reklama
 
 

Německo zvažuje, že odstaví staré jaderné elektrárny

31. 3. 2011 11:01
Problémy atomové elektrárny Fukušima se promítají do budoucnosti jaderné energie ve světě.

Berlín - Katastrofální zemětřesení v Japonsku a následný únik radiace z atomové elektrárny Fukušima budou mít podle všeho dalekosáhlý dopad na jadernou energetiku v Německu.

Po volebním výprasku, který v neděli utržily vládní strany ve třech spolkových zemích, se z řad Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP) ozývají hlasy volající po odstavení starých atomových elektráren.

V zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, stejně jako v komunálních volbách v Hessensku slavili totiž velký úspěch Zelení a nikdo nepochybuje o tom, že jednou z hlavních příčin jsou právě potíže, který nyní mají jaderné reaktory ve Fukušimě.

Vláda kancléřky Angely Merkelové nechala krátce poté, co z Japonska přišly první zprávy o problémech s chlazením rozžhavených reaktorových jader, odpojit od sítě sedm atomových elektráren. Ve volbách jí to ale nepomohlo. Zelení, strana odpůrců jaderné energie, v řadě měst několikanásobně navýšila svůj volební zisk a v Bádensku-Württembersku dokonce může obsadit post zemského ministerského předsedy.

"Měli bychom se rychleji, než bylo plánováno, zříci jaderné energie," zdůraznil v rozhovoru pro deník Hamburger Abendblatt křesťanskodemkratický premiér Dolního Saska David McAllister.

Obrat o 180 stupňů

Obrat o sto osmdesát stupňů předvedla v ohledu na budoucnost atomových elekráren FDP. Generální tajemník strany Christian Lindner vyslovil tento týden názor, že provoz v celkem osmi odstavených atomových elektrárnách (reaktor v Grafenrheinfeldu byl o víkendu vypnut kvůli revizním pracem) by měl být ukončen jednou pro vždy. 

Lindner navíc požaduje, aby výpadek v dodávkách nebyl pokryt navýšením výkonu nových jaderných bloků, nýbrž aby Německo navýšilo podíl alternativních zdrojů energie.

"V energetické politice musíme nasadit nový kurs," prohlásil. "Nerealistický je ovšem plán Zelených prosadit do roku 2017 odstavení všech atomových elektráren."

Zelení mají ve svém protijaderném tažení podporu široké veřejnosti, náhrada atomových elektráren větrnými parky, které se nyní v rychlém tempu budují u pobřeží severního Německa, ovšem není v dohledné době možná.

Větrníky jsou závislé na vzdušném proudění a jejich stavba je velmi nákladná. Účinnost větrných elektráren kolísá od 4-20 procent, byť některá moderní zařízení mohou při ideálních povětrnostních podmínkách dosáhnout účinnosti až padesátiprocentní.

Německo chce v každém případě dostát celoevropské úmluvě a navýšit podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů do roku 2020 ze současných šestnácti na dvacet procent celkového objemu.

Pětina elektřiny z jádra

Vystoupení z jaderné energetiky by znamenalo, že by Spolková republika musela navýšit podíl alternativních zdrojů ještě razantněji, než doposud plánovala. V roce 1930 chtělo Německo vyrábět pomocí energie větru, vody, slunce či biomasy třetinu veškeré elektřiny, kterou produkuje.

Její cena by tím v každém případě vzrostla. A to nejméně o deset procent.

Jedna kilowatthodina vyrobená v jaderném reaktoru přijde nyní podle spolkového ministerstva hospodářství na 2,65 eurocentu, v černouhelné elektrárně na 3,35 eurocentu a ve větrném parku na devět eurocentů. Jedna kilowatthodina elektřiny získaná fotovoltaikou stojí v Německu 54 centů.

V roce 2009 udávalo ministerstvo hospodářství celkový instalovaný výkon německých elektráren jako 155,5 gigawattů. Podíl elektrické energie vyrobené z jádra byl přitom 22 procent.

Na alternativní zdroje sází Německo od počátku nového tisíciletí.

Výkon větrných elektráren se zvýšil z 6,1 gigawattů v roce 2000 na předloňských 25,8 gigawattů, zatímco výkon fotovoltaických centrál, který v roce 2000 ležel pod úrovní jednoho gigawattu, činil v roce 2009 9,8 gigawattů. 

V současnosti Německo vyrábí přibližně 650 miliard kilowattů elektřiny ročně. Do roku 2025 má spotřeba Spolkové republiky stoupnout o třicet procent.

V Česku činil loni při výrobě elektrické energie podíl obnovitelných zdrojů osm procent, v roce 2020 to má být třináct procent.

autor: Radim Klekner | 31. 3. 2011 11:01

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama