Washington/Kábul - Před volbami sliboval, že stáhne "americké chlapce" z Blízkého východu. Tenhle slib ale nynější prezident Spojených států Barack Obama nesplní. I když to byla jedna z jeho priorit.
Ze svého úřadu bude odcházet s vědomím, že jednu z nejtěžších a nejurgentnějších výzev - Afghánistán - přenechá svému nástupci.
Šéf Bílého domu ve čtvrtek oznámil, že američtí vojáci ze země do konce roku 2016, jak bylo plánováno, neodejdou. Okolo 5500 lidí na místě setrvá i v následujících 12 měsících.
Jeho názor zřejmě změnily rostoucí úspěchy Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo nakrátko dobýt i několikasettisícové severoafghánské město Kunduz.
Afghánští představitelé Obamovu rozhodnutí tleskají, stejně jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Nekonečná válka, syndrom Vietnamu...
"Vím, že mnozí z vás už jsou z tohoto konfliktu unaveni. Jak dobře víte, myšlenku nekonečné války nepodporuji. Opakovaně jsem argumentoval proti vstupování do vojenských konfliktů, které mají otevřený konec a neslouží našim základním bezpečnostním zájmům," uvedl šéf Bílého domu ve svém čtvrtečním projevu s tím, že situace v boji zničené zemi nicméně další pomoc zvenčí vyžaduje.
Před zdlouhavými válkami v minulosti varoval i první ministr zahraničí George Bushe mladšího – Colin Powell.
Vstoupit, udeřit co nejrozhodněji proti nepříteli – a zmizet. Nevstupovat vůbec, pokud neexistuje přesvědčivá strategie pro odchod. Tak to stojí v principech, které Powell načrtl už v době první války v Zálivu coby tehdejší předseda amerického Sboru náčelníků štábů.
Powellova doktrína, jak ji novináři nazvali, měla zabránit novému Vietnamu. Zdlouhavému, nákladnému a psychicky vyčerpávajícímu válčení v cizině, daleko od břehů Spojených států.
Nekončícím "Vietnamem" současného amerického prezidenta je právě Afghánistán. Podle propočtů deníku Financial Times Američané za tento konflikt zaplatili už více než za celý Marshallův plán na obnovu Evropy zničené druhou světovou válkou.
Ve válce celá dvě volební období
Zatímco stažení vojsk z Iráku se Obamovi – byť s mírným zpožděním – povedlo, návratu všech jednotek domů se coby prezident nedočká. Bílý dům opouští na začátku roku 2017.
Pod Obamovým vedením tak stráví Američané v Afghánistánu delší dobu než pod taktovkou jeho republikánského předchůdce George Bushe, který 7. října 2001 operaci Trvalá svoboda v reakci na útoky z 11. září spustil.
"Vzhledem k tomu, co je v Afghánistánu v sázce – vzhledem k příležitosti, kdy máme stabilního a odhodlaného spojence, který nám pomůže bránit vzniku budoucích hrozeb –, a vzhledem ke skutečnosti, že máme mezinárodní koalici, jsem pevně přesvědčen, že bychom měli vyvinout úsilí navíc," pronesl tento čtvrtek Obama.
Že bude Afghánistán prioritou, ostatně naznačil už první ministr obrany Robert Gates, kterého prezident "zdědil" po svém předchůdci. Ten těsně po nástupu Obamy do funkce pronesl: "Není pochyb, že největší vojenskou výzvou je pro nás v tuto chvíli Afghánistán."
Odejdeme. Ale kdy?
V předvolební kampani v roce 2008 Obama slíbil, že operace v Afghánistánu skončí v roce 2011. Ve snaze rychle skoncovat s válkou navýšil v několika vlnách počty vojáků ze 30 000 v roce 2009 na 100 000 o rok později.
"Došel jsem k názoru, že je v našem životně důležitém národním zájmu do Afghánistánu vyslat dalších 30 000 amerických vojáků," komentoval to v prosinci 2009. "Za 18 měsíců se naši vojáci začnou vracet domů," citoval ho tehdy server BBC.
Ani masivní nárůst jednotek ale rychlý konec války nepřinesl. Přestože si americká administrativa pochvalovala, že nástup extremistů se podařilo přibrzdit, počet útoků Tálibánu v roce 2010 dosáhl do té doby rekordní úrovně.
V roce 2011 Obama skutečně začal vojáky pomalu stahovat, tlačil na něj Kongres i veřejnost. V Afghánistánu jich na konci roku setrvávalo okolo 90 tisíc. "Jde o začátek, nikoli konec naší snahy ukončit tuto válku," prohlásil tehdy Obama.
Pentagon přitom před uspěchaným odsunem jednotek varoval. Tvrdil, že by mohl vést ke ztrátě pozic, jež se na Tálibánu podařilo vybojovat.
Stahování jednotek si vynutil i velký rozpočtový deficit za rok 2010. Také proto během předvolební kampaně v červnu 2012 americký prezident slíbil, že válka v Afghánistánu skončí do konce roku 2014.
Klíčová dohoda
Pro USA ale nakonec neskončila, přestože se většina mezinárodních sil NATO na konci roku stáhla. Předání zodpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám totiž neneslo kýžené ovoce. A tak USA s Afghánistánem v září 2014 podepsaly klíčovou bezpečnostní dohodu, která Washingtonu umožnila v zemi zůstat i v roce 2015.
Americkým jednotkám dohoda dala mandát k výcviku afghánských sil, ale i k podpoře protiteroristických operací.
Zůstat v zemi mělo necelých 9800 vojáků. Těm teď Obama svým čtvrtečním projevem prodloužil pobyt nejméně o další rok. V roce 2017 by měl kontingent čítat 5500 osob.
