Washington - Prezident Barack Obama vyhrál zřejmě největší bitvu svého dosavadního působení v Bílém domě.
Soudci Nejvyššího soudu USA totiž poměrem 5:4 rozhodli, že jeho takzvaný Zákon o ochraně pacientů a dostupné péči, tedy přelomová reforma zdravotnictví, je v souladu s ústavou.
Nejzásadnější vnitropolitický projekt současného prezidenta by měl přibližně 50 milionům nepojištěných Američanů zajistit dostupnou péči.
Verdikt soudu byl očekáván s obrovským napětím jak mezi Obamovými stoupenci, tak jeho odpůrci. Ve hře přitom bylo hned několik variant - hrozilo například, že soudci odmítnou jen nejambicióznější pasáž zákona o pojištění.
Ačkoliv nyní přívrženci reformy slaví, v jednu chvíli jim při vyhlašování rozsudku zatrnulo.
Šéf devítičlenného soudu John Roberts totiž nejprve uvedl, že povinné pojištění je v rozporu s ustanovením americké ústavy, jež reguluje obchod mezi jednotlivými státy unie. Televizní stanice CNN na základě toho uvedla, že soud povinné pojištění odmítl. Soudce ale později řekl, že kontroverzní opatření lze považovat za daň, a proto v souladu s ústavou je.
Hra o Bílý dům
Barack Obama vsadil na reformu zdravotnictví všechny karty. A po čtvrtečním verdiktu by z toho mohl hodně vytěžit. Mohl ale hodně ztratit. "V případě, že by soud zákon zavrhnul, by se pak podle něj ukázalo, že Obama věnoval tři a půl roku v úřadu něčemu, co Američanům vůbec neprospělo," napsala ČTK.
Nyní ale může slavit svůj největší vnitropolitický úspěch. Jeho republikánský vyzyvatel Mitt Romney ale rozhodně nehází flintu do žita a zahájí proti "Obamacare", jak reformu kritici označují, ofenzivu. Navíc se nechal slyšet, že v případě vítězství zákon odvolá.
Státy versus D.C.
"Zákon poškozuje naši ekonomiku, protože žene nahoru náklady na zdravotní péči," prohlásil po vyhlášení rozsudku šéf sněmovní republikánské většiny John Boehner. Během následujících dvou týdnů proto chtějí ve Sněmovně reprezentantů vyvolat hlasování o odvolání reformy. Půjde ale o symbolický krok. Většinu v Senátu totiž mají demokraté, kteří takový návrh zamítnou.
Reforma zdravotnictví patří k nejožehavějším tématům americké politiky už více než století. Server The Huffington Post dokonce píše o "odyseji, která začala už za dob Teddyho Roosevelta" (americký prezident v letech 1901 až 1909 - pozn. red.). Zuby si na ní v minulosti mimo jiné vylámal i poslední demokratický prezident Bill Clinton.
Uspěl až Obama, který normu podepsal v březnu 2010. O ožehavosti tématu ovšem už tehdy svědčilo těsné hlasování v Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů pro zákon zvedlo ruku 219 zákonodárců, 212 (včetně 34 demokratů) bylo proti.
Vzápětí se zvedla vlna nevole, která vyvrcholila žalobou hned 26 z 51 států federace. Společně s Národní federací nezávislého podnikání zpochybnily ústavnost zákona. Právě tu nyní smetl Nejvyšší soud ze stolu.
Kritikům je trnem v oku především povinné zdravotní pojištění. Argumentovali tím, že přijetím zákona by došlo k porušení práv spotřebitelů: totiž že nikdo nemůže nikoho nutit k nákupu čehokoli.
Obamovi spílali i kvůli očekávaným vysokým nákladům. Bílý dům od počátku připouští, že do roku 2024 reforma přijde federální pokladnu na bilion dolarů.
Šest z deseti
Odborníci před čtvrtečním verdiktem upozorňovali, že i pozměnění zákona by znamenalo faktický konec reformy.
"Nedá se očekávat, že by Kongres za současného složení podpořil jakoukoliv zásadní změnu zdravotnictví," prohlásil například Drew Altman, prezident kalifornské organizace Henry J. Kaiser Family Foundation, která se problémům zdravotnictví dlouhodobě věnuje. Připomněl tak fakt, že přijetí kontroverzní reformy před dvěma lety zmobilizovalo republikány, kteří následně ovládli Kongres.
Následky by podle něj mohly být nedozírné. Počet nepojištěných by zřejmě vzrostl, jelikož by o pojištění přišla i část těch, jimž ho nyní platí zaměstnavatelé.
Současný systém byl podle mnohých neúnosný. Například před pěti lety byly závratné náklady nepojištěných na zdravotní péči příčinou 6 z 10 bankrotů.
