Oslo - Letošní Nobelovu cenu za mír získaly překvapivě liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, liberijská aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská bojovnice za lidská práva Tavakkul Karmanová
Nobelův výbor ocenil jejich přínos v rámci boje za zrovnoprávnění žen v zemích třetího světa, v prvních dvou případech v souvislosti s krvavou občanskou válkou v Libérii.
"Nemůžeme dosáhnout demokracie a trvalého míru ve světě, dokud ženy nebudou dostávat stejné příležitosti jako muži ovlivňovat vývoj na všech úrovních společnosti," zdůraznil předseda Nobelova výboru, bývalý norský premiér Thorbjörn Jagland.
Ten musel po oznámení jmen letošních laureátek čelit záplavě dotazů udivených novinářů, kteří se mimo jiné pozastavovali nad tím, proč cenu získaly právě uvedené tři ženy a chtěli vědět, zda se Nobelův výbor svým rozhodnutím nesnaží ovlivnit další vývoj v Libérii či Jemenu.
Narážejí tím na skutečnost, že v Libérii se v úterý konají prezidentské volby a Johnsonová-Sirleafová usiluje o znovuzvolení.
Arabské jaro vyšlo takřka naprázdno
Všichni očekávali, že cena bude udělena některé z letošních horkých favoritek, jakou byla egyptská internetová aktivistka Vaíl Ghónímová či tuniská blogerka Lina bin Mheníová. Ty letos na jaře sehrály velkou roli při organizování protivládních protestů ve svých zemích.
Totéž platilo pro Isráu Abdel Fatáhovou, spoluzakladatelku facebookového Hnutí mládeže 6. dubna, jež mělo - podobně jako Ghónimová - značný podíl na pádu egyptského prezidenta Husního Mubaraka.
"Mám silný pocit, že Nobelův výbor chce zohlednit největší mezinárodní témata v souladu s tím, jak zní širší definice pojmu mír," řekl ve středu agentuře Reuters někdejší náměstek norského ministra zahraničních věcí Jan Egeland, který dění okolo Nobelovy ceny pozorně sleduje.
"Podle této logiky to letos bude arabské jaro," zdůraznil. "Nic jiného nepřichází jako rozhodující moment naší doby v úvahu."
Do kategorie aktivistek arabského jara sice spadá Karmanová, ani s tou však nikdo příliš nepočítal.
Zatímco v Egyptě, Tunisku či Libyi museli autoritativní vládci pod tlakem protestů odstoupit, situace v Jemenu zůstává nadále napjatá, protože prezident Alí Abdalláh Sálih se nechce vzdát moci. I v tomto případě novináři naráželi svými otázkami na to, že dnešní vyhlášení ceny může ovlivnit další dění na jihu Arabského poloostrova.
Gboweeová si získala jméno tím, že na protest proti pokračujícím bojům v Libérii zorganizovala "genderovou stávku" příslušnic něžného pohlaví.
Rozhodnutí, které padlo v Oslu, provázelo velké kroucení hlavou, fakt je ale ten, že Johnsonová-Sirleafová i Gboweeová si na africkém kontinentu i mimo něj získaly uznání za to, jak přispěly k ukončení občanské války v Libérii. První z laureátek zařadil v roce 2010 časopis Newsweek mezi deset "nejlepších" politických lídrů ve světě.
Stejně překvapivý výrok jako letos vynesl Nobelův výbor v roce 2009, kdy cenu získal americký prezident Barack Obama, i když byl v úřadu teprve osm měsíců. Také tehdy nikdo pořádně nevěděl, za co byl vlastně šéf Bílého domu oceněn.
