Oslo - Udělování Nobelových cen míru provázejí často velká překvapení. Nejlepším příkladem je rok 2009, kdy ji získal americký prezident Barack Obama, ačkoliv byl ve funkci teprve osm měsíců a nic zásadního pro světový mír za tak krátkou dobu neučinil a ani učinit nemohl.

Letošní ročník by žádné velké překvapení skrývat neměl. Alespoň podle expertů zabývajících se sledováním dění okolo udílení ceny.

"Mám silný pocit, že Nobelův výbor chce (letos) zohlednit největší mezinárodní témata v souladu s tím, jak zní širší definice pojmu mír," řekl agentuře Reuters někdejší náměstek norského ministra zahraničních věcí Jan Egeland.

"Podle dané logiky to bude tento rok arabské jaro. Nic jiného nepřichází jako rozhodující moment naší doby v úvahu."

Horkými favority jsou proto egyptská internetová aktivistka Vaíl Ghónímová či tuniská blogerka Lina bin Mheníová, které sehrály velkou roli při organizování protivládních protestů ve svých zemích.

Totéž platí pro Isráu Abdel Fatáhovou, spoluzakladatelku facebookového Hnutí mládeže 6. dubna, jež mělo - podobně jako Ghónimová - velký podíl na pádu egyptského prezidenta Husního Mubaraka.

Rekordní počet nominovaných

Na cenu byl letos nominován rekordní počet osob a organizací, celkem 241.

Figurují mezi nimi kubánský disident Osvaldo Pája, ruská bojovnice za lidská práva a zakladatelka organizace Memoriál Světlana Ganuškinová, vojín Bradley Manning, který podle všeho dodal zakladateli portálu Wikileaks Julianu Assangemu tajné diplomatické depeše z amerických ambasád, či konžský gynekolog Denis Mukwege, jenž se stará o oběti hromadných znásilnění ze strany rwandských milicí.

Ale také tradiční kandidáti, jako je někdejší německý kancléř Helmut Kohl, který by mohl být oceněn za svůj přínos německému sjednocení, či Evropská unie.

Vše nicméně naznačuje, že to bude právě některý z aktérů arabského jara, kdo cenu dotovanou deseti miliony švédských korun (půldruhým milionem dolarů) získá.

"Tento rok nebylo zvlášť obtížné rozhodnout o tom, kdo vyhraje," řekl agentuře AFP předseda Nobelova výboru, bývalý norský premiér Thorbjörn Jagland.

"Arabské jaro bylo tento rok oblíbeným tématem," tvrdí Kristian Berg Harpviken, ředitel Ústavu pro výzkum míru, sídlícího v Oslu, který má o šancích jednotlivých kandidátů velmi dobrý přehled. "Výbor jednoznačně chtěl, aby cena byla v souladu s dobou, a ještě více pak, aby měla dopad na současné politické dění." 

Hnutí mládeže 6. dubna sehrálo podle jeho názoru "klíčovou roli při udržení nenásilného charakteru lidového povstání v Egyptě".

Harpviken je navíc přesvědčen, že cenu letos získá žena. Naposledy se tak stalo v roce 2004, kdy ji dostala nedávno zesnulá kenžská ekologická aktivistka Wangari Maathaiová.

Loňským laureátem byl čínský disident Liou Siao-po, který si z pochopitelných důvodů pro cenu do Osla přijet nemohl.