Bagdád - Střeženou zónu v centru Bagdádu v pondělí, v době návštěvy nového šéfa Pentagonu Leona Panetty, zasáhly tři rakety. Nikdo nebyl zraněn.
Panetta je v Iráku od neděle a chce přesvědčit irácké představitele o ponechání části amerického kontingentu v Iráku i po dohodnutém datu odsunu.
Exploze byly slyšet v takzvané zelené zóně. Je to nejlépe střežená část irácké metropole, jsou v ní četné vládní úřady a také zastupitelství některých zemí.
Podle irácké policie byly rakety vypáleny ze šíitské čtvrti na východě Bagdádu.
Americká armáda má v rámci irácko-americké bezpečnostní dohody z Iráku odejít do konce roku, pokud ji irácké vedení nepožádá o další pomoc. Mnozí iráčtí politici se domnívají, že by část kontingentu měla v Iráku zůstat i po letošním roce, ale oficiálně to nikdo z nich neřekl, ani o to nepožádal.
Šíitský duchovní Muktada Sadr, který je proti přítomnosti cizích armád a jehož hnutí je zastoupeno v parlamentu, už pohrozil, že v případě setrvání Američanů obnoví činnost svých milic.
USA znepokojuje příliv zbraní z Íránu
Kromě podmínek stažení vojáků jsou tématem ministrových jednání přibývající útoky na americké jednotky. Panetta k tomu řekl, že Spojené státy znepokojuje vyzbrojování iráckých extremistických skupin íránskými zbraněmi.
"Jsme velmi znepokojeni Íránem a zbraněmi, které poskytuje extremistům tady v Iráku. Pociťujeme následky. V červnu jsme přišli při útocích těchto lidí o mnoho Američanů. Nemůžeme jenom zůstat v pozadí a dovolit, aby to pokračovalo," sdělil Panetta.
Prohlásil také, že se USA brání jednostrannými kroky. "Musíme se proti hrozbě (šíitských skupin) bránit jednostranně a činíme to," řekl. V červnu bylo v Iráku zabito patnáct amerických vojáků, ale rekordní byl tento měsíc také pro Iráčany. Při útocích zahynulo 271 Iráčanů, což bylo nejvíc od loňského září.
Podle AP měl ještě v pondělí Panetta jednat s americkým generálem Lloydem Austinem na jeho velitelském stanovišti, které je mimo Bagdád. Dále se měl setkat s americkým velvyslancem Jamesem Jeffreym, a později pak s iráckým premiérem Núrím Málikím a prezidentem Džalálem Talabáním.
