbami v roce 2016 zaznamenali největší úspěch Zelení, kteří tehdy dostali 15,2 procenta hlasů.
Aktualizovaný odhad výsledků voleb dle stanice ZDF:
- SPD: 26 %
- CDU/CSU: 24,5 %
- Zelení: 13,9 %
- FDP: 11,7 %
- AfD: 10,5 %
- Levice: 5,0 %
Zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála podle prvních odhadů přesvědčivě sociální demokracie dosavadní premiérky Manuely Schwesigové. Volby v této severní spolkové zemi se konaly souběžně s parlamentními.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Už i podle televize ARD mají sociální demokraté 26 procent, v sídle strany propuká při každém podobném oznámení výbuch radosti a potlesku. Zajímavý vývoj se ale odehrává také na chvostu - u postkomunistické strany Levice, která se pohybuje okolo pěti procent, což je zároveň minimum, aby se vůbec dostala do Bundestagu.
Pokud by se jí to nepovedlo, změní to podstatně celou aritmetiku přepočítávání hlasů na mandáty a také možných koalic. Podle analytiků se ale zdá, že Levice získá alespoň tři nezbytné přímé mandáty a v parlamentu opět zasedne. Nebylo by to poprvé v historii, co by toto uskupení nebo jeho přímý předchůdce museli spoléhat na "kličku", kterou umožňuje německý volební systém.
Od naší zpravodajky v Cáchách:
CDU v rodišti svého předsedy Armina Lascheta začíná bilancovat volební noc. Atmosféra ve štábu v Cáchách je pro návštěvníka až překvapivě klidná, ačkoli ve městě vítězí Zelení s téměř 29 procenty a Laschetova strana je stejně jako na federální úrovni druhá s odstupem čtyř procentních bodů. Lidé žertují, smějí se, nikdo nevěší hlavu, byť Cáchy ještě před několika týdny sahaly po kancléřském křesle.
"Není to kolosální neúspěch," zhodnotil výsledek Ralf Otten, jeden ze zastupitelů za CDU v Cáchách. "Já jsem to dokonce čekal horší," dodává partajní poradce Constantin Halim.
Otten odkazuje na povahu obyvatel Cách ležících u hranic s Belgií a Nizozemím, kteří prý věci berou s větším nadhledem než vnitrozemští Němci. Halim pak naráží na to, že v loňských komunálních volbách v univerzitním městě drtivě vyhráli Zelení, získali 38,8 procenta a Laschetova strana skončila za nimi. "Už jsme si zvykli být druzí," dodává Constantin Halim.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Ve štábu SPD, která podle odhadů těsně vede, začala po odchodu lídra Olafa Scholze do televizního studia volná zábava. Na stanici ARD mezitím stále debatují šéfové všech hlavních uskupení.
Komentovat předběžné výsledky v sídle strany ve Willy Brandt Hausu nikdo ze straníků příliš nechce. S výkonem Olafa Scholze jsou spokojení. "Ještě je ale vše otevřené, nezlobte se, nic neřeknu," říká jeden ze Scholzových spolupracovníků.
Mimochodem u SPD se podávají Schupfnudeln (těstoviny ve tvaru českých škubánků) se zeleninou a také currywurst s pečivem. Raut se nachází venku na vzduchu, v otevřeném foyer sídla sociálně demokratické strany.
Spokojenost panuje ve volebním štábu liberálních demokratů (FDP). "FDP dosáhla jednoho z nejlepších volebních výsledků v historii," řekl šéf strany Christian Lindner za jásotu příznivců.
Lindner již na jaře prohlašoval, že chce, aby pozice FDP byla natolik silná, že bez ní nebude sestavení vlády možné. Do takové pozice se strana nyní dostala s výjimkou pokračování velké koalice SPD a CDU/CSU, což se nyní jeví jako nereálné.
"Politický střed vzešel posílen, strany na okraji politického spektra jsou oslabeny," řekl Lindner s tím, že vzkaz voličů je jasný. "Občané chtějí středovou vládu," dodal.
Laschetovy kancléřské ambice podpořil i bavorský premiér a šéf bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder. "Společně povedeme rozhovory," řekl. V první fázi sondovacích rozhovorů půjde podle Södera o to, zda bude možné nalézt základ pro koalici rozumu. Cílem je sestavit vládu pro modernizaci a stabilitu.
Lídři německých politických stran se sešli v povolební televizní debatě. Armin Laschet, šéf CDU, která podle odhadů skončila těsně na druhém místě za SPD, nezastíral kancléřské ambice.
"Člověk, který se stane kancléřem, musí spojit ostatní dohromady, a ne pokaždé pozici šéfa vlády získá strana s největším počtem hlasů," řekl.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Berlín to dneska mírně řečeno nezvládá. Podle informací týdeníku @derspiegel stálo krátce před sedmou hodinou večer ve frontě před jednou z volebních místností ve městě ještě asi 200 lidí. Odevzdávání hlasů mělo přitom v 18 hodin skončit. pic.twitter.com/G3CayAvAe1
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Šéf Svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner řekl v první reakci na odhady výsledků voleb, že jeho strana upřednostňuje takzvanou jamajskou koalici s konzervativní unií (CDU/CSU) a Zelenými před spoluprací se sociální demokracií (SPD). Lídra SPD Olafa Scholze označil Lindner za slušného politika, ale jeho program se prý nachází příliš vlevo.
Postupně aktualizované odhady výsledků voleb dvou německých televizí se liší jen minimálně.
Predikce stanice ARD:
- SPD: 25,2 %
- CDU/CSU: 24,6 %
- Zelení: 14,3 %
- FDP: 11,6 %
- AfD: 10,8 %
- Levice: 5,0 %
Predikce stanice ZDF:
- SPD: 25,7 %
- CDU/CSU: 24,6 %
- Zelení: 14,4 %
- FDP: 11,7 %
- AfD: 10,7 %
- Levice: 5,0 %
Grafické znázornění poslaneckých mandátů obou možných vládních koalic:
Jamaika oder Ampel? pic.twitter.com/ksV3A8fU4u
— Mathieu von Rohr (@mathieuvonrohr) September 26, 2021
Jaká bude po volbách v Německu vládnout koalice a z jaké strany bude kancléř, zatím není možné říct. Naději na složení vlády mají sociální demokraté (SPD), kteří v průzkumech těsně vedou, i konzervativní unie CDU/CSU. Bude záležet, s kým budou chtít jít do vlády menší strany.
Poslední průzkum ZDF: CDU/CSU 24,6 % a SPD 25,7 %. Co to znamená pro další týdny a měsíce? Velkou bitku o Zelené a liberály z FDP. Spolupracovat mohou se socdem (koalice 'semafor') i konzervativci ('jamajka'), obě konstelace by stačily aritmeticky. A Scholz i Laschet by je chtěl. pic.twitter.com/GBO5OkT66v
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Nejčerstvější odhad počtu mandátů v Bundestagu podle televize ARD: křesťanští demokraté (CDU/CSU) 198, sociální demokracie (SPD) 197.
Sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz řekl ve volebním štábu strany: "Lidé si vybrali kancléře, jmenuje se Olaf Scholz." V sídle strany po prvních exit-pollech zavládlo nadšení, ale situace se ještě může během sčítání obrátit k sociálním demokratům nepříznivě.
Podle prognózy televizní stanice ARD sice mohou mít sociální demokraté více procent odevzdaných hlasů, ale přesto získají méně mandátů v Bundestagu než křesťanští demokraté (CDU/CSU).
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Willy Brandt Haus je naprosto nacpaný. Údajně už se dovnitř nedostanou ani nově přicházející členové strany. Olaf Scholz před jásajícím davem řekl, že hodlá být kancléřem (stejný nárok si podle svých slov dělá i konzervativec Laschet, i když důvod k jásotu má výrazně slabší). pic.twitter.com/4RoKeUcVom
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Shrnutí německé volební neděle:
- V Německu skončily volby, ve kterých nekandiduje Angela Merkelová. Oblíbená kancléřka odchází z politiky.
- První exit poll po uzavření volebních místností potvrzuje, že volby budou velmi vyrovnané. Podle odhadů televize ZDF by měli zvítězit sociální demokraté (SPD), kteří získají okolo 25 procent hlasů, druhá je s velmi těsným odstupem konzervativní unie CDU/CSU.
- Kandidát SPD Olaf Scholz v prvním projevu uvedl, že Německo volilo změnu a on se chce stát kancléřem.
- Šéf CDU Armin Laschet uznal, že s výsledkem není spokojený.
- Na třetím místě se mají s asi 15 procenty umístit Zelení. Jejich předsedkyně Annalena Baerbocková sdělila, že strana čekala lepší zisk.
- Do Bundestagu se ještě dostanou liberální Svobodní demokraté (FDP) a krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Obě budou mít kolem 11 procent hlasů. Strana Levice balancuje na pětiprocentní hranici nutné pro zvolení do parlamentu.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
"Je to úspěch, znamení, že lidé chtějí změnu," říká právě na podiu Scholz. Potlesk neměl konce, jeho spolustraníci skandují "Olaf, Olaf".
"Jsme pragmatická a opatrná strana. Ale máme i to, co člověk potřebuje, když chce vládnout: jsme semknutí," dodává a zdůrazňuje, že chce být kancléřem.
Sociální demokracie vyhrála podle odhadů zohledňujících korespondenční hlasy německé parlamentní volby s 25,8 procenta před CDU/CSU s 24,2 procenty.
Do volebního štábu sociálních demokratů (SPD), kteří mají podle odhadů těsně vyhrát, dorazil jejich kandidát na kancléře Olaf Scholz.
Přichází pan Scholz. Možná budoucí kancléř spolkové republiky. pic.twitter.com/i5fC5EPqN1
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Předseda CDU Armin Laschet v první reakci na odhady řekl, že s takovým výsledkem by nebyl spokojený. "Uděláme ale vše pro to, abychom my sestavili vládní koalici," dodal.
Optimistická nebyla ani šéfka Zelených Annalena Baerbocková, která uvedla, že strana "chtěla víc".
Zpřesněné odhady televize ZDF:
- SPD: 25,8 %
- CDU má 24,7 %
- Zelení 14,8 %
- Svobodní demokraté (FDP) 11,8 %
- AfD: 10,1 %
- Levice 5%
Volební účast v německých parlamentních volbách se podle prognóz stanic ARD a ZDF pohybuje mezi 76 a 78 procenty. V roce 2017 činila 76,2 procenta.
Podle prvních exit-pollů to vypadá, že nejvíce zklamaní asi budou Zelení. V předvolebních průzkumech měli dlouho osmnáct až dvacet procentních bodů. Prognózy jim ale přisuzují jen patnáct (televize ARD), respektive 14,5 procent (televize ZDF) hlasů. To je mnohem méně, než očekávali.
Pokud budou chtít ve vládě, patrně to bude možné jen v takzvané jamajské koalici. Tedy s CDU a liberální FDP (název jamajská koalice se vžil kvůli tomu, že barvy těchto stran vytvářejí jamajskou vlajku: zelená, žlutá a černá).
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Ve štábu SPD roste napětí, stále se čeká na příchod volebního lídra Olafa Scholze. Nadšení z prvního odhadu, kde SPD vede, vystřídalo znepokojení z druhého, kde jsou první místa vyrovnaná. A také obava z toho, že sociální demokraté ztratí křeslo primátora Berlína.
Kongresový sál Eurogress v Cáchách, kde má volební štáb CDU.
Od naší zpravodajky v Cáchách:
Poklidné Cáchy. Kromě viditelné převahy billboardů CDU nad ostatními stranami nebylo v rodišti Armina Lascheta poznat větší volební vzrušení. A to přesto, že město má kandidáta na kancléře. Laschet sleduje výsledky voleb v Berlíně a vedení CDU v Cáchách nespěchá. Zdejší kongresový sál Eurogress, dějiště volební noci, byl po 18. hod poloprázdný.
Generální tajemník křesťanských demokratů (CDU) Paul Ziemiak prohlásil, že první exit-polly naznačují životaschopnost vládní koalice CDU, Zelených a Svobodných demokratů (FDP).
Důležitá poznámka k prvním odhadům výsledků voleb:
Prognózy televize ZDF a ARD sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů.
Další neznámou je, zda se krajně levicová strana Die Linke dostane do Bundestagu. Pokud ano, bude to jen velmi těsné, prognózy jí přisuzují pět procent hlasů. Die Linke prosazuje vystoupení Německa z NATO, ale připadá v úvahu pro možnou koalici se sociálními demokraty a zelenými.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Velmi těsné výsledky, které předpovídají první odhady, znamenají, že budování jakékoliv vlády bude v Německu extrémně složité.
"Levicová koalice na celoněmecké úrovni je prakticky vyloučená," míní analytik Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Socialisté, Zelení a postkomunistická Levice mají i podle příznivější prognózy méně než většinu mandátů. Když se jejich výsledky přepočítané na mandáty objevily na obrazovce ve Willy Brandt Hausu, sídle SPD, ozvalo se od části přítomných zklamané povzdechnutí.
Pokud by se potvrdilo, že křesťanští demokraté (CDU/CSU) získají kolem 24 až 25 procent hlasů, byl by to nejhorší výsledek této konzervativní strany za poslední půlstoletí. Od roku 1953 strana nikdy nezískala méně než třicet procent hlasů.
Prognóza televize ARD uvádí, že křesťanští demokraté by obsadili v Bundestagu přesně 200 křesel, sociální demokraté 197. Dolní komora parlamentu má kolem 600 křesel, ale jejich přesný počet určí až komplikovaný výpočet mandátů.
Shrnutí německé volební neděle:
- V Německu skončily první volby po 16 letech, ve kterých nekandiduje Angela Merkelová. Oblíbená kancléřka odchází z politiky.
- První exit poll po uzavření volebních místností potvrzuje, že volby budou velmi vyrovnané. Zvítězit by měli sociální demokraté (SPD), kteří získají okolo 26 procent hlasů, druhá je s těsným odstupem konzervativní unie CDU/CSU.
- Odhady se budou postupně zpřesňovat na základě sčítání hlasů, ale v tuto chvíli nelze říci, zda novým kancléřem bude Armin Laschet (CDU), nebo Olaf Scholz (SPD).
- Zelení podle prognózy ARD dostali jen 15 procent hlasů, což by bylo méně, než očekávali.
- Podle prognózy televize ZDF zvítězili sociální demokraté s 26 procenty a CDU má 24 procent hlasů.
- Do Bundestagu se ještě dostanou liberální Svobodní demokraté (FDP) a krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Obě budou mít kolem 11 procent hlasů.
Podle druhé prognózy stanice ZDF volby vyhrají sociální demokraté (SPD) s 26 procenty, CDU/CSU má získat 24 procent. Do německého Spolkového sněmu se podle odhadů veřejnoprávních stanic dostali také Zelení, liberální FDP, protimigrační AfD a postkomunistická Levice.
Exitpoll #btw21 : sociální demokracie vede o dva body na celonemecké úrovni. Výbuch radosti ve Willy Brandt Hausu. pic.twitter.com/lyGUEfO0yV
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Německá televize ARD zveřejnila první odhady výsledků voleb. Potvrzují se průzkumy, že hlasování bude velmi těsné:
- SPD: 25 procent
- CDU/CSU: 25 procent
- Zelení: 15 procent
- FDP (liberální demokraté): 11 procent
- AfD (protiimigrační krajní pravice): 11 procent
- Die Linke (krajní levice): 5 procent
Od naší zpravodajky v Cáchách:
Ani krátce před 18. hodinou nedorazili v Cáchách do místa společného sledování výsledků voleb zástupci místní CDU, blízcí spolupracovníci zdejšího lídra, zemského premiéra a kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Důvodem má být očekávané zpoždění ve sčítání hlasů kvůli nedostatku hlasovacích lístků v Berlíně. Buňka CDU v Cáchách nicméně na poslední chvíli nechala do své místnosti přinést 60 židlí nad rámec nainstalovaných 30, zjevně v očekávání velkého zájmu o výsledek - ať už Laschetovy porážky, nebo jeho vítězství.
V Německu se uzavřely volební místnosti. Hlasování, ze kterého vzejde nástupce kancléřky Angely Merkelové, skončilo. Média za okamžik zveřejní první odhady výsledků.
Připomínáme, že za půl hodiny se v Německu zavřou volební místnosti, poté média zveřejní první odhady, takzvané exit-polly. Předběžné výsledky hlasování budou známy v noci na pondělí.
Předvolební průzkumy ukazují, že volby budou velmi těsné. Podle toho úplně posledního pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung sociální demokraté (SPD) získají 26 procent hlasů, unie křesťanských demokratů (CDU/CSU) má o pouhý procentní bod méně.
Kancléřka Angela Merkelová přijela v Berlíně do budovy Konrad Adenauer Haus, kde sídlí volební štáb křesťanských demokratů (CDU).
Od naší zpravodajky v Berlíně:
"Volila jsem v Mnichově okolo půl páté, fronta sice nebyla, ale prázdno taky ne - lidi pořád přicházejí. Prvovolička nejsem vzhledem k věku, ale kvůli tomu, že jsem si teprve loni požádala i o německé občanství. Po dvaceti letech v Německu chci mít možnost podílet se na politice i tímhle způsobem. A moc doufám, že situace po volbách nebude patová a že v popředí budou evropská, sociální a klimatická témata," uvedla na dotaz deníku Aktuálně.cz Zuzana Jürgens. V Bavorsku vede Spolek Adalberta Stiftera, který se věnuje kulturní spolupráci a vztahům mezi Českem a Německem.
Das Bild ist nicht wirklich gut, das Gefühl aber schon. Das erste Mal durfte ich dabei sein, #btw2021 pic.twitter.com/oURzCvAnmk
— Zuzana Jürgens 🇪🇺🇨🇿🇩🇪 (@ZuzanaJuergens) September 26, 2021
Od naší zpravodajky v Cáchách:
V západoněmeckých Cáchách, rodišti kandidáta CDU na post kancléře Armina Lascheta, byl hodinu před koncem voleb klid. Do volebních místností se po jednom trousili voliči a většinou nechtěli prozradit svojí volbu, informace o účasti nemohli komisaři průběžně zveřejňovat.
Hlavní sídlo CDU ve čtvrtmilionovém městě v Severním Porýní-Vestfálsku zelo prázdnotou. Dveře kanceláře, kam Laschet uplynulé roky docházel jako zemský lídr CDU a premiér, zůstávaly zamčené. Radnice Cách svolala zájemce z řad široké veřejnosti na 18:00 do zdejšího kongresového centra Eurogress, kde půjde sledovat výsledky voleb.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
S opadnutím poslední koronavirové vlny se výrazně zmenšil i zájem německých voličů o pandemii covidu. Ustálilo se ale na druhém místě (na prvním je s výrazným náskokem otázka klimatu). A virus ovlivnil i organizaci volebního večera ve štábu německých sociálních demokratů (SPD). I plně očkovaný nebo uzdravený jedinec potřebuje negativní antigenní test z dnešního dne, povinné jsou respirátory, jídlo je k dispozici jen venku na čerstvém vzduchu a také mezi novinářskými stoly je ponechán velký rozestup.
Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková nesoupeří jen o vedení budoucí německé vlády, ale uchází se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi. Ač průzkumy slibují získání mandátu Scholzovi, Baerbocková se i tak do Spolkového sněmu jako poslankyně dostane, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany.
Obvod, ve kterém proti sobě oba kancléřští kandidáti stojí, zahrnuje vedle braniborské metropole Postupimi také několik okolních obcí a měst včetně Teltowa s 27 000 obyvateli. O přímý poslanecký mandát se zde uchází 17 kandidátů, získá ho však jen jeden.
Od naší zpravodajky v Berlíně:
Sčítání hlasů se může protáhnout. Důvod? Hlavní město Berlín. Komplikované hlasování, při kterém se obsazuje kromě parlamentu i městské zastupitelstvo a zároveň se hlasuje v referendu, vedlo na řadě míst k frontám.
Podle informací listu Tagesspiegel úřady nyní rozhodly, že odvolit může každý, kdo vydrží stát do 18 hodin v řadě. V metropoli se navíc dnes běžel maraton, který komplikoval dopravu v centru města. Když v několika volebních místnostech došly podle informací německých médií po nečekaně vysokém zájmu voličů hlasovací lístky, komplikovaly doručení dodatečných zásob právě ucpané ulice.
Graf volebních preferencí naznačuje, že hlasování může být velmi těsné.
Grafík od @pollofpolls_EU hezky ukazuje netypickou divočinu, která se během posledního roku v Německu odehrávala. Například to, že od chvíle, kdy všechny tři hlavní strany měly jasno o svých volebních lídrech, se všechny tři stihly vystřídat v průzkumech na prvním místě. #btw21 pic.twitter.com/dB2k6uBFsu
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Od naší zpravodajky v Berlíně:
V domě Willyho Brandta v Berlíně-Kreuzbergu jsou zatím v plném proudu přípravy na velký večer. Na místě jsou hlavně novináři, převládají ti němečtí.
Centrála SPD nese jméno někdejšího sociálnědemokratického kancléře bývalého západního Německa. Do dějin vešlo jeho pokleknutí ve Varšavě, pravděpodobně spontánní projev úcty k obětem potlačeného protinacistického povstání ve zdejším ghettu.
Do 14 hodin odvolilo 36,5 procenta oprávněných voličů. Znamená to, účast letos zřejmě nadprůměrná nebude. Před čtyřmi lety ve volbách v roce 2017 odvolilo do 14 hodin přes 41 procenta voličů. Průběžná účast ale nezohledňuje korespondenční hlasy.
V čem jsou dnešní volby v Německu jiné, než ty předcházející:
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
- nekandiduje v nich Angela Merkel
- obě strany dělí jen velmi malý rozdíl v průzkumech - výsledek může být hodně překvapivý
- počet nerozhodnutých krátce před volbami je neobvykle vysoký, hodně hlasovalo předem poštou
Drobná zajímavost: německé úřady striktně zakázaly pořizování selfie fotografií ve volebních místnostech, na kterých je vidět, koho dotyčný volil. Kdo takovou fotografii publikuje na sociálních sítích, může dostat pokutu.
Část poslanců se do Bundestagu volí na základě stranických kandidátek, část přímo na jméno v 299 volebních okrscích. Počet poslanců Bundestagu není vždy stejný vzhledem ke složitému systému sčítání. Určitě však bude nová dolní komora parlamentu mít nejméně 598 poslanců.
Výsledek zřejmě bude velmi těsný. Podle úplně posledního průzkumu, který zveřejnil v noci z pátka na sobotu deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, by sociální demokraté získali 26 procent hlasů a křesťanští demokraté 25 procent.
Malý přešlap šéfa CDU ve volební místnosti.
Německá média mezitím informují o přešlapu, který se stal kandidátovi konzervativců při hlasování: špatně složil lístek, který tak šlo přečíst. Armin Laschet tím potvrdil svoji pověst trochu zmateného sympaťáka - přesvědčivější obrázek během kampaně úplně nabídnout nedokázal. pic.twitter.com/3MI7SweHSr
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Podle agentury DPA se zatím hlasování obešlo bez větších problémů. Ve dvou berlínských okrscích museli ráno pomáhat se zaseklými zámky hasiči. Ve Wuppertalu na západě Německa nemohli voliči několik hodin do pěti volebních místností, protože se v jejich okolí našla bomba z druhé světové války. Kolem poledne se ji ale podařilo zneškodnit. V některých obcích, které v červenci postihly ničivé povodně, se dnes volí v provizorních stanech.
Na mnoha místech v Berlíně se museli voliči obrnit trpělivostí, protože se u volebních místností tvořily dlouhé fronty. V hlavním městě se konají kromě parlamentních také zemské volby a referendum o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.
Kromě Bundestagu se dnes rozhodne také o obsazení berl. radnice. To samo o sobě není moc vzrůšo, ale Berlíňany čeká i referendum o vyvlastnění velkých bytových fondů (vyplacení “férové ceny” za byty). Není závazné, může ale naznačit další snahy o řešení krize bydlení v celém 🇩🇪. pic.twitter.com/NoX7gBEvgF
— Helena Truchla (@helena_truchla) September 26, 2021
Oba hlavní favoriti voleb, Armin Laschet (CDU/CSU) a Olaf Scholz (SPD), již odvolili. Hlasovat v 83milionovém Německu může 60,4 milionu lidí, kteří mají k dispozici na 60 000 volebních místností. Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou. Očekává se, že podíl korespondenčních a prezenčních hlasů může být vyrovnaný. Důvodem je rostoucí obliba poštovního hlasování a také pandemie nemoci covid-19. Korespondenčně hlasovala i Angela Merkelová, která po volbách odejde z politiky.
Osobně naopak hlasoval v berlínské čtvrti Dahlem spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Voliče vyzval, aby využili svého práva a rovněž ve volbách hlasovali. "Demokracie je živá, když se do ní lidé zapojí a účastní se… Každý hlas se počítá," uvedl prezident a zdůraznil, že Německo bude v nadcházejících letech čelit velkým výzvám, mimo jiné následkům pandemie covidu-19 či klimatických změn.
Velký počet koaličních možností je předzvěstí dlouhých a náročných povolebních vyjednávání. To může znamenat, že odcházející kancléřka Merkelová povládne až do Vánoc. Pokud to tak bude, stane se 17. prosince nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který vládl v letech 1982 až 1998.
Německo má 83 miliony obyvatel, je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. V loňském roce se hrubý domácí produkt (HDP) Německa v důsledku pandemie covidu-19 propadl o 4,9 procenta. Přesto je způsob, jakým ministr financí Olaf Scholz (SPD) koronavirou krizi zvládal, považován v zemi za úspěšný.
Přečtěte si profil ministra, který se chce stát nástupcem Angely Merkelové. Přezdívá se mu Nudný Olaf, k čemuž on sám podotýká: "Chci být kancléřem, ne principálem cirkusu".
Volebními preferenci v Německu dost zamíchaly nedávné extrémní záplavy na západě země. Více v reportáži Heleny Truchlé.
Ohlédněte se za nejdůležitějšími chvílemi šestnáctiletého vládnutí Angely Merkelové ve velké grafice Aktuálně.cz.
Připomeňme si poslední průzkum veřejného mínění pro televizi ZDF ze čtvrtka 23. září:
- SPD: 25 procent
- CDU: 23 procent
- Zelení: 16,5 procent
- FDP (liberální demokraté): 12 procent
- AfD (protiimigrační krajní pravice): 11 procent
- Die Linke (krajní levice): 6 procent
Letošními volbami se uzavírá šestnáctiletá kancléřská éra Angely Merkelová. Politička CDU už nechce pokračovat v politice, a volby jsou to tak do značné míry o tom, kdo se stane jejím nástupcem. Předvolební průzkumy naznačují, že šanci má její stranický kolega Armin Laschet a současný ministr financí, kandidát sociálních demokratů Olaf Scholz.
Křesťanští a sociální demokraté vládnou spolu v takzvané velké koalici. Není ale vyloučené, že po volbách by mohla sociální demokracie vytvořit levicově orientovanou vládu se zelenými.
Zpravodajka Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková sleduje hlasování v západoněmeckých Cáchách, rodném městě kancléřského kandidáta křesťanských demokratů (CDU) Armina Lascheta.
V Německu máme ve volební den dvě reportérky. V berlínském štábu sociálních demokratů (SPD), které jsou mírným favoritem, je Helena Truchlá.
Hezké nedělní odpoledne, vítáme vás u on-line přenosu Aktuálně.cz z německých parlamentních voleb. Volební místností se uzavřou v šest hodin odpoledne, hned poté budou k dispozici první odhady výsledků. O tom, jak volby dopadly, by mělo být jasno zhruba před půlnocí.
Právě se děje
Po letech víkend bez rvaček. Problémový klub Orion majitel dočasně uzavřel
"Už jsme hodně zahřátí." Štáfek jako Lavi dotočil další díl Vyšehradu v Argentině
ŽIVĚ
Krok ke světové válce. Bidenovo rozhodnutí bude mít fatální následky, zuří Rusko
Slavný kousek nejvšestrannějšího jezdce světa: pro zlatou přilbu dojel na půl plynu
