reklama
 
 

OECD chválí ČR za platy učitelů, do škol jde i tak málo

13. 9. 2011 18:38
Bez investic do vzdělání krize nepomine, varuje mezinárodní organizace

Paříž - Jedinou účinnou obranou před katastrofickými dopady ekonomické krize jsou investice do vzdělávání.

A to jak pro jednotlivce, tak pro státy.

S takovým varováním přišla ve své nové výroční zprávě nazvané Education at Glance 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Zatímco mezi absolventy vysokých škol se nezaměstnanost v roce 2009 držela na úrovni 4,4 %, mladí lidé bez dokončeného středoškolského vzdělání marně hledali práci v 11,5 % případů, argumentuje OECD.

V České republice je tento rozdíl ještě výraznější. Nezaměstnanost lidí bez úplného středoškolského vzdělání se vyšplhala na 21,8 procenta, středoškoláci byli bez práce v 5,5 % případů.

Čeští vysokoškoláci na tom byli ještě lépe - práci shánělo jen 2,2 % z nich.

Nejhůř jsou na tom lidé ve věku od 15 do 19 let, kteří už nestudují - více než polovina z nich nemá uplatnění a pravděpodobnost, že ho někdy najdou, je u nich o 50 % nižší než u ostatních.

"Následky toho, že mladí lidé opouštějí školský systém bez dostatečné kvalifikace, jsou stále horší, a to jak pro ně samé, tak pro celou společnost. Musíme se snažit všemi dostupnými prostředky zabránit tomu, abychom ztratili celou generaci," uvedl generální tajemník OECD Angel Gurría.

Pochvala za růst platů

Česko zpráva Education at Glance 2011 chválí i kritizuje zároveň.

Jednoznačně pozitivní je - alespoň v mezinárodním srovnání OECD - nárůst platů českých učitelů. V období 2000 - 2009 vzrostly reálné mzdy ve většině sledovaných zemí, ale jen v Česku, Estonsku a Turecku o více než polovinu.

Dlužno dodat, že OECD pracuje s dva roky starými daty, kvůli odlišnostem ve vzdělávacích systémech totiž potřebuje na zpracování statistik více času.

Stále více Čechů také dosahuje vyššího vzdělání.

Z hlediska konkurenceschopnosti jsme si ovšem nepolepšili, protože počet vysokoškolských absolventů roste téměř všude. A to v řadě případů rychleji než v České republice.

Rovněž celkové investice státu do školství jsou v celkovém srovnání hluboko pod průměrem: 4,4 procenta HDP versus 6,1 % ve vyspělých zemích.

Česká doména: střední školy

V letech 1997 až 2009 klesl počet Čechů, kteří nedokončili střední školu, o šest procent, zatímco počet absolventů tuzemských vysokých škol se každý rok zvyšuje průměrně o 3,7 %.

To jsou čísla pohybující se lehce nad průměrem zemí OECD - počet lidí bez dokončené střední školy klesal v členských zemích průměrně o 3,4 %, zatímco počet vysokoškoláků stoupal o 3,6 %.

Česká republika se spolu se Slovenskem a Jižní Koreou drží - tak jako v minulých letech - na špičce zemí s největším podílem středoškolsky vzdělaných občanů. Střední školu u nás absolvovalo 94 procent obyvatel ve věku 25 -34 let a 86 procent lidí ve věku 55 - 64 let.

Podobné je to i v Polsku, Kanadě nebo Spojených státech.

Problém je v tom, že je u nás poměrně značný rozdíl (26 %) mezi počtem lidí, kteří dokončí střední školu a jdou hned pracovat, a těmi, kdo ve studiu pokračují.

Vysokoškoláků, kteří mají větší šanci najít uplatnění a dosáhnout na vyšší mzdu, je v absolutních číslech v Česku pořád málo. Mezi absolventy středních škol se totiž počítají i lidé, co si dodělávají tzv. nástavbu a zpravidla nemají další studijní ambice.

Nejdramatičtější změny ve středoškolském vzdělávání jako takovém se odehrály v Chile, Řecku, Irsku, Itálii, Jižní Koreji, Portugalsku a ve Španělsku. Od roku 1997 tam vzrostl počet absolventů středních škol o třicet procent.

Ve všech hodnocených zemích kromě Německa a Švýcarska mají větší pravděpodobnost dokončení střední školy dívky.

Výjimečné Slovenky

Vysokoškoláků přibývá nejrychleji ve Francii, Irsku, Japonsku a Jižní Koreji, naopak pokles absolventů hlásí Německo, Rakousko a Brazílie.

V absolutních číslech dosáhly nejlepších výsledků Spojené státy a Japonsko. Dohromady v těchto zemích žije téměř polovina (47 %) všech vysokoškolsky vzdělaných obyvatel členských zemí OECD.

Oba státy totiž kladly důraz na terciální vzdělávání dříve než zbytek světa, z čehož do značné míry pramení i jejich technologický a ekonomický náskok. Profitují z toho dodnes.

A ještě jedna pochvala pro Slovensko: těmi, kdo nejčastěji ukončí jednou započaté vysokoškolské studium, jsou studentky ze Slovenska. S úspěšností kolem 80 procent Slovenky převálcovaly všechny ostatní absolventy (i absolventky) z více než třiceti sledovaných zemí.

autor: Petr Jemelka | 13. 9. 2011 18:38

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama