Poté, co ústavní soud v úterý potvrdil novou hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou, lídr místní opozice Luis Camacho oznámil, že opozice po třech týdnech končí protestní stávku. Áňezovou pak vyzval, aby propustila politické vězně. Poslanci strany odstoupivšího prezidenta Eva Moralese chystají zasedání, kde odmítnou přijmout Moralesovu demisi.
Příznivci Moralese, kterého v neděli armáda a policie donutily k demisi a který se v úterý uchýlil do mexického azylu, v protestech pokračují. Áňezovou za hlavu státu neuznávají. Na středu svolali zasedání poslanci Moralesova Hnutí za socialismus (MAS) a chystají se Moralesovu demisi nepřijmout. Morales stál v čele země jako její první indiánský prezident téměř 14 let. V říjnu byl zvolen na další funkční období, které má začít v lednu. Opozice ale volby považuje za zmanipulované a neuznala je ani Organizace amerických států (OAS), která je na místě sledovala.
Áňezová podle agentury Reuters prohlásila, že "20. října byl zcela jasně spáchán volební podvod". Vyzvala také zemi ke klidu a k opuštění "totalitního" režimu. Jako šéfka státu nařídila bezpečnostním silám, aby zajistily pořádek.
Morales dnes závěr OAS ohledně zmanipulování voleb odmítl a organizaci obvinil, že "je ve službách severoamerického impéria". Jmenování Áňezové prozatímní prezidentkou podle něj potvrzuje puč. Morales rovněž prohlásil, že je připraven vrátit se do Bolívie, "jestliže to bude chtít lid". Vyzval přitom k národnímu dialogu a k ukončení násilí.
Dvaapadesátiletá Áňezová složila v úterý přísahu jako dočasná hlava státu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu proto, že prezident, viceprezident i šéfové obou komor parlamentu podali demisi. Zasedání parlamentu se odmítli zúčastnit poslanci Moralesovy socialistické strany, kteří mají v parlamentu většinu a podle nichž Áňezová není hlavou státu, protože zasedání parlamentu nebylo usnášeníschopné.
Áňezovou ale jako dočasnou hlavu země potvrdil v úterý ústavní soud, podle něhož kvórum v takovém případě není nutné. Prozatímní prezidentka by teď měla sestavit dočasnou vládu a do 90 dnů svolat nové volby.
Bolívii nyní hrozí podobná situace, jaká je už téměř rok ve Venezuele, kde parlament ovládaný opozicí v lednu neuznal další mandát autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a prohlásil za prozatímního prezidenta svého šéfa Juana Guaidóa. Toho jako šéfa státu uznalo přes 50 zemí světa, včetně Spojených států. Maduro se ale stále drží u moci díky armádě a díky podpoře ze strany Ruska a Číny.
Áňezovou za hlavu Bolívie uznaly v úterý Spojené státy či Brazílie, stejně jako to udělal Guaidó, který označil Bolívii za příklad pro Venezuelu. Její prezident Maduro v úterý uvedl, že Morales je prezidentem Bolívie v exilu, a zopakoval, že opozice, armáda a policie v Bolívii provedly puč. Za puč považují události posledních dnů také další levicoví lídři Latinské Ameriky.
Morales totiž po vypuknutí nepokojů svolil k auditu volebních výsledků, který provedla OAS. Ta v neděli uvedla, že by se měly konat volby nové, což Morales týž den slíbil i s tím, že vymění celý volební soud viněný ze zmanipulování výsledků. Opozici to ale nestačilo a trvala na prezidentově demisi, k níž ho vyzvalo i velení armády a policie.
Nepokoje, při nichž se střetávali v ulicích Moralesovi příznivci a odpůrci, si za tři týdny vyžádaly sedm mrtvých. Z toho pět lidí zemřelo na střelné zranění, uvedl v úterý generální prokurátor Juan Lanchipa Ponce. Podle dřívějších informací bylo při nepokojích zraněno až 400 lidí.
