Berlín – Ve středu večer v Berlíně se lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny pokusí zachránit tzv. minské dohody, které před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině.
Jenže od té doby se nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických.
Hostitelka setkání, německá kancléřka Angela Merkelová, problém neskrývá. "Rozhodně od setkání nelze očekávat nějaké zázraky. Ale musíme spolu mluvit, i když máme značně rozdílné názory," prohlásila v úterý. Přitom ještě minulý týden to vypadalo, že se schůzka v tzv. normandském formátu vůbec neuskuteční.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlašoval, že pokud na expertní úrovni nedojde k nějaké dohodě, nemá cenu, aby se scházeli lídři zemí.
K průlomu zatím rozhodně nedošlo, protože představy Kyjeva a Moskvy o plnění minských dohod jsou diametrálně odlišné.
Tři skupiny problémů
Třináct bodů se dá rozdělit na několik skupin. V bezpečnostním bloku se mluví o okamžitém příměří, stažení těžkých zbraní z fronty, propuštění zajatců, rozpuštění nezákonných ozbrojených skupin a obnovení kontroly ze strany ukrajinských úřadů nad hranicí s Ruskem. Druhá část se týká humanitárních aspektů, rekonstrukce zničených objektů infrastruktury a vyplácení penzí a sociálních dávek Donbasu. Třetí skupina hovoří o amnestii pro účastníky bojů, zvláštním zákoně o doněcké a luhaňské oblasti, volbách v tzv. DNR a LNR a změnách ústavy, které by decentralizovaly správu země.
"Splněno není vůbec nic. Za celou dobu byly asi jen čtyři dny, kdy panoval skutečný klid zbraní. Jinak se střílí neustále. Tak o čem se vlastně chceme bavit, když separatisté nechtějí splnit ani tu úplně první a základní podmínku?" ptá se emotivně kyjevský bezpečnostní expert Myhajlo Samus.
OBSE přišlo s plánem vytvoření neutrální demilitarizované zóny. V první fázi mělo jít o tři místa a v případě úspěchu se tato území měla rozšiřovat. Současná situace je taková, že pouze na jednom místě u města Stanica Luhanska došlo k dohodě a stažení ozbrojenců. Vydrželo to jen asi dva dny a dnes jsou vojáci obou stran zase na svých místech.
Problém je i s politickou částí dohod. Kyjev tvrdí, že nejdříve musí dojít k obnovení kontroly nad hranicí a teprve poté může dojít k místním volbám. S tím ostře nesouhlasí Moskva, která je ochotna vrátit kontrolu teprve poté, co budou přijaty ústavní změny a bude zvoleno nové vedení separatistických regionů.
"Tlačí na nás i západní partneři, abychom přijali nový zákon. Jenže to by jenom znamenalo, že zlegalizujeme vládu těch banditů. Každý, kdo by přišel s takovým zákonem, tak v politice skončí, protože společnost mu to nedovolí," rozčiluje se Myhajlo Samus.
Minským dohodám už nikdo nevěří
Problémem také je, že vládní koalice nemá v parlamentu ústavní většinu a je jasné, že opozice by si takovou příležitost nenechala ujít. Tím spíše, že proti zákonu je i značná část vládních poslanců.
"Dříve než bude přijat nový zákon, mělo by být splněno několik podmínek. Všichni občané Ruska, kteří bojovali na straně separatistů, musí opustit území Ukrajiny, aby tam zůstali jen ti ozbrojenci, kteří mají ukrajinský pas. Z Donbasu musí také být vyvedena všechna ruská vojenská technika. A za třetí, musí být garantováno, že ve volbách budou moci hlasovat uprchlíci, kteří jsou nyní v jiných regionech Ukrajiny,“ řekl moskevskému deníku Kommersant kyjevský politolog Viktor Ukolov.
Stále více lidí se domnívá, že minské dohody jsou nesplnitelné. "Minsk je mrtvý a všichni to chápou," tvrdí rezolutně Myhajlo Samus.
Poslanec z vládní koalice Alexandr Černěnko s tím v zásadě souhlasí. "Tlak ze Západu v poslední době klesl. Evropané i Američané chápou, že jsou určité kroky, které prezident Porošenko nemůže udělat, aniž by to vedlo k vlně protestů a destabilizaci země. Proto kromě opakování, že musíme dodržovat minské dohody, bude pokračovat hledání nového formátu, který by pro nás byl přijatelnější," tvrdí Alexandr Černěnko.
